nabídka programů pro rok 2022 (klikněte na příslušný program):


    Komorní koncert bez klavíru HUDBA SEFARDITŮ V KONTEXTU EVROPY • Jana Janků – zpěv, barokní harfa; Jan Škrdlík – violoncello
    Koncert na přeladěné violoncello KOUZLO SKORDATURY • Jan Škrdlík a jeho podmanivé violoncello
    Komorní koncert bez klavíru ŽIDOVŠTÍ SKLADATELÉ PRO SMYČCOVÉ NÁSTROJE • Smyčcové trio Gideon
    Komorní koncert s klavírem ČESKÝ RECITÁL • Jan Škrdlík – violoncello; Renata Ardaševová – klavír
    Komorní koncert s klavírem HUDEBNÍ VÍDEŇ JOHANNA STRAUSSE • Jan Škrdlík – violoncello; Renata Ardaševová – klavír
    Komorní koncert s klavírem BEETHOVEN NAPŘÍČ ČASEM • Klavírní trio Kvodlibeto
    Komorně orchestrální koncert SOUBOJ LIDSKÝCH VÁŠNÍ • Brněnští komorní sólisté
    Hudebně výtvarný projekt HUDBA MEZI OBRAZY • Jan Škrdlík – violoncello; Jana Rosie Dvořáková – malba
    Komorní koncert s klavírem OD KLASICISMU PO RANÝ ROMANTISMUS • Jan Škrdlík – violoncello; Jana Rambousková – klavír
    Komorní koncert s klavírem ČTYŘI VELKÁ „S“ • Jan Škrdlík – violoncello; Karel Košárek – klavír
    Komorní koncert s klavírem OD VIVALDIHO PO SMETANU • Pavel Wallinger – housle; Jan Škrdlík – violoncello; Renata Ardaševová – klavír


ČTYŘI VELKÁ „S“
Klasika, která zůstává

Jan Škrdlíkvioloncello
Karel Košárekklavír

PROGRAM:

JOSEF SUK (1874–1935)
Balada a Serenáda pro violoncello a klavír, op. 3

FRANZ SCHUBERT (1797–1828)
Sonáta a moll pro violoncello a klavír „Arpeggione“, D. 821
     Allegro moderato • Adagio • Allegretto

---přestávka---

ROBERT SCHUMANN (1810–1856)
Märchenbilder, op. 113
     Nicht schnell (D moll) • Lebhaft (F dur) • Rasch (D dur) • Langsam, mit melancholischen Ausdruck (D major)

IGOR STRAVINSKIJ (1882–1971)
Suite italienne
     Introduzione • Serenata • Aria • Tarantella • Minuetto e Finale

------------

PODROBNĚ O PROGRAMU:

Program koncertu dostal svůj název podle prvního písmene příjmení všech čtyř skladatelů. Zde ale podobnost mezi autory končí, neboť každý z nich náleží k rozdílným slohovým obdobím a do různých částí Evropy. Jinými slovy: Posluchačům se předestírá široký svět hudby nejrůznějších národních škol v celé jejich pestrosti.

České země reprezentuje Josef Suk svou skladbou pro violoncello a klavír, která pochází z jeho studentských let. Roku 1890, ještě před vstupem do Dvořákovy mistrovské školy, Suk zkomponoval Baladu d moll pro violoncello a klavír, která byla charakteristickým projevem jeho tehdejší mladistvé záliby v mollovém patosu. Dvořák Sukovi roku 1892 poradil, aby s těmi „velkolepostmi do moll“ už skončil a složil něco veselého. Roku 1896 Suk zkomponoval pro stejné obsazení ještě drobnou Serenádu A dur, která byla posléze vydána v Berlíně u Simrocka společně s Baladou jako druhé číslo z op. 3. Baladu při té příležitosti podrobil revizi. Oba půvabné kousky patří k typickým drobným květům Sukova lyrického a melodického fondu.

Po pražské zastávce ve Dvořákově třídě se jistě sluší navštívit Vídeň. Tu v programu reprezentuje Franz Schubert svým mistrovským dílem „Arpeggione“, tedy Sonátou a moll pro violoncello a klavír, D. 821. Tato skladba byla původně složena pro tzv. kytarové violoncello (arpeggione), které vynalezl sám autor, ale vzhledem k jejím vysokým uměleckým kvalitám bývá Sonáta také častou volbou mnoha světových violoncellistů. Přestože v ní stále ještě zaznívají dozvuky kříšťálově průzračných klasicistních harmonií, svým emocionálním nábojem už je pevně zakotvena v novém kompozičním stylu – romantismu.

