Jan Škrdlík

výběr básní 2011 až 2016

Zpět


MOTTO

Malujeme příběh / štětcem z čisté vody /
„Věříš na náhody?“ //

Koupeme se v řece / cos ji kdysi vyplakala / a ona zatím /
protekla Ti skrze prsty / a vrátila se mladá, plná síly /
a po ní plují lodi / co hledají břehy / aby tam zakotvily... //

Má Lásko, myslíš snad... / že jsme se už poučili? /
Není nic než to, co sami namalujem / z první vody... /
Kéž je čistá / jako ta / co tak krásně pršela /
když jsme spolu Ty a já //

– společně vykročili... ///

2016


ČTYŘI ZLATÉ VČELY

Nad hlavou nám krouží / čtyři zlaté včely / čtyři zlaté včely /
jsou to naše sestry / jsou to naše sestry / co nás provázely //

Jedna z těch včel, ta je / jedna z těch včel, ta je /
– tvoje dětství / druhé dvě nás souží / za bezesných nocí /
– vzpomínkami / a ta čtvrtá, ta je / láska co nás //

– bodá v srdci //

Ujeli jsme včera / ujeli jsme včera / čtyřem zlatým včelám /
mezi vinicemi / Ujeli jsme včelám / když jsme se tam spolu /
dole pod kapličkou / na rty políbili / „Pojď, má milá, pojď už /
půjdeme je hledat / jsou to naše sestry!“ //

Jezdíme teď spolu / tyrkysovým vozem / po pláních Moravy /
chceme najít včely / co jsme je ztratili /
když jsme my se včera / když jsme se líbali //

– mezi vinicemi… ///

2016


TA SPOLEČNÁ PÍSEŇ

Ta společná píseň / byla tady odjakživa / ...jen ji najít! //

Kde je? //

Možná ji máš pod košilí /
Možná zpívají ji děti / po tramvajích /
Možná, že s ní všichni čerti šijí /
A možná andělé ji nosívají ve zpěvnících / – na záňadří... //

Možná ale spíše / v tichu lesa leží /
v tom nejhlubším místě v našich duších /
a lidem na ní nezáleží /
To jen Ty, když zavřeš oči / ve větru ji slyšíš /
To jen Tobě, když se ztratíš / tam, kde nejsou tvary /
v bezesloví pod hvězdami / tam, kde nejsou slova ani noty /
ani potlesk ani přání / ani strachy, ani bolest / ani žaly....... //

– zní ozvěnou ve Tvých dlaních ///

2016


TOČÍ SE VESMÍR

Točí se Vesmír, točí… / Jsme na kolotoči… /
Já ztracen na lukách / Ty v moci té Pravdy //

– propadlá //

Jak je ta Pravda / – hluboká? / Kdo pro ni skočí? /
Kdo ji donese? / Ach, Lásko, pošli mne!! /
Má duše ráda utone / na louce tulipány ustlané /
v prostoru ohromném //

– utopena v svobodě ///

2016


TOČÍM SE TOBĚ NA ŘASÁCH

Zrcadlo Pravdy otevřelas včera /
magnetem / – ve Tvých očích //

Zrcadlo otevřelo se nám včera dokořán /
Pojďme tam! / Pojďme tam! //

Tatam je zemská tíž / Láska je ze všech stran /
zrcadlo dokořán / víry se točí / ve Tvých očích /
poznáme blíž / zpěv ptáků ve větvích /
Zrcadlo Pravdy včera náruč otevřelo / ustlal jsem nám včera /
v krajině dlouhých trav / točím se, točím //

– tobě na řasách... ///

2016


KTEROU CESTOU DÁŠ SE?

Kterou cestou dáš se? //

Cestičky jsou jedna vedle druhé / Kterou dáš se? /
Přátelé i nepřátelé / v celé kráse /
Nejhorší jsou ti / co klamou tělem /
nejlepší ti / kterým věřit dá se… //

Nejlepší je asi… / – Slunce / protože je na obloze /
druhé pak je / Tvoje srdce //

– protože je v Tobě //

Když Slunce i Tvé srdce / říkají to samé /
bude to Pravda / na nebi i //

– v tomto světě //

Kterou cestou, Lásko, dáš se? ///

2016


SNY A BĚSY

Kam jenom se podíváš / tam míhají se naše sny //

– překrásné sny o štěstí… //

Jsou živé jako kapky rosy / a jsou jich plné boží louky /
Motýlům na křídlech usedly / a chtějí se s námi honit /
Jsou plné větru nad poli / a zpívají nám nad hlavami... /
Počkej chvilku / co s tím uděláme? / Co s tím uděláme /
když se spikly hodiny / a tvrdí nám, že je půl páté? /
Lásko, co s tím uděláme / běsy jsou nám v patách, ale… /
Lásko, co kdyby… / co kdybychom jim prostě //

– ujeli? //

Sny a běsy / nad loukami bojují / Kdo nás pochopí? /
Kdo nás pochopí? / Modré je nebe / a černé jsou mraky /
Hluboké jsou studny / ale Tvé oči jsou hlubší /
Vody hučí nad stráněmi / a Tvé srdce to slyší /
Běsy se se sny milují / v naší manželské posteli /
a do toho všeho křičí hvězdy… / A tak si říkám raději /
Lásko, co kdyby… / co kdybychom si jich prostě //

– nevšímali? ///

2016


DUŠE JE KULATÁ

Duše je kulatá / jako planeta /
Láska po ní kráčela / aby ji celičkou //

– objala //

Láska je poutnice / co obchází duše /
Díky, že stáli jsme Jí //

– v cestě //

...díky Lásce / a díky také Tobě!!! //

Duše je planeta / ta Tvoje – Jitřenka /
a moje je možná / – planeta Země /
Láska nás osvítila / – jako Slunce... //

Duše jsou kulaté / jako dva míče / takže se po svahu /
(ach, díky Bože!!!) / jednou dokutálely / až úplně //

– k sobě… ///

2016


1000 A 1 BÁSNÍ

1000 a 1 básní / na vrcholu Hory / přilétalo okny /
okny, v noci otevřenými / mezi Tvým srdcem /
a mými prsty / co chvěly se //

– verši… //

Byli to andělé? / Nebo zpěvní ptáci /
kdo je ke mně do mobilu //

– diktovali? //

…nevím… / Vím jen / že mi v nocích / krásně zpívávali /
abychom si my dva mohli / každičkého rána /
ty básně spolu //

– čísti… //

Básně o Tobě, má Lásko / a o tom / co máš v srdci… //

Ach, děkuji, andělé / že jste nezaspali /
Děkuji vám, zpěvní ptáci / že jste zpívávali! /
(Pokaždé už ve tři v noci!!) / Co bych si jen počal /
Co bych si jen počal, kdybych neměl / tu 1000 a 1 informaci /
o nejdražším / o tom našem nejněžnějším políbení /
co si dáme brzy / na vrcholu Hory / až si budem lásku //

– navždy slibovati! ///

2016


HLAS KOSATCŮ A KOPRETIN

Tak dlouho pro vodu se džbánem jsem chodil /
až nakonec všechno prasklo: / Jsi tak krásná / Lásko!!! /
A já v klínu hor teď poběžím /
a o kráse Tvé zpívat budu / hlasem //

– kosatců a kopretin //

Ach, toho smíchu / co pršelo nám / letos v máji! /
Ach, těch šťastných slzí //

– vyplakaných do peřin! ///

2016


LÁSKA MEZI KVĚTINAMI

Vyrostla jsi / v mé zahradě / mezi květinami /
zatímco já jsem slyšel / trávu růst / pod horami /
A všechny ty květiny / milovaly Tě bezpříkladně /
ve dne i v noci / zatímco já jsem kolem chodil /
zcela hluchý / – zcela náměsíčný //

Snad jednou odpustíš mi / slepotu srdce / – oné doby /
až v náručí Ti budu ležet / v Tobě / zcela zaklesnutý… //

Náměsíčnost / jednou odpoledne / větry odvanuly /
v otevřených polích / Na soukolích lásky / zazpívali ptáci /
na soukolích lásky / tekly vody //

Tím zpěvem odějeme se / a v těch vodách poplujeme /
tiše mezi stromy / tam kde z oblohy tak / velekrásně prší //

„Slyšíš, má Lásko, slyšíš / – ty kapky deště? /
Vidíš, má Lásko, vidíš / jak na zemi rostou kopytníky?“ /
ptám se když naše nohy / blátem klopýtají /
„Pojď, očisťme to bláto / – barevnými kapesníky /
kapesníky utkanými ze všech barev //

– duhy…“ //

Tím zpěvem oděli jsme se / a v těch vodách pluli /
protože obojí / bylo tak průzračné / protože obojí /
je tak plné / – touhy //

Vyrostla jsi / v mé zahradě / mezi květinami /
zatímco já jsem viděl / trávu růst / pod horami /
ale teď Tebe vidím / a Tebe miluji //

– bezpříkladně....... ///

2016


HVĚZDÁM SÍLU SEBERU

Hvězdám sílu seberu / a pošlu Ti ji //

– ranní poštou //

Budeš plná jejich síly / (a už teď jí plná jsi) /
neboť jsi sama / Lásko //

– mojí Hvězdou! //

Na severní straně Tvých tváří / láskyplně slzu setřu Ti /
a tu jižní stranu / tu Ti pochválím //

– jak ji máš hezkou! //

Má milá, buď plná radosti /
vždyť ještě čeká Tě / tolik poznání //

– jak to máš se mnou //

– a jak já to mám… s Tebou… ///

2016


BÁSNĚ VE TŘI V NOCI

Básně ve tři v noci / ty se roztočily /
když jsem já k ránu chodil / nejhlubšími patry /
dolů po schodištích / tam, kde končíš /
tam, kde / objali jsme se zjara //

– mezi keři… //

Nyní je léto / a já dál bez ustání / tiše chodím /
schodišti točitými / to abych nevyplašil /
velevzácnou vůni / kterou tak / pronikavě voníš /
a pokaždé, když / ...obejmu Tě... / točíš se / točíš /
v nových a v nových / závratných kruzích /
v nových a nových //

– sladkých básních… //

Jsou jako boží mlýny / tak se točí / kruhy na Tvé duši / a já… /
opojen těmi kruhy / oslněn světelnými víry /
ztrácím se / ztrácím se / ztrácím / v chrámech Tvých boků //

– plných pravdy… ///

2016


OBYČEJNÉ VĚCI

Lásko, pojďme spolu hledat / – obyčejné věci! /
Vím, že je to úkol / – snad nejtěžší / a vím, jak moc je těžké /
obyčejné věci najít / a pak / – nevyplašit… //

Včera měl jsem, myslím / převeliké štěstí /
viděl jsem jak, mezi stromy totiž / dva koloušci běží /
a pak ráno zahlédl jsem / Tvoje krásné vlasy / proti slunci /
a to je to / – co mi stačí //

V posledních dnech mlčky žasnu / jak krásně se nám spolu /
– mlčí… / a v tom převelikém tichu /
my na loukách si stelem nazí / narcisy a tulipány /
aby voněly nám v noci / a aby / – s námi spaly… //

Řekni, Lásko, existuje / – větší štěstí? / Větší než to /
které schovalo se do těch //

– prostých, obyčejných věcí? ///

2016


ZPĚT PROTI PROUDU ČASU

Zpět proti proudu času / brodíme se spolu /
v tyrkysových mořích //

– ponořeni //

Včera neděle nás oblažila / a dneškem, tj. sobotou /
nám víkend končí / Tak tedy zítra vykročíme obráceně /
od pátku až do pondělí / zpět ke kořenům /
kde nás zapomněli / tam co kdysi /
zrodit jsme se měli / ale sudičky nás neviděly /
tam stvoříme se zítra přede všemi věky /
ještě jednou sami //

– Láskou opojeni… //

Můj Květe převeliké touhy / můj Sne přenádherné Hory /
podle křivek cest vymodelujme nám / naše boky /
z barev luk nám namalujem / – oči /
a z vláken zralých kukuřic a ze lnu / obarvíme / naše vlasy /
podle lesních laní vytvarujem / naše nohy / a na srdce… /
na ta použijem / žhavé magma Hory //

Kéž ta srdce, Lásko, hoří / hoří //

– hoří!… ///

2016


LETOKRUHY NA OBLOZE

Letokruhy na obloze / zračí se ve vodě / letokruhy zračí se /
na vodní hladině / na vodě obloha / kreslí svůj sen /
sen, co světu se / – kdysi poztrácel / když lži byl jednou večer /
– zasvěcen //

Přibývají vodokruhy / každým rokem jeden / tisíc let je jako /
mrknutí okem / a nespěchá / kdo po vodě / vydat se chce /
a nespěchá, kdo kráčí / po vodní hladině... //

Jsi vodní stvoření / ve vodě stvořená / ve vodě schovaná /
před lží schováváš se / to abys zůstala / – zůstala průzračná /
ve stružkách a v říčkách procházíš se / v létě jsi plná slunce /
a v zimě... / v zimě je ti zima / v zimě horko hledáš /
hledáš horkou lávu / aby Tě v páru / – proměnila //

Chceš totiž s mraky odletět / abys seshora / prohlédla si svět / a abys ho konečně / – konečně pochopila... //

Ach, má milá / nechci Ti závidět / to raději já sám stanu se... /
– stanu se plamenem / a tajně skryji se /
– v horkovzdušném balóně / a nad hory s Tebou se /
– půjdu proletět / a mračnokruhy / v barvách duhy /
naplním s Tebou svět / se Sluncem budeme večeřet /
a nikdo, nikdo už nikdy víc / nebude nám závidět /
protože pro svět už zkrátka / – nebudeme vidět /
ukryti za oblaky / skryti za obzorem //

Pojď spolu letokruhy / kreslit na hladině / letokruhy,
co v noci jsem / kreslil Ti na klíně / v noci, když letěli jsme /
– naším snem / Pojď, má Lásko / ještě jich //

