JAN ŠKRDLÍK • Dva milenci, kteří nevěděli, že jsou manželé

<<< předchozí  –  následující >>>  –  zpět na obsah

32

POJĎME SE PROJÍT

Světlo vyšlo v duši / to ráno / co se mraky rozpustily /
– v slunci… //

Utekla nám zima / spálili jsme ji totiž včera / – v ohni… //

Odešly splíny / pohled totiž neunesly / na to /
– jak jsme šťastní… //

Tytam jsou dávné viny / možná odešly pryč k jiným /
patrně nelíbilo se jim / že jsme všechno / – pochopili… //

A tak, Lásko / co budeme činit / když je teď mír /
a války nás už / – nesužují? //

Pověz, co budeme činit / když je všude kolem /
– tolik vůní? //

A tak si myslím: / Půjdeme se projít /
Půjdeme se projít v polích / Půjdeme se projít v kopcích… /
A nebo možná / brody průzračnými budeme se brodit /
a pak se spolu vykoupeme v tůních /
do kterých Slunce s Ohněm / každý večer uléhají... //

Kde začíná voda? / A kde končí páry? / Kde končí Slunce? /
A kde začátek / máš Ty? / Ach, Lásko, já už //

– nevím, nevím, nevím! ///

Dva milenci
 
        (foto: Roman Hudec)



3686   
(přístupů od 5.10.2017)