Od raného k vrcholnému romantismu se posuneme prostřednictvím dalšího německy mluvícího skladatele Roberta Schumanna a jeho Märchenbilder, op. 113 z roku 1851. Tato čtveřice „pohádkových obrázků“ tvoří sadu charakteristických skladeb ve stylu jeho dřívější tvorby. V partituře není uvedeno, které konkrétní pohádky – pokud nějaké – měl Robert na mysli, ale má se za to, že první dvě skladby jsou výjevy z příběhu Rapunzel, třetí znázorňuje Rumpelstiltskina, jak tančí s vílami před jeho domem, a poslední představuje Šípkovou Růženku.

Suite italienne Igora Stravinského je aranžmá několika vět jeho vlastního baletu Pulcinella z let 1919 až 1920. V něm převzal melodie italského skladatele Giambattisty Pergolesiho z počátku 18. století a účinně je překomponoval do svého vlastního stylu. Výsledek byl, slovy autora, „zjevením, díky němuž byla možná celá má pozdní tvorba“. V roce 1932 Stravinskij požádal violoncellistu Gregora Piatigorského, aby mu pomohl přepracovat balet do již zmíněné Suity pro violoncello a klavír (jediné autorovy skladby pro toto obsazení). Kouzlo Pergolesiho melodií a pikantní příchuť Stravinského přepisů z ní činí jedno z jeho nejpříjemnějších děl.

------------

O UMĚLCÍCH:

HudebníkJan Škrdlík – Violoncellista Jan Škrdlík pochází z hudební rodiny. Violoncellu se věnuje od dětství. Počet jeho koncertních vystoupení v 50ti státech na 4 kontinentech vyjadřuje dnes již čtyřciferné číslo. Jím interpretované skladby tvoří širokou škálu od vrcholných partů pro různá komorní seskupení, přes violoncellové recitály s klavírem i bez něj až po četné sólové účinkování s orchestrem. Často vystupuje na pódiích Kruhů přátel hudby. Studoval u Jana Hališky na ostravské konzervatoři, dále u Bedřicha Havlíka na Janáčkově akademii múzických umění v Brně, u Luise Clareta v Barceloně a pak soukromě u Daniela Veise v Praze. Obdržel Prémii Českého hudebního fondu za propagaci českých děl v zahraničí a jiná ocenění. Byl členem Wallingerova kvarteta mezi lety 1991 až 2016. V letech 1997 až 2009 vyučoval na brněnské konzervatoři.

Umělecký záběr Jana Škrdlíka sahá od autentických dobových stylů až po tradiční českou romantickou a neoromantickou expresivní školu. Kritiky z Česka i ze světa se shodují na charakteru jeho hry: Vyznačuje se „...zřetelným a jistým vedení tónů i v těch nejzáludnějších partiích kompozice, vyniká zvukovou malebností a tónovou plasticitou, ušlechtilým tónem a kvalitní technickou připraveností...“ Pestrost a hloubku Škrdlíkova interpretačního umění dokreslují i jeho mimohudební aktivity: Je autorem několika básnických sbírek a tvůrcem uměleckého stylu zvaného nový suprarealismus. V letech 2020 a 2021 se k němu přihlásilo 17 umělců z 5 států světa vytvořením společného Manifestu ve formě filmové multikulturální performance. V rámci ní Jan Škrdlík interpretoval 6 sólových skladeb různých tvůrců zahrnutých do filmu. Pro jejich poslech a další informace navštivte artklub.cz.

Mezi violoncella, na která hrál, patří i nástroj Adama Emanuela Homolky z roku 1842, který se v roce 2007 stal mediálně známým poté, co byl z umělcova ateliéru ukraden a na základě televizní reportáže po dvou dnech zlodějem vrácen. O rok později se tento příběh stal součástí poetického filmového snímku Claude Debussy – Sonate pour violoncelle et piano dnes již zesnulého režiséra Milana Růžičky.

Pro detailