poslání UMĚNÍ, jako pouhého rozptýlení JE MÁLO
UMĚNÍ má učit lidi myslet; přejímat JE MÁLO
UMĚNÍ má učit lidi vidět; mít zavřené oči a jen poslouchat JE MÁLO
UMĚNÍ má učit lidi mít názor; pouze přejímat JE MÁLO
UMĚNÍ potřebuje novou formu, nové myšlenky, znovuzrození;
opakovat jen staré JE MÁLO
ze starého se ale máme poučit; pouze vyslechnout a zapomenout JE MÁLO
vypněte televize a zamyslete se, co je REÁLNÉ
vypněte televize
v y p n ě t e t e l e v i z e
nestačí se dívat, je třeba PROZÍRAT
ne jenom slyšet, je třeba NASLOUCHAT
není REALITA kolem nás?
není VIDITELNÁ ve věcech okolo i NEVIDITELNÁ v lidském nitru?
a v tajemných zákonech, které vším hýbou?
REALITA není jen to
co je vidět
REALITA
JE
***
a UMĚNÍ
je o ní zpráva
violoncellista Jan Škrdlík a sochař Jiří Netík,
studenti Denisa Zlámalová, Caroline Jane Ormston, Patrik Jetelina
← ←
Mezi první díla nového superrealismu patří báseň Sanz Briz a úsměv v hlubinách času napsaná v září 2013 a pak přeložená do více jazyků. Mezi mnoha jejími živými provedeními si můžete poslechnout záznam recitace Richarda Wilsona z herefordské Shire Hall (11.11.2016).
← ← ← Manifest nového superrealismu byl napsán o půl roku později (14.3.2014) než báseň Sanz Briz. Samotný Manifest vyšel v kulturní revue KAM v Brně dne 26.3.2014. O novém superrealismu můžete číst níže nebo v připojené facebookové debatě. Sympatie s Manifestem můžete vyjádřit stisknutím tlačítka ("lajknutím") – děkujeme: ☺
Nový superrealismus, zformulovaný v letech 2013 – 2014 hudebníkem a literátem Janem Škrdlíkem, si vytýčil za cíl realisticky reflektovat svět prostřednictvím umění. Pod pojem „realita“ zahrnuje nejen viditelnou a zřejmou složku světa, ale podobně jako surrealismus také skrytou, neviditelnou realitu obsaženou v lidské psyché, avšak na rozdíl od surrealismu k těmto dvěma podobám reality přidává ještě oblast třetí: oblast neviditelných ale přesto skutečně a reálně působících vyšších principů a sil převyšujích člověka. V novosuperrealistickém pojetí splývá pojem „realita“ s pojmy „bytí“ a „jsoucna“.
NOVÝ SUPERREALISMUS – JAK HO SNÁZEJI POCHOPIT?
Zamysleme se nad následujícím obrazem: Představme si člověka jako rybu na dně moře. Realita, kterou žije „člověk-ryba“ na dně moře má potom tři podoby:
1. Člověk-ryba vidí kameny, rostliny, své tělo i těla ostatních ryb – to tvoří součást jeho vědomí.
2. Dále je tu ale voda, která není vidět, protože je průhledná. „Člověk-ryba“ je naplněn touto vodou i uvnitř a je důležité, jakou má tato voda kvalitu. Jinak na něj totiž působí voda slaná, sladká, čistá nebo otrávená atd. Tuto vodu uvnitř „člověka-ryby“ si můžeme představit jako jeho podvědomí.
3. Dále je tu voda, která se klene vysoko nad člověkem-rybou; tlačí na něj, zároveň ho ale i nadlehčuje, nese ho všelijakými směry, vede zvuky a lomí světlo, ale sama není vidět. Je nositelkou vyšších principů. Můžeme si představit tuto vodu nad „člověkem-rybou“ jako jeho nadvědomí.
Vědomí odráží realitu; zrovna tak ale i podvědomí a nadvědomí. Tyto tři dohromady tvoří supervědomí a supervědomí = obraz supereality. Nový superrealismus se zabývá uměleckým postižením a ztvárněním této superreality; reality, která je kolem nás, v nás a nad námi.
CHCETE-LI, PŘEČTĚTE SI ESEJ VE VERŠÍCH: CO JE NOVÝ SUPERREALISMUS?
JEŠTĚ NA ZÁVĚR
V letech 2014 – 2015 se k novému superrealismu hlásila tvůrčí skupina: Jan Škrdlík (hudebník a literát), Jiří Netík (sochař a hudebník) a Antonín Stříž (malíř a hudebník), která se organizovala kolem brněnského Art klubu U Tří knížat. Ta, mimo jiné, vyprodukovala za dobu své existence řadu nahrávek (Škrdlík – violoncello, Netík – klávesy, Stříž – perkuse) v tzv. ЯR stylu, což je forma novosuperrealistické improvizace s prvky psychodelické hudby a meditace:
V roce 2014 vzniká kolekce pláten Antoníma Stříže (tzv. „modré obrazy“).
Na vernisáži, která se konala 24.10.2014 Jan Škrdlík vysvětluje vztah těchto obrazů
k novému superrealismu:
