Tristan Tzara

  JAN ŠKRDLÍK
zpět/atrás

  Dodatky k Variacím na Tzaru
Versos anexos a las Variaciones a Tzara

Zde se nacházejí verše, které se nevešly do Variací na Tzaru. Básnický román Variace na Tzaru krystalizoval relativně dlouho (někdy od roku 2016) a v rámci této krystalizace vznikaly některé básně, které nakonec do finální verze nebyly zařazeny. (Finální verze Variací na Tzaru je výsledkem jakési „tvůrči smrště“ z přelomu let 2019 a 2020.) Dodatky mapují tyto vyřazené-nezařazené básně a jejich fragmenty.


≈≈≈
“…tu entres tu regardes tu te tâtes les poches…” T. Tzara, L’Homme approximatif, III/4/1

OBSAH // ÍNDICE
 
VSTOUPÍŠ, HLEDÍŠ, ŠMÁTRÁŠ PO KAPSÁCHENTRAS MIRAS TE PALPAS LOS BOLSILLOS
Vstoupíš, hledíš, šmátráš po kapsách… /
stále totiž nevnímáš / smysl svojí cesty /
nechápeš, že hřích je / žít to, co není!!! //

Nechápeš / jak tvé kapsy /
k prázdnotě přišly… /
Vzduch je přece čistý / a bouře utekly… /
Bouře, ty zlodějky (!) / co nejsou takové /
…jak jsme si mysleli… /
Ty lhářky prolhané / jen tak si klamou / těly /
a okradly nás zrána / mezi závratěmi //

Hřích je / když žiješ to / co není!!! //

Mezi větrolamy / zmrzla síla /
zrovna když jsme se s ní / chtěli dostat /
— za hory /
a tak prosím, prosím / pověz mi: /
Kdo dal komu pokyn / sílu nám ukrást / a pak se v ní /
— utopit? /
Nevíš… / …ani já to nevím / ale tak si myslím /
že na horách / vanou skryté síly /
Pojď / prázdnotu přestaň / kapsám léčit /
Tu už stejně nespravíš! /
Pojď / pojď se se mnou vrátit /
tam, kde jsme se před lety / poztráceli /
— závratěmi zmateni… //

Hřích je, když / přelud žiješ / který není!!! ///
Entras miras te palpas los bolsillos /
es que todavía no comprendes /
que ¡¡¡el pecado consiste / en vivir / lo que no eres!!! //

No comprendes / por qué tus bolsillos /
de nuevo están vacíos… /
El aire se despeja / y las tempestades se han ido /
Las tempestades: ¡Ladronas! / las cuáles no lo son /
lo que hemos pensado… / Son unas mentirosas /
y con sus cuerpos / delatan sus afectos verdaderos /
y a través de los cortavientos / luego se van, escapan //

¡¡¡El pecado consiste / en vivir / lo que no existe!!! //

Y los cortavientos atrapan / todas fuerzas nuestras /
con tal de que nosotros / no traspasemos la sierra /
Y tú, dime francamente: /
¿Quién es el jefe de aquesta / pandilla cortaventosa /
él que se emborracha / con la energía robada? /
Tú lo ignoras / Yo sólo sé /
que en la montaña / soplan fuerzas escondidas /
¡Vaya! / ¡Déjate de palpar los bolsillos! /
ya que para su vaciedad / no hay remedio /
¡Anda! / Regresemos juntos /
a los sitios / donde entonces nos perdimos en los vértigos /
rodeados por los picos //

nevados ///

≈≈≈
“…tu es en face des autres un autre que toi-même…” T. Tzara, L’Homme approximatif, III/6/1

OBSAH // ÍNDICE
 
JSI, TVÁŘÍ V TVÁŘ OSTATNÍM, NĚKÝM ODLIŠNÝM NEŽ TY SÁMERES FRENTE A LOS OTROS OTRO DISTINTO A TI
Jsi, tváří v tvář ostatním, někým odlišným než ty sám /
Ukradli ti tebe sama / Kdo to byl? / Kdo ti začaroval rysy? /
Jak dostaly se tvoje činy k druhým? /
Proč jiní žijí dokonce i //

…tvoje chyby? //

Kontaktuješ policii: / „Chci zpátky alespoň ty chyby! /
Ještě včera tady byly / a dnes / hledím a šmátrám po kapsách //

a…“ //

A oni ti rozumějí: / „Dnes už člověk nemůže být ani /
ten, co se provinil / Ukradnou mu všechen smysl /
dokonce i tu možnost malých dětí: / Možnost //

dělat krásné chyby… //

My bychom… / my bychom to vypátrali / ale ani my /
už nejsme my / a ani naše strážnice už není strážnice /
Vážený pane / tady se něco stane / a my u toho //

nebudeme“ //

Jenom zdání / Jenom čiré neskutečno… /
Už není smích / A není pláč / Nejsou parky /
Nejsou obchody / Ani mraky / Ani stromy /
Vítr už není / Nejsou holky na náměstí /
Není, kdo by četl v krásných tvářích, není… /
Nejsou ptáci nad lukami / Nejsou rohlíky /
A není, kdo by o tom / napsal v básních… /
A není ostatně už ani / komu to napsat /
…všechno ukradli! / Takže ukradli i /
…všechny lidi! / Ptáš se, kdo? /
Ta povětrná banda, přeci! /
Přečti si znovu / co se o tom píše /
…v prvním verši / Přečti si znovu /
co se píše na začátku //

v této historii… ///
Eres frente a los otros otro distinto a ti / Te han robado a ti mismo / ¿Quién fue? / ¿Quién te, por magia, cambió tus rasgos? / ¿Por dónde han llegado a los otros tus hechos? /
¿Por qué viven otros aun //

…tus propios fallos? //

Vas a la policía: / —Quiero devolver como mínimo mis fallos /
Aún ayer los tenía / y hoy / miro y me palpo los bolsillos //

y…— //

Y ellos te entienden: / —Hoy día uno no puede ni tener el lujo /
de causar algo malo / Le robarán todo el sentido / le robarán hasta la posibilidad de los pequeños niños / la posibilidad //

de cometer sus hermosos fallos… //

Nosotros, sí… / lo hubiéramos resuelto / mas nosotros ya no somos nosotros / ni nuestro cuartelillo es nuestro / ¡Estimado señor! / aquí sucederá algo / y nosotros no vamos a asistir //

en eso— //

Sólo engaño / Sólo mera irrealidad… /
Ya no existe la risa / Ni el llanto existe / Ni los jardines /
Ni las tiendas / Ni las nubes / Ni los árboles /
Ni el viento jamás existe / Ni por las calles las nenas /
No hay quien leyera en las caras hermosas, no hay /
No hay aves encima de los prados / No hay panecillos /
No hay nadie / quien lo escribiese en versos… /
Y no hay, al fin y al cabo / a quién escribirlo /
…es que ¡se lo han robado todo! / Así que han robado incluso /
…a todos los seres humanos / Preguntas ¿quién se lo ha hecho? /
¡La pandilla cortaventosa, es seguro! /
Lee de nuevo / lo que he escrito /
…en los primeros versos / Léelo de nuevo /
desde el principio //

de lo narrado… ///

≈≈≈
“…dans les music-halls aux stridents exemples…” T. Tzara, L’Homme approximatif, III/4/42

OBSAH // ÍNDICE
 
V KABARETECH KŘIKLAVÝCH PŘÍKLADŮEN LOS CABARÉS DE ESTRIDENTES EJEMPLOS
V kabaretech křiklavých příkladů / u baru potkal jsi ji /
dvojnici z krajin pod pohořím / dvojnici z astrálních hodin /
dvojnici, co v zrcadle ji / neuvidíš / neboť je příliš stejná /
stejná jako ty / zcela identická „ty“ / „ty“ v těle ženy… //

„Tak ty chceš zjistit / kdo ti v noci krade / tvoje „ty“?“ //

A bere tě za ruku / A jdete do zákulisí /
A tam je ticho / A všechny hlasy už se /
vykřičely / A všechny příklady už byly /
použity / A křiklavým tichem / už se jen mlčí /
křiklavým tichem /
které křičí… //

„Podívej se na ně! / Podívej, jak dělají to /
skořápkáři / pod jednu ze skořápek prý dají /
kus své lásky / a kteří uhodnou / ti prý budou /
milováni / a kteří snad ne / ať rozloučí se se vším /
co mají rádi!“ //

Ty jsi já / a já jsem ty / pojď vezmeme jim zpátky //

to, co nám patří ///
En los cabarés de estridentes ejemplos //
mosqueta de nueces
Me acuerdo mucho en una feria, me llamó la atención un grupo de gente amontonada en semicírculo. Me asomé y vi a un senor con 3 cáscaras de nuez y una bolita. “?Donde quedó la bolita?” decía, “Atínele y se lleva el doble de lo que apueste”.
Puse atención y vi claramente donde la había puesto, seguí cada movimiento con atención y cuando terminó de mover los recipientes le dije a mi papá:
– “!Yo sé donde está!, !Chin, si tuviera dinero le apostaba!”
– “?Ah, sí? ?En donde está?”
– “En el de la izquierda” dije yo.
///

≈≈≈
“…n’arrivent plus à suivre la grève sous tes pas…” T. Tzara, L’Homme approximatif, VII/1/27 (25)

OBSAH // ÍNDICE
 
NEDOKÁŽÍ NÁSLEDOVAT
PÍSEK POD TVÝMI STOPAMI
NO ALCANZAN A SEGUIR
LA ARENA BAJO TUS HUELLAS
Nedokáží následovat / písek pod tvými stopami /
vidina za vidinou a stín / vykrajovaný ze stínu /
Žádný z těch přeludů / nemůže následovat //
– ani jednu stopu //
– tvojí přítomnosti... //

Přeludy totiž / nikdy nedostihnou //
– to, co je ryzí / nemohou pochopit skutečný... //
– dotek pravdivosti / Na zadním sedadle Fordu Mondeo... //
– spí můj syn //
– Filip... //

Spal tam / (kupodivu) / většinu cesty / přesto ale nesla /
celá ta pouť prapodivná / stopu jeho... //
– přítomnosti //

Intenzivně přemýšlím / co mi tím vším / chce říct //
– Hlas Prozřetelnosti... //

...ach, už si vzpomínám! / Také jsem / takto usínal /
na cestě mého otce / z planety Země / k jeho srdci... //

– v Sedmém Nebi!!! ///
No alcanzan a seguir / la arena bajo tus huellas /
visión tras visión y sombra / recortada de sombra /
Todo es una alucinación / incapaz de seguir //
—ni una sola huella //
—de tu presencia... //

Ya que la alucinación / no puede alcanzar //
—lo que es puro / no puede comprender //
—el toque auténtico / En el asiento trasero del Ford Mondeo /
durmiendo / —está Filip //
—mi hijo... //

Él durmió allí / (para mi asombro) / casi todo el tiempo /
y a pesar de esto / su presencia marcó / un sello crucial /
a lo largo / de nuestra / —peregrinación //

¿Qué es lo que quiere / con todos estos augurios / decirme //
—la Voz de la Providencia?... //

...¡ya me acuerdo! / ¡¡¡Yo pasé lo mismo / durmiendo / cuando
mi padre peregrinó / del planeta Tierra / a su corazón... //

—en el Séptimo Cielo!!! ///

≈≈≈
“…dans chaque pore de la peau il y a un jardin et toute la faune des douleurs…” T. Tzara, L’Homme approximatif, XV/6/1,2

OBSAH // ÍNDICE
 
V KAŽDÉM PÓRU KŮŽE JE ZAHRADA
A CELÁ ZVÍŘENA BOLESTÍ
EN CADA PORO DE LA PIEL HAY UN JARDÍN
Y TODA LA FAUNA DE LOS DOLORES
V každém póru kůže / je zahrada / a celá zvířena bolestí /
En cada poro de la piel / hay un jardín / y toda la fauna /
de los dolores / pero aquí donde he llegado / aquí el dolor /
tiene color anaranjado / y huele a jengibre, ginseng, romero /
y hierba de cabra / ¡Ya es la hora / dejar de huir /
—de mi dolor! / ¡Ya es la hora / abandonar... /
el lodo del Primer Cielo! / Los ángeles Alpha / nuestros fieles /
—guardaespaldas / toman el sol que pinta / —de naranja... //
—la voluptuosidad... //

Hasta hace poco / los «Alphas» / me parecían /
muy monótonos / y es ahora / cuando puedo /
ver con más evidencia / el fruto de su templanza... /
Los fantasmas se han alejado / y los ángeles «Alpha» /
aún permanecen cerca / para advertirme /
¡que cuide mi libertad! / ¡que aprenda la lección /
de errores absurdos / —con Věra Beta! / pero es ahora /
cuando os tengo que hablar / de otro romance mío /
en el Segundo Cielo / con una ángel denominada //

Petrana Gamma ///

≈≈≈
“…moignon barbu d’arbre le poing dressé au combat des sécheresses…” T. Tzara, L’Homme approximatif, IV/4/1

OBSAH // ÍNDICE
 
VOUSATÝ PAHÝL STROMU,
ZVEDNUTÁ PĚST
PRO SOUBOJ SUCHÝCH OBDOBÍ
MUÑÓN BARBUDO DE ÁRBOL
PUÑO ALZADO
PARA EL COMBATE DE LAS SEQUÍAS
Vousatý pahýl stromu / zvednutá pěst... /
– pro souboj suchých období! / Sedm snů... /
– v Sedmi Nebích... / Sedm snů... //
– u kterých jsme v pokušení... //
– pro sebe je sami... //
– použít //

≈≈≈≈
≈SEN≈   8
≈≈≈≈≈≈

Sedm snů tázalo se: / „Co zanechám v Tobě?“ / Ptalo se: /
„Co Ty necháš ve mně?“ / Sedm snů / v Sedmi Nebích... //
– zajímalo se... / – jestli chceme / opravdu žít / o samotě... //
– ve svých vlastních... //
srdcích? //

Co znamená Sedmé Nebe... / – pro Tebe? /
Co znamená Sedmé Nebe... / – pro mne? /
Opravdu chceme / žít si... / svých Sedm Snů... /
v Sedmi Nebích... / – odděleně (?) //
– nebo Je chceme... / – sdílet... //
– s tím druhým? //

Máš strach / ze zlodějů... / – Snů? /
Máš strach / že Ti Tvé Sny... / – ukradnu? /
Mám snad já strach (?) / že o své Sny... //
– také přijdu? //

Ale v tomto Snu Číslo Osm / náhle mi dochází /
že všechny Sny / (i těch Sedm Snů před Ním /
že všechny Ony... / – jsou živé bytosti (!) /
a pokud Jim... / – nebudeme bránit... //
Ony se ochrání... //

– zcela samy! //

≈≈≈≈
≈≈≈≈≈
≈≈≈≈≈≈

Probouzím se / okouzlen nádhernou Realitou /
Ta Realita mluví / k mým vnitřním uším... //
– a já ode dneška... / – opravdu chci... //

– dělat vše s Láskou! ///
Muñón barbudo de árbol / puño alzado... /
—para el combate de las sequías /

≈≈≈
“…flambeau de souhaits frustes met le feu au jour qui se réveille en nos poitrines…” T. Tzara, L’Homme approximatif, XV/2/20-21

OBSAH // ÍNDICE
 
POCHODEŇ ZAŠLÝCH PŘÁNÍ ZAPALUJE DEN,
KTERÝ PROBOUZÍ SE V NAŠICH PRSOU
ANTORCHA DE ANHELOS BORROSOS
LE PRENDE FUEGO AL DÍA
QUE SE DESPIERTA EN NUESTROS PECHOS
Pochodeň zašlých přání zapaluje den /
který probouzí se... / – v našich prsou... /
Mohu Ti, tedy / Lásko vyprávět (?) //
– co se mi dnes zdálo... //
– ve Snu Číslo Devět? //