– alespoň 50 namalujem... ///

2016


HVĚZDÁŘSKÁ

Přemýšlely hvězdy / – o smyslu života / Usedly na Tvé nohy /
abys je na oblohu / – vynesla / Ach, má Lásko /
pročpak pláčou nebesa? / Ach, má Lásko, pročpak //

– jsi tak překrásná??!!! //

Ustelu svým očím v temnotách / vždyť Tvou krásu neunesou /
Ach, má Lásko, pročpak / já jsem tady //

– a Ty tam?! //

Poruč hvězdám na nohách / připluj na vlnách Tvých vlasů /
Poznám Tě podle hlasu / poznám Tě podle hlasu… ///

2016


HVĚZDÁŘSKÁ II

Zachvěly se hvězdy / protože se dotkly //

– Tvojích skrání //

Zachvěly se hory / neboť je zastínily / – Tvoje vlasy /
Zachvěly se květy / že nemají tolik krásy / jako Tvoje nohy /
Pohaslo slunce / v záři Tvých očí… /
Hoří mé srdce, hoří, hoří, hoří! //

Miláčku zítřků velkého srdce / paní všech bouří //

– sestro Slunce //

soudkyně všech vášní / řekni mi / kam kráčí / duše co se //

– samy našly? //

Řekni mi, zda mohu s Tebou / tiše o samotě //

– plamenem společně hořet ///

2016


CESTA DO SEDMÉHO PROSTORU

Uvázl jsem na mezi / mezi šestou a sedmou dimenzí /
protože jsem čekal //

– na lepší počasí… //

Váhal jsem v šestém meziprostoru / protože jsem ztratil //

– důvod jít nahoru… //

Na prahu sedmé dimenze jsem stával /
protože se mi v hrudi beznadějně //

– hromadila láska… //

Neotevřel jsem zkrátka sedmé dveře / protože jsem //

– čekal na Tebe! ///

2016


BÁSEŇ, KTERÁ NENÍ BÁSEŇ

Ne, toto není báseň / přestože má verše / Oba jsme zasažení /
porouchaným časem / co v lednu se zastavil /
a v únoru nadechnul se / abychom v březnu procitli /
a v dubnu poznali se / a ještě ospalí / na prahu máje /
otevřeli dveře / a s novým ránem / setkali se //

– opojeni červnem… //

V červenci chystáme se / uvidět novým oknem /
že toto není báseň / ale že jsme zasaženi sluncem /
sluncem, které letí //

– voňavým nebem //

Pojď, má drahá / pospěš / ať se opálíme /
…ne, toto není báseň / přestože má verše /
přestože se chvěje //

– letním rytmem //

...ne, toto není báseň / ne, není to báseň / ...možná proto... //

– že to žijem… ///

2016


VYSKOČÍME SPOLU

Rytmus mezi kopci / přinesl jsem Ti /
rytmus věnoval jsem Ti / spolu s divokými /
– květy //

Dnes zadrhl se motor / a přetrhly se brzdy /
Vyskočíme za jízdy /
– spolu mezi hvězdy? //

Ať přemýšlím jakkoli / vidím jen tři cesty: /
Buď ten náš vůz opravím / nebo sepneme si vlasy /
a dál pojedeme / v milostném objetí /
anebo za třetí / vyskočíme dolů / mezi trnitými keři /
mezi trnitými keři dolů / ale ani to by nevadilo /
pokud bychom to udělali //

– spolu //

Rytmus mezi kopci / včera přinesl jsem Ti /
rytmus věnoval jsem Ti / spolu s divokými květy //

Dnes zadrhl se motor / a přetrhly se brzdy /
Vyskočíme, miláčku //

– spolu mezi hvězdy??! ///

2016


JAKO STÉBLA VE VĚTRU

Kýveme se jako stébla ve větru / nahoře opisujem kruhy /
a dole naopak / jsme v pevné zemi zakotveni /
dole pijem vodu mezi drny / ale nahoře / tam… /
nahoře tam píšem / nachovými pery / psaní lásky /
– bratru Slunci //

Kéž brzy zase vyjde / pod oblahy / a osuší Ti slzy /
co večery tam s rosou zanechaly / když jsme ještě byli //

– mladí starci //

– mladí starci / poztrácení v poli / mezi klasy //

Čas ale nachýlil se / a už jsme pouze //

– mladí… //

Pojďme o tom napsat / nachovými pery /
Pojďme napsat o tom / že se trávy větrem rozkývaly /
a že rosa dá nám napít / a Slunce že nás hladí /
že jsme zkrátka mladí / co ve zlatém větru /
nalezli se / na obilí //

– mezi poli… ///

2016


PŮJDEM ZA OBZORY

Pojď, má drahá / nezůstanem tady //

– půjdem za obzory //

Tak daleko ve Vesmíru / nikdy jsem nebyl /
Tolik obzorů s nikým jsem nenavštívil /
Peklo řve vzteky / když vidí tyto cesty /
Vzduch hemží se anděly nebeskými /
aby nás provedli / průsmyky / obtěžkanými sněhy /
Uprostřed nejstrašnějších bouří /
božské ticho / cítit je //

– v srdcích //

Srdeční čakry se točí / Jsou to kola tyrkysová / co se kutálejí /
po krajině Lásky / po krajině Lásky / tam a zpátky /
Kéž nikdy se nezastaví / kéž nikdy se nezastaví… //

Plameny se zažehnuly / od pánve až po temeno hlavy /
Pojď, má drahá / nezůstanem tady //

– půjdem za obzory ///

2016


PO ZKRATKÁCH POSÍLÁM TI ZPRÁVY

Po zkratkách / dnes jsem se vydal / protože už mě nebavily /
hry na dlouhé vzdálenosti / a taky proto jsem se na ně vydal /
že jsem Tě nechtěl //

– znovu dohnat k slzám //

Po zkratkách / červími dírami / k novým hvězdám… /
K čertu se všemi těmi / světelnými roky /
Na Síriu / kvítí Ti natrhám /
a na Severce / léky objednám Ti /
léky, co vyléčí hořkost hlavy /
a z hvězd Kentaura / zavolám Ti / že jsem stále tady /
a ze souhvězdí Štíra / posílám ti esemesky /
esemesky, ve kterých se praví: / „Pokud chceš hodně poznat /
a mít se hezky //

– používej zkratky //

Mezi hvězdami jsou totiž / příliš velké vzdálenosti /
Lásko, nezáleží na tom / jak daleko jsi tam /
a jak daleko já jsem tady /
Když budem používat zkratky / vmžiku jsem u Tebe /
levačkou obejmu Tě / a pravou rukou //

– pohladím Ti vlasy“ ///

2016


PLAMENY

Mezi plameny ustlala sis / na ohništích z touhy /
uprostřed samoty / ustlala sis v ohni /
ustlala sis uvnitř / na hořícím srdci… //

Červeným ohněm planou Ti rety / Řekni mi, Lásko: /
„Kde přebývá Tvůj milý?“ //

Vstoupil jsem k Tobě / a na plamenech ustlal si /
Má, drahá / vejdi k sobě dovnitř / chceš-li mě najít //

Má drahá / spolu lehněme si / Ustelme si spolu /
obklopeni světly / ustelme si v ohni / kde plameny //

– nás nespálí ///

2016


SNÍDANĚ S MOU ŽENOU VÍTĚZSLAVOU

V pravé poledne, přesně ve třináct nula nula /
v měsíci číslo třináct / na své Hoře jsem Tě poznal //

– mezi květinama… //

Přesně, když odbila nám / dvacátá pátá /
bylo to letos, tuším dvaatřicátého března /
s úžasem zahlédl jsem //

– jak jsi něžná… //

To ráno / zjistili jsme, celí udivení /
že v týdnu den osmý narodil se //

– osmý den po neděli… //

…no řekni, Lásko / vysvětli mi /
jak to / že se v kalendáři děly //

– tak podivné věci? ///

2016


PROMĚNA VE SLUNCI

Schovali jsme se kdysi / do pocitu / že jsme výjimeční /
protože jsme byli přesvědčeni / že bychom jinak život //

– nepřežili //

a protože jsme tehdy byli / všemi opuštěni /
nevěděli jsme, že kdesi / přehluboko, uvnitř, pod povrchy /
jsme tak krásně / – stejní / a spolu pevně //

– propojeni… //

Včera v noci / obrazy kreslili jsme / na posteli /
a teď spolu jedem / Brnem po tramvajích /
a slyšíme, jak koleje / píseň prozpěvují /
o náručích / co probouzíme se v nich /
ránem opojení //

– a ozáření slunci… //

Schovali jsme se kdysi / do své výlučnosti / jako do pevnosti /
protože jsme tehdy měli pocit / že podlehli bychom jinak /
útokům temné moci / ale protože jsme nyní /
sluncem nasyceni / můžeme konečně / dovolit si /
být tak krásně //

– obyčejní… ///

2016


CO PROZRADILY ČERVENÉ KAMENY

Brodíme se spolu / v proudech živé vody /
v těch proudech rezavějí / všechny staré lásky /
všechny, kromě naší //

Tak mi podej ruku / ať se neporaníš /
a pozor na kameny / mají ostré hrany /
Sny pod hladinu zapadají / a vstříc slunci /
nad párami / září / svět ryzí //

– Skutečnosti ///

2016


POJĎME SE PROJÍT

Světlo vyšlo v duši / to ráno / co se mraky rozpustily /
– v slunci… //

Utekla nám zima / spálili jsme ji totiž včera / – v ohni… //

Odešly splíny / pohled totiž neunesly / na to /
– jak jsme šťastní… //

Tytam jsou dávné viny / možná odešly pryč k jiným /
patrně nelíbilo se jim / že jsme všechno / – pochopili… //

A tak, Lásko / co budeme činit / když je teď mír /
a války nás už / – nesužují? //

Pověz, co budeme činit / když je všude kolem /
– tolik vůní? //

A tak si myslím: / Půjdeme se projít /
Půjdeme se projít v polích / Půjdeme se projít v kopcích… /
A nebo možná / brody průzračnými budeme se brodit /
a pak se spolu vykoupeme v tůních /
do kterých Slunce s Ohněm / každý večer uléhají... //

Kde začíná voda? / A kde končí páry? / Kde končí Slunce? /
A kde začátek / máš Ty? / Ach, Lásko, já už //

– nevím, nevím, nevím! ///

2016


ZPRÁVA Z CESTY TVÝM TĚLEM

Pozdrav posílám Ti / z cesty přenádherné /
po Tvém krásném těle / z cesty, kterou nastoupil jsem /
s prvním mandloňovým květem / a nejsem s ní hotov /
ani teď s podzimem / když dávno už je / – listí opadané /
Netušil jsem věru / netušil já blázen / jak široký prostor /
ukrývá se v Tobě / – ve Tvém těle / uvízl jsem v nekonečnu /
které ustlalo si / – ve Tvém lůně //

Má Lásko, kdo založil asi / zahrady / – na Tvém břiše? /
A který cestář to byl / co cesty vytýčil Ti / – do páteře? /
Který déšť / který napršel Ti / studánky / – na Tvé zřítelnice? /
A které obzory to byly / které usedly Ti / – na Tvé štíhlé ruce? //

Ach, nevím, nevím! / Vím jen / že jsem zcela ztracen /
v krajinách Tvého srdce / bloudím tu po polích /
po polích červených / co plamenem hoří / tak jako mé tváře /
po polích, nad kterými / skřivani zpívají / jak moc / – miluji Tě //

Má Lásko / pozdrav posílám Ti / z krajiny / mezi Tvými ňadry /
z cesty, kde klopýtám / klopýtám zcela omámený /
nevěda neděle je-li / nebo snad už pondělí /
nebo čas v bezčasí / co jsme spolu žili /
přede všemi věky / – u Tebe na posteli //

Ano, tak to asi bylo: / Byla‘s tady vždycky… /
Byla’s tady tehdy / než planety se narodily / s modravými moři /
Ještě než se rozsvítily hvězdy / na přehlubokém nebi /
Tvé tělo už tu bylo / od počátků cesty /
a spolu s ním i moje oči / aby na cestě Tě / – provázely /
na cestě po krajinách / – naší touhy / v červených oblacích //

– nekonečných… ///

2016


USMĚJ SE, MÁ MILÁ!

Chceš jen / aby voda šplouchala / a náruč, aby byla teplá… /
Kam odešly úsměvy / co Ti matka nedala? … /
Co bys mi k tomu řekla? / Leží na dně rybníka (?) /
sní pod křídly anděla (?) / nebo v oblacích se točí (?) /
nebo bdí za bezesných nocí / na dně samotného //

– pekla?? //

Má milá / všechno přebolí / Zajdem kamkoli / zajdem kamkoli /
třeba až tam do polí / kde ve vodních soukolích / hvězdy rozoraly /
do mých čtyřiceti básní / – přehluboké brázdy… /
nebo tam / kde sledují / naše nohy stopy / – po brodivých ptácích /
nebo tam / kde rezavějí kameny / které oba nás tak / – bolely… /
nebo tam / kde jsme spolu snídali / po nedělních bouřích //

– oba unavení… / – oba ještě nazí… //

Ale vlastně… / Řekni mi: / Kampak bychom chodili? /
Kampak bychom chodili! / Projděme se raději /
– tady mezi písmeny / Zajděme si raději… /
– sem do těchto básní / Projděme až doprostřed /
– strany čtyřicet / a tam, na bílém papíře /
– ustelme si v řádcích / A jejími písmeny / jako moře modrými /
– umyjme si tváře / A pak tu báseň zahoďme / zahoďme ji /
– do ohně / To abychom viděli / krásně tančit plameny //

– rudé jako kameny / rudé jako srpen / – v létě na Jihlavce… //

A tak, Lásko: Usměj se / usměj se //

– usměj se, má milá, na mne!!! ///

2016


BRÁZDY ZA TVOU ZÁDÍ

Za svou zádí zanecháváš brázdy / – v širém moři //

– v našich duších //

Tvůj babor, Tvůj estribor – Tvůj pravobok a levobok /
mě i dnes fascinují / Tvým středem projdu večer /
jako jarní vodopády / tam, kde vlny pod Tvou sukní /
– vzdouvají se mládím… //

Děkuji, že pohrdla jsi / – přístavy světovými /
děkuji, že vale dala‘s / – mořím /
a zdymadly stoupáš ke mně / podél naší luční říčky /
mezi břehy čarokrásné skryté země pluješ /
tam, kde voní //

– vzpomínky a //

– kopretiny ///

2016


SVOBODA ZA DYJÍ

Na jihu od Dyje – slunce / a zde na severu – touha /
Touha je dobrá, i když… /
…ostnatý drát bodá, bodá, bodá… //

Ostnatý drát – trnová koruna / ach, má Lásko /
jsi tak odvážná! / Miluji Tě – na východ od Dyje /
Západ také / – moji lásku zná… //

Miluji Tě / za východu slunce / miluji Tě /
když soumrak padá / miluji Tě / každou kapkou krve /
krev je dobrá, dobrá, dobrá //

Miluji Tě / krev je – smlouva! /
krev je naše smlouva /
…na hedvábných prostěradlech… //

…nyní jako poprvé… //

…jsi má manželka… / na všechny strany světové //

– od naší řeky Dyje / hedvábnými prostěradly //

– Moravou prostřená… ///

2016


KONEC SVĚTA

Zachtělo se nám / spolu dojít / až na konec světa /
pak jsme ale jednou pochopili / že už tam dávno jsme /
Kam dál teď / kam dál teď, Lásko / půjdeme? / Všude kolem /
září něžná světla / a hvězdy tady / – jsou tak nádherné… //

Ach, Lásko, co teď budem dělat / Co teď budem dělat //

– s naším životem? //

Budeme ho asi muset / prožít obráceně: / Začneme od konce /
a skončíme tam / kde v zemi spaly první růže /
a kde já poprvé jsem Ti dal /
– polibek //

Ano, ano / tak to bude / Přece každý konec / je nový začátek /
a je mi jedno / kterým směrem půjdu / když si zase půjdu //

– pro Tebe… ///

2016


JÖE-JÖE

Schovaná pod tapetami květin přemýšlí / jaká slova použít /
abychom ji viděli / abychom už pochopili /
že je tady / – malinká Jöe-Jöe /
kterou jsme si vymysleli… //

Možná vhodné bylo by / – zakašlání? /
Nebo lepší / – prosté pozdravení? /
A co takhle ještě chvilku počkat? /
Počkat až světlo ušije jí / – tělo s anděly /
tělo pro malinkou Jöe-Jöe / zatím ještě skrytou /
mezi hvězdami / pro malinkou Jöe-Jöe, která /
– vstupuje nám do snění… //

Schovaná pod tapetami květin přemýšlí / jaká slova užít /
abychom ji viděli / malinkou Jöe-Jöe /
kterou jsme si vymysleli / když k obzorům jsme spolu /
– chodili… / ukryti ve svítáních / a obkrouženi /
– polibky… //

A Jöe-Jöe si zatím / jen tak hraje na mezi /
a hraje si, že svět je celý / – nádherný /
a hraje si, že je celá ozdobená / – květinami /
a už bere nás v podpaží /
a tajnými dveřmi s námi nazpět vchází / – do dětství /
Ach, Kráso hájů přelíbezná! / Budeme Tě hájit! /
Vždyť tma je už celá / – za námi /
a za Tvou hlavou /
(tak podobné svatozáři!) //

– Slunce vychází! ///

2016


PŮJDEM ZA OBZORY II

Tři sta večerů / čtu si v posteli /
barevné příběhy / otištěné do Tvé / – postavy /
Na jaře / když vepsala jsi do peřin / otisky svými chodidly /
v povlečení četl jsem si / jako posedlý /
protože jsem byl okouzlený / a taky / – zvědavý /
Ale s létem užasnul jsem ještě více / nad čárami /
– dlaní Tvých / zanechaných v polštářích /
a s podzimem pod pokrývkou / v četbě dorazil jsem /
– do srdeční krajiny / A teď v zimě okouzlen /
prolistoval jsem se / – do hlavy / Ach, jak jim děkuji / světlům /
– v našem pokoji (!) / těm lampám ochotným /
že tak dobře / – svítily / svítily v tom čase /
– plném tmy / jinak jistě bychom / jinak bychom se jistě /
– ztratili /
– ztratili se ve tmě /
– mezi písmeny… //

Ach, má nejdražší / popsaná písmeny / Ach, má nejdražší /
– schovaná v mém náručí / pojď se mnou mezi řádky zasít /
– květiny / A pak se pojď prostě jenom /
– otočit /
– do rozkvetlé krajiny //

...a pak to všechno nechme za zády /
pojď, má drahá / nezůstanem tady /
chtěl bych / chtěl bych s Tebou dojít / ještě dneska //

– za obzory… ///

2016


BÁSEŇ O VODĚ

Jak korková zátka na vodě / vždy na povrch vypluje /
– Naděje / Naděje, co usedla Ti /
– na srdce / s prvním okamžikem /
když plavala jsi ještě / zcela ponořená /
– ve vodě / Ty a Naděje /
kampak byste došly / jedna bez druhé? /
Ale společně / došly jste vy obě /
jednoho dne //

– ke mně //

Ten den jsem právě / opravoval stěžně / abych mohl odjet //

– na moře //

tak moc mi ty pouště / – připadaly pusté //

Pískem zapadly mi plíce / a zprotivilo se mi /
i to slunce nahoře / Přišly jste obě právě včas /
právě včas, abychom mohli spolu odjet /
Naděje, usedni nám do plachet! / A Ty, má milá /
ustel si v mé kajutě! / Budeme spolu večeřet /
a pak vlnami kolébat se budem /
vlnami, co kolébky / po nocích nám vyřezaly //

– z vody plodové… ///

2016


1000 A 1 ŠŤASTNÝCH CHVIL

1000 a 1 šťastných chvil / stranou bychom nechali /
nebýt šťastné okolnosti / že už jsme naštěstí //

– nakonec prohlédli… //

Pyl barví kameny / a slunce sedá si / malířům do dlaní /
a ptáci, ti / co ještě nad ránem / byli tak bezradní /
teď letí do větví / to, aby tančili / že jsme už konečně //

– oba dospělí… //

1000 a 1 šťastných chvil / nikdo z nás by netušil /
nebýt šťastné okolnosti / že‘s ulehla mi /
– ve verších; / nebýt šťastné okolnosti /
že naučili jsme se / kdysi v dětství číst /
a že nyní / když jsme dospělí / na Horu jsme vyjeli /
a tam jsme si na básních //

– společně ustlali… //

Má Lásko mezi písmeny / slyšíš, jak ve verších /
– ruší se prokletí? / Hlavu máš v oblacích /
paprsky sluneční / z ticha Ti na duši / záplaty ušily /
a v očích zářících / hvězdy Ti blikají /
1000 a 1 přešťastných chvil / stranou bychom nechali /
jen kdybychom věděli / že smíme obývat /
nádherné Vesmíry /
Ty a já společně / oba… //

– už dospělí… ///

2016


GIBRALTAR

Bylo to tenkrát / na Gibraltarských svazích /
Tárikovi jezdci / koně osedlali / a já jsem Tě spatřil /
jak v mých stopách kráčíš / naplněná láskou /
a obestřená mraky… //

Bylo to kdysi / tenkrát o Vánocích / nahoře na Tárikově kopci /
tři tisíce jezdců / vypustilo duši / zatímco jsi klopýtala /
mezi opicemi / obestřená vůní / a naplněná obavami... //

Bylo to tenkrát / tuším, že včera / a čas už nebyl /
a všechno mi splývá / a tři tisíce jezdců / Gibraltarem letí /
a Tárik mezi nimi / a mé nitro se vzbouzí / nitro plné zloby /
zloby, co se valí / valí mezi svahy / a ta zloba by Ti / nohy podrazila /
kdyby jsi nebyla / ke mně přikovaná / pohledem svých očí… //

A hněv se dolů valí / valí se po svazích / a všechno mění /
a rozžíná lampy / divokých květin / a otupuje hrany /
pyšných dějin / a turisté se / zastavují / a chtějí vrátit vstupné /
protože zmizely / svahy s jejich děly / a chodníky s občerstvením /
a jenom moře smutné / na ně hledí / pokryté těly /
těch, co nikdy, nikdy / nemilovali / a my dva jsme tu / opojeni láskou //

– Adama a Evy… //

A tak už ani nevím / jak jsme se dostali / pryč přes bílé skály /
až za Linii / když padaly svahy / jako zralé švestky /
A tak už ani nevím / jak v poslední chvíli / jsme spolu utekli /
za Linii / mezi dobré lidi / k šálku dobré kávy / na snídani /
tam kde všichni / k Tárikově kopci / sedí zády / Co by si z něj vzali? /
Tady zraje víno / a zpívají se zpěvy / co starší jsou než Tárik! /
A tam za Linií / tam v té staronové zemi / milovali jsme se / Láskou //

– Ježíše a Magdaleny… ///

2016


EL CANTE JONDO

Ať se dáš doleva / nebo doprava /
stejně nakonec / cestou se dáš /
jak El Cante Jondo / v tobě zazpívá //

El Cante Jondo / když Tě v sobě nalézám //

– nemohu nemilovat!............ ///////

2016



4583   
(přístupů od 2.10.2013)

BÁSEŇ PRO DNEŠNÍ DEN