| |
nabídka koncertů pro rok 2025 a 2026 (klikněte na příslušný program):
JAN ŠKRDLÍK & KAREL KOŠÁREK • Světová díla pro violoncello a klavír • Jan Škrdlík – violoncello, Karel Košárek – klavír
HUDEBNÍ USEBRÁNÍ SE SKLENKOU MORAVSKÉHO VÍNA • Od tématu zámků až po téma folklorní • Jan Škrdlík – violoncello
BAROKNÍ RECITÁL • Radost, mysterium a příroda v tónech • Jan Škrdlík – violoncello, Žaneta Bartová – cembalo
HUDBA V OBRAZECH A OBRAZY V HUDBĚ • Malbohraní pro uši i oči • Jan Škrdlík – violoncello, Jana Rambousková – klavír, Jana Rosie Škrdlík Dvořáková – obrazy ŽIDOVŠTÍ SKLADATELÉ PRO SMYČCOVÉ NÁSTROJE • Soubor méně typického složení • Pavel Wallinger – housle, Petr Pšenica – viola, Jan Škrdlík – violoncello SLAVNÉ VIOLONCELLOVÉ VARIACE • Tři století variací pro violoncello a klavír • Jan Škrdlík – violoncello, Petra Besa – klavír
HUDBA SEFARDITŮ • Zpěv, barokní harfa a violoncello • Jana Janků – mezzosoprán a barokní harfa, Jan Škrdlík – violoncello
BEETHOVEN NAPŘÍČ ČASEM • 3 tvůrčí období velkého hudebního klasika • Pavel Wallinger – housle, Jan Škrdlík – violoncello, Jana Rambousková – klavír RENDEZ-VOUS STARÉ A NOVÉ HUDBY • Koncert violoncellistů dvou generací • Jan Škrdlík – violoncello, Jan Hanousek – violoncello
HUDBA PRO RADOST A POVZNESENÍ • Koncert pro dva královské nástroje • Jan Škrdlík – violoncello, Jan Hanousek – violoncello
 ŽIDOVŠTÍ SKLADATELÉ PRO SMYČCOVÉ NÁSTROJE
Soubor méně typického složení
Pavel Wallinger – housle
Petr Pšenica – viola
Jan Škrdlík – violoncello PROGRAM:FELIX MENDELSSOHN-BARTHOLDY (1809–1847)
Pozvedni svůj zrak, výběr částí z Eliáše, op. 70, MWV 25 LEO WEINER (1885–1960)
Smyčcové trio g moll, op. 6
Allegro con brio •
Vivace •
Andantino •
Allegro con fuoco ---přestávka--- GIDEON KLEIN (1919–1945)
Trio pro housle, violu a violoncello
Allegro •
Variace na moravskou lidovou píseň •
Molto vivace ------------ O PROGRAMU: Hudba dnešního programu má jeden společný rys: Její autoři byli perzekuování a jejich díla zakazována, a to především v době nechvalně známé Třetí říše. Tomuto osudu se nevyhnuly ani kompozice Felixe Mendelssohna-Bartholdyho, přestože od jeho úmrtí uplynulo již více než 100 let. Ve svém díle Eliáš, op. 70, MWV 25, z něhož přináší Smyčcové trio Gideon výběr nejkrásnějších melodií, se inspiroval příběhem ze Starého zákona. V něm Hospodin přijme nabízenou oběť ve sloupu ohně poté, co řada stále frenetičtějších modliteb proroků boha Baala neuspěla. Eliáš odchází do pouště, zjevuje se mu Bůh a posílá mu ohnivý vůz, který ho vynese na nebesa. Dílo končí proroctvím a chválou.
Pronásledování se nevyhnul ani židovsko maďarský skladatel Leo Weiner. O situaci té doby podal svědectví Zoltán Kodály: Vlivný hudebník Ernő Dohnányi nebyl úspěšný ve své snaze ochránit Weinera před vyloučením z budapešťské Akademie hudby ani před jeho umístěním v ghettu. Jediným štěstím bylo, že se italskému spolupracovníkovi španělského velvyslance Ángela Sanz Brize, Jorgemu Perlascovi podařilo zabránit Eichmannovi v uskutečnění zrůdného plánu budapešťské ghetto před ústupem z města vyvraždit. Pronásledovatelé už dávno zmizeli v propadlišti dějin, ale Smyčcové trio g moll, op. 6 je stále tady a svou krásou dosvědčuje, které hodnoty jsou nosné a trvalé.
Podobné štěstí bohužel neměl mladičký česko židovský skladatel Gideon Klein, který zemřel za nejasných okolností během likvidace tábora ve Fürstengrube v lednu 1945. Jeho Trio pro housle, violu a violoncello zkomponované v roce 1944 v Terezíně hodnotí Profesor Newyorské univerzity Michael Beckerman jako jakousi „zprávu v lahvi“. Obsahuje totiž variace na moravskou lidovou píseň „Ta kněždubská věž“, ve které se mimo jiné zpívá: „Sbohem ostávajte, dobre sa tu majte.“ Díky užití moravských lidových prvků patří Gideonova hudba bezesporu k tomu nejsdělnějšímu, co bylo v Terezíně napsáno, a je posluchačsky velmi dobře uchopitelná.
------------ O UMĚLCÍCH: Pavel Wallinger – Pavel Wallinger vystudoval Konzervatoř Brno u Jana Stanovského a Janáčkovu Akademii múzických umění v Brně pod vedením emeritního člena Janáčkova kvarteta Adolfa Sýkory. Během studia získal významná ocenění, mezi nimi například 1. cenu v soutěži „Beethovenův Hradec“ (1985), zúčastnil se kurzů v Německu (Bayreuth) a Rakousku (Semmering) a působil v mládežnickém orchestru Gustava Mahlera pod vedením Claudia Abbada.
