MANIFEST NOVÉHO SUPERREALISMU (14. 3. 2014) poslání UMĚNÍ, jako pouhého rozptýlení JE MÁLO UMĚNÍ má učit lidi myslet; přejímat JE MÁLO UMĚNÍ má učit lidi vidět; mít zavřené oči a jen poslouchat JE MÁLO UMĚNÍ má učit lidi mít názor; pouze přejímat JE MÁLO UMĚNÍ potřebuje novou formu, nové myšlenky, znovuzrození; opakovat jen staré JE MÁLO ze starého se ale máme poučit; pouze vyslechnout a zapomenout JE MÁLO vypněte televize a zamyslete se, co je REÁLNÉ vypněte televize v y p n ě t e   t e l e v i z e nestačí se dívat, je třeba PROZÍRAT ne jenom slyšet, je třeba NASLOUCHAT není REALITA kolem nás? není VIDITELNÁ ve věcech okolo i NEVIDITELNÁ v lidském nitru? a v tajemných zákonech, které vším hýbou? REALITA není jen to co je vidět REALITA JE *** a UMĚNÍ je o ní zpráva violoncellista Jan Škrdlík a sochař Jiří Netík, studenti Denisa Zlámalová, Caroline Jane Ormston, Patrik Jetelina

← ← Mezi první díla nového superrealismu patří báseň Sanz Briz a úsměv v hlubinách času napsaná v září 2013 a pak přeložená do více jazyků. Mezi mnoha jejími živými provedeními si můžete poslechnout záznam recitace Richarda Wilsona z herefordské Shire Hall (11.11.2016). ← ← ← Manifest nového superrealismu byl napsán o půl roku později (14.3.2014) než báseň Sanz Briz. Samotný Manifest vyšel v kulturní revue KAM v Brně dne 26.3.2014. O novém superrealismu můžete číst níže nebo v připojené facebookové debatě. Sympatie s Manifestem můžete vyjádřit stisknutím tlačítka ("lajknutím") – děkujeme: ☺

DEFINICE NOVÉHO SUPERREALISMU:

Nový superrealismus, zformulovaný v letech 2013 – 2014 hudebníkem a literátem Janem Škrdlíkem, si vytýčil za cíl realisticky reflektovat svět prostřednictvím umění. Pod pojem „realita“ zahrnuje nejen viditelnou a zřejmou složku světa, ale podobně jako surrealismus také skrytou, neviditelnou realitu obsaženou v lidské psyché, avšak na rozdíl od surrealismu k těmto dvěma podobám reality přidává ještě oblast třetí: oblast neviditelných ale přesto skutečně a reálně působících vyšších principů a sil převyšujích člověka. V novosuperrealistickém pojetí splývá pojem „realita“ s pojmy „bytí“ a „jsoucna“.

Zamysleme se nad následujícím obrazem: Představme si člověka jako rybu na dně moře. Realita, kterou žije „člověk-ryba“ na dně moře má potom tři podoby:

1. Člověk-ryba vidí kameny, rostliny, své tělo i těla ostatních ryb – to tvoří součást jeho vědomí.
2. Dále je tu ale voda, která není vidět, protože je průhledná. „Člověk-ryba“ je naplněn touto vodou i uvnitř a je důležité, jakou má tato voda kvalitu. Jinak na něj totiž působí voda slaná, sladká, čistá nebo otrávená atd. Tuto vodu uvnitř „člověka-ryby“ si můžeme představit jako jeho podvědomí.
3. Dále je tu voda, která se klene vysoko nad člověkem-rybou; tlačí na něj, zároveň ho ale i nadlehčuje, nese ho všelijakými směry, vede zvuky a lomí světlo, ale sama není vidět. Je nositelkou vyšších principů. Můžeme si představit tuto vodu nad „člověkem-rybou“ jako jeho nadvědomí.
Vědomí odráží realitu; zrovna tak ale i podvědomí a nadvědomí. Tyto tři dohromady tvoří supervědomí a supervědomí = obraz supereality. Nový superrealismus se zabývá uměleckým postižením a ztvárněním této superreality; reality, která je kolem nás, v nás a nad námi.

V letech 2014 – 2015 se k novému superrealismu hlásila tvůrčí skupina: Jan Škrdlík (hudebník a literát),
Jiří Netík (sochař a hudebník) a Antonín Stříž (malíř a hudebník), která se organizovala kolem brněnského
Art klubu U Tří knížat. Ta, mimo jiné, vyprodukovala za dobu své existence řadu nahrávek (Škrdlík – violoncello,
Netík – klávesy, Stříž – perkuse). Skupina se časem rozrostla o další členy a v současnosti používá jméno FACTORY BRNO.

V roce 2014 vzniká kolekce pláten Antoníma Stříže (tzv. „modré obrazy“).
Na vernisáži, která se konala 24.10.2014 Jan Škrdlík vysvětluje vztah těchto obrazů
k novému superrealismu:

31.10.2014 je v brněnském Art Klubu veřejnosti představen Manifest nového superrealismu
společně s díly i umělci literárními, výtvarnými a hudebními:

Literární díla nového superrealismu (k nejvýraznějším určitě patří Variace na Tzaru):

		• • • • • • • • • • •
2013 – 2015	2018		2020

Navzdory „modrým obrazům“ Antoníma Stříže, které přinášely náznaky novosuperrealistických myšlenek se prvním skutečným výtvarným dílem
nového superrealismu stal obraz Jany Rosie Dvořákové Láska v 7 nebích z léta 2020. Jedná se o umělčinu ilustraci k románu ve verších
Variace na Tzaru Jana Škrdlíka ze stejného roku, kterou namalovala jako plátno 80x60 cm (olej):

779   
(přístupů od 19.3.2014)