JE LIBO PÁR BÁSNÍ?
Jana Rosie Dvořákováseznam básní s informacemiJan ŠKRDLÍK
1, 2, 3
               šipka ukazuje na vzor, který byl inspirací k napsání reflexe

JanaPO ÚZKÉM MOSTĚ II

Mandloně jak bělavé dlaně / pozvednuté k nebi /
v modlitbě za lásku //
dlaně plné bělostných květů / kterými bych Tě, Lásko, posypala /
– to aby Tě hladily / svou něhou a čistotou //
dlaně pozvednuté k nebi / jako pohár naplněný /
ze kterého pít můžeme / – Život //
dlaně nad propastí vztyčené / jak oblouky úzkého mostu /
co propojuje oba břehy //
po něm davy procházejí / netušíce, že po něm /
chodím já za Tebou /
– a Ty za mnou //

– už spoustu let ///
1
—>

PO ÚZKÉM MOSTĚ, LÁSKO

Po úzkém mostě chodím nad propastí /
mezi mnou a Tebou.. //
Vzpomínáš, Lásko / na ta dvě města /
co jsme tenkrát navštívili (?) /
na ty dvě městské části /
mezi mostem stometrovým (?) / které byly /
tím mostem pevně propojeny? //
Na jejich svazích / mandloně se podobají dlaním /
těm něžným dlaním / co se dole brodí vodami /
a nahoře jim / hlavy hoří ve slunci /
a svá srdce, ta chovají... / někde... //
– mezi tím... / Ach, jak sladká naděje je /
že ani dnes ten most //
– se nezřítí (!) / naděje, že já Tě opět, Lásko //

– uvidím! ///



Jan

JanaCELLO

Dvě ladné křivky / co spojují se / – do společné cesty //
Muž a žena / propojení / v jednom těle /
žena v muži / muž v ženě? //
Vstup do chrámu /
Klíč uchem je / co //
– naslouchá //
Z hlubiny nitra vynáší /
– poselství duše //
– ze mě / a země se dotýká / a míří //
– k nebi //
Žije / dýchá / vibruje /
srdcem i tělem / zemí //
– i nebem //
Komunikace a Souznění /
Otevřená náruč / co svět //

– objímá... ///



2
<—

CELLO II

Jsi to už Ty? / Nebo jsem to ještě já? /
Jsem to už já? / Nebo stále ještě Ty, která / usedla jsi //
– ve strunách? //
Jsou to dvě (?) / nebo pouze jedna cesta (?) /
ta cesta tajemná / kudy se //
– hudba ubírá? //
Jsme jedno (?) / nebo jsme zde / stále ještě dva (?) //
– muž a žena? //
U letokruhů z javora / – posedávám //
Na ebenové dřevo / – prsty pohmatávám //
Do strun pažemi se opírám //
Píseň bude znít / už ji cítím /
 Možná narodí se / stromům v korunách /
možná, že ji budou Tvoje ústa zpívat... / (Kdopak ví?) /
Tak jako tak ale vím / že ta píseň bude //

– společná ///
Jan

JanaRUDÝCH SEDM

Rudých sedm překvapení /
v mé náruči jako Ty, Lásko //
Rudá – vášnivá něžná / jako krev / co nám /
v tepnách pulsuje //
Rudá - jako ústa / co smějí se, zpívají, modlitbu šeptají /
– i líbají //
Rudá jako nekončící polibek / co posílám Ti po větru //
Rudá jako granátové jablko /
šťavnatost, plodnost a radostné ze srdce tvoření //
Rudá jako život / co tvoříme v rukách plných / – růží //
Sedm dnů tvoření světa / kolik světů jsme už spolu stvořili? //
Sedm divů světa / a jedním z nich jsi, Lásko – Ty //
A že jsi to právě Ty / já //

– děkuji. DĚKUJI... ///



3
—>

DOPOLEDNÍ PŘÁNÍ

Ať sedmkrát i ten dnešní den / krásně překvapí Tě /
ať jsou Tvé ruce růžové / nebe ať je / – ultramarínové /
a v našem sadu růže / ty ať mají / – hlavy rudé /
sedmkrát hlavy rudé, tak jako ta krev /
co nám v žilách pulzuje /
to Ti dnes přeje Ten //

– co Tě miluje... ///



Jan
nahoru

98   
(přístupů od 6.1.2019)

↑ zpět nahoru // Směr vodorovné šipky mezi dvojicí básní (<— nebo —>) naznačuje, kdo byl inspirován kým:

    <— Jan Škrdlík se inspiroval básní Jany Rosie Dvořákové, na kterou ukazuje šipka.
    —> Jana Rosie Dvořáková se inspirovala básní Jana Škrdlíka, na kterou ukazuje šipka.


Podrobné info:

Reflexi č. 1 „PO ÚZKÉM MOSTĚ II“ napsala Jana Rosie Dvořáková 3.1.2019 jako reakci na báseň „PO ÚZKÉM MOSTĚ, LÁSKO“ Jana Škrdlíka
Reflexi č. 2 „CELLO II“ napsal Jan Škrdlík 7.1.2019 jako reakci na báseň „CELLO“ Jany Rosie Dvořákové
Reflexi č. 3 „RUDÝCH SEDM“ napsala Jana Rosie Dvořáková 9.1.2019 jako reakci na báseň „DOPOLEDNÍ PŘÁNÍ“ Jana Škrdlíka