JAN ŠKRDLÍK • Dva milenci, kteří nevěděli, že jsou manželé

<<< předchozí  –  následující >>>  –  zpět na obsah

3

PROMĚNA VE SLUNCI

Schovali jsme se kdysi / do pocitu / že jsme výjimeční /
protože jsme byli přesvědčeni / že bychom jinak život //

– nepřežili //

a protože jsme tehdy byli / všemi opuštěni /
nevěděli jsme, že kdesi / přehluboko, uvnitř, pod povrchy /
jsme tak krásně / – stejní / a spolu pevně //

– propojeni… //

Včera v noci / obrazy kreslili jsme / na posteli /
a teď spolu jedem / Brnem po tramvajích /
a slyšíme, jak koleje / píseň prozpěvují /
o náručích / co probouzíme se v nich /
ránem opojení //

– a ozáření slunci… //

Schovali jsme se kdysi / do své výlučnosti / jako do pevnosti /
protože jsme tehdy měli pocit / že podlehli bychom jinak /
útokům temné moci / ale protože jsme nyní /
sluncem nasyceni / můžeme konečně / dovolit si /
být tak krásně //

– obyčejní… ///

Dva milenci
 
        (foto: Roman Hudec)



3715   
(přístupů od 5.10.2017)