V roce 1986 založil Wallingerovo kvarteto, které se brzy proslavilo svými soutěžními úspěchy („O cenu Beethovenova Hradce“ (1987) – 1. cena, „Pražské jaro“ (1988) – čestné uznání, „International String Quartet Competition“ v Evianu (1990) – 3. místo a cena „Prix Espace“) a s velkým ohlasem koncertuje na stovkách koncertů v Evropě, Americe a Africe.
Jako sólista se Pavel Wallinger představil s významnými českými hudebními tělesy (Filharmonie Brno, Moravská filharmonie Olomouc, Filharmonie Hradec Králové, komorní orchestr Musici Boemi)...
V roce 1992 se stal koncertním mistrem Státní filharmonie Brno (nyní Filharmonie Brno), s níž účinkoval v největších světových metropolích, natáčel pro různé rozhlasové a televizní společnosti a velká hudební vydavatelství (Supraphon, Sony BMG) a spolupracoval s proslulými dirigenty (Sir Charles Mackkeras, Christoph Campestrini, Aldo Ceccato, Gaspar Richter, Enoch zu Guttenberg, Jiří Bělohlávek, Vladimír Válek, Petr Altrichter, Tomáš Hanus a další).
V současnosti se věnuje intenzivní komorní a sólové hře v ansámblech doma a v zahraničí (hostující koncertní mistr v komorním orchestru Camerata Bern) a od roku 2006 vyučuje na Janáčkově akademii múzických umění v Brně.
 Petr Pšenica – Je absolventem Konzervatoře Brno (u Mgr. Miroslava Kováře - 1990 -1996) a Janáčkovy akademie múzických uměníu (u doc. Ladislava Kyseláka - 1996 - 2000). Svůj talent rozvíjel rovněž účastí na mistrovských kurzech mj. u Norberta Brainina (Amadeus Quartet) a Güntera Pichlera (AlbanBergQuartett).
Již během studia realizuje svůj výrazný zájem o komorní hudbu a to členstvím v Meislově kvartetu (1990 -1998) a Vereor Quartett (1999 - 2000). S oběma ansámbly získává ocenění v kvartetní soutěži o cenu Beethovenova Hradce - 2. cenu v roce 1994 a následně 3. cenu v roce 1999. V témže roce se stává členem Českých komorních sólistů.
Krátce působí v orchestru Janáčkovy opery ND Brno a od roku 2000 je členem Filharmonie Brno, zprvu jako 2. zástupce a v současnosti jako vedoucí skupiny viol (od r. 2015).
V roce 2017 se stal členem nově vzniklého souboru Agile Quintet.
Je členem i dalších hudebních těles například komorního orchestru Czech Virtuosi, Slováckého komorního orchestru, Musici Boemi či Ensemble Opera Diversa.
 Jan Škrdlík – Violoncellista Jan Škrdlík pochází z hudební rodiny. Violoncellu se věnuje od dětství. Počet jeho koncertních vystoupení v 50ti státech na 4 kontinentech vyjadřuje dnes již čtyřciferné číslo. Jím interpretované skladby tvoří širokou škálu od vrcholných partů pro různá komorní seskupení, přes violoncellové recitály s klavírem i bez něj až po četné sólové účinkování s orchestrem. Často vystupuje na pódiích Kruhů přátel hudby. Studoval u Jana Hališky na ostravské konzervatoři, dále u Bedřicha Havlíka na Janáčkově akademii múzických umění v Brně, u Luise Clareta v Barceloně a pak soukromě u Daniela Veise v Praze. Obdržel Prémii Českého hudebního fondu za propagaci českých děl v zahraničí a jiná ocenění. Byl členem Wallingerova kvarteta mezi lety 1991 až 2016. V letech 1997 až 2009 vyučoval na brněnské konzervatoři.
Umělecký záběr Jana Škrdlíka sahá od autentických dobových stylů až po tradiční českou romantickou a neoromantickou expresivní školu. Kritiky z Česka i ze světa se shodují na charakteru jeho hry: Vyznačuje se „...zřetelným a jistým vedení tónů i v těch nejzáludnějších partiích kompozice, vyniká zvukovou malebností a tónovou plasticitou, ušlechtilým tónem a kvalitní technickou připraveností...“ Pestrost a hloubku Škrdlíkova interpretačního umění dokreslují i jeho mimohudební aktivity: Je autorem několika básnických sbírek a tvůrcem uměleckého stylu zvaného nový suprarealismus. V letech 2020 a 2021 se k němu přihlásilo 17 umělců z 5 států světa vytvořením společného Manifestu ve formě filmové multikulturální performance. V rámci ní Jan Škrdlík interpretoval 6 sólových skladeb různých tvůrců zahrnutých do filmu. Pro jejich poslech a další informace navštivte cello.cz/manifest.
Bohatý život Jana Škrdlíka inspiroval i jiné význačné umělce. Když byl například violoncellistovi jednou z ateliéru ukraden (a posléze zlodějem vrácen) vzácný nástroj Adama Emanuela Homolky z roku 1842, ztvárnil tento příběh režisér Milan Růžička v krátkometrážním filmu Claude Debussy – Sonate pour violoncelle et piano. Jinou příhodu, kdy umělec marně reklamoval nedoručený balík s notami až byl nakonec vykázán z budovy pošty, zachytil skladatel Miloš Štědroň v komorní mikroopeře „Poštovní balada“...
Pro detailnější popis Škrdlíkovy umělecké činnosti navštivte Jan Škrdlík – violoncello (podrobné informace).
...jak jste si už asi všimli, naše aktivity jsou velmi bohaté...       
!!!CELLO.CZ – již 35 let ve službách krásné hudby!!!
| |