≈≈≈≈
≈SEN≈   9
≈≈≈≈≈≈

V tom Snu Číslo Devět /

≈≈≈≈
≈≈≈≈≈
≈≈≈≈≈≈

Probouzím se / okouzlen nečekanou Realitou /
Ta Realita mluví / k mým vnitřním uším... //
– a já... / – počínaje dnešním dnem... //
– opravdu chci... //

– dělat vše s Láskou! ///
Antorcha de anhelos borrosos le prende fuego al día /
que se despierta... / —en nuestros pechos /

≈≈≈
“…sur le versant veiné d’acanthe et de ceps…” T. Tzara, L’Homme approximatif, XV/2/1

OBSAH // ÍNDICE
 
NA ŽILKOVANÉM SVAHU AKANTOVÉHO
ORNAMENTU A VINNÝCH KEŘŮ
EN LA LADERA VETEADA
DE ACANTO Y DE CEPAS
≈≈≈≈
≈SEN≈   11
≈≈≈≈≈≈

Na žilkovaném svahu / akantového ornamentu / a vinných keřů /
...na svahu plném / dávných hrobů / ...na svahu přetékajícím /
vzlínajícími energiemi / promluvil k Janě Rosii / Hlas tajemný /
který se představil / pod jménem... //
Mordechaj Benet //

Promluvil k / tiše a dlouze / a stromy šuměly / a voněly kosatce /
„Vkládej do svých obrazů / ornamenty... / – propojených listů! /
Maluj stromy, dvojice, části... / – dvoj-obrazy! / Propojuj světy! /
Maluj! / S láskou vytvářej / mosty mezi lidmi, mezi generacemi! /
Stačí vědomí / stačí se otevřít / a správní lidé, správné situace... /
– objeví se samy! / Dostáváš dar propojování! / Maluj a miluj! /
A poznáš, že kořeny / nejsou beztvaré / ale že se v nich / zračí... /
– celý Vesmír“ / Takto, tiše a dlouze / mluvil / Mordechaj Benet /
– k Janě Rosii Theta / Takto s ní mluvil / na svahu žilkovaném... //
– o její cestě... / – ženy-umělkyně //

≈≈≈≈
≈≈≈≈≈
≈≈≈≈≈≈

///
En la ladera veteada / de acanto / y de cepas /

≈≈≈
“…de nouveau sur la langue s’incruste le pétale de soleil du goût de partir…” T. Tzara, L’Homme approximatif, XIV/9/9

OBSAH // ÍNDICE
 
OPĚT DO JAZYKA VRŮSTÁ SLUNEČNÍ
KORUNNÍ PLÁTEK POTĚŠENÍ Z ODCHODU
OTRA VEZ EN LA LENGUA SE INCRUSTA
EL PÉTALO DE SOL DEL PLACER DE IRSE
≈≈≈≈
≈SEN≈   13
≈≈≈≈≈≈

Opět do jazyka vrůstá... / – sluneční korunní plátek... /
– potěšení z odchodu / když všechno už je... /
– hotové... / a když už / není proč... /
– dále oddalovat / naši... //
Budoucnost //

Vždyť ani Vesmír (!) / nezůstává na místě! /
Tak proč bychom my (?) / nemohli... /
– dále jít (?) / poznat, jak voní / další... /
– prostory / v našich vlastních... //
– duších? //

Opět do jazyka vrůstá... / – sluneční korunní plátek... /
– potěšení z odchodu /

≈≈≈≈
≈≈≈≈≈
≈≈≈≈≈≈

///
Otra vez en la lengua se incrusta... / —el pétalo de sol... /
—del placer de irse /


Tristan Tzara

76   
(přístupů od 16.3.2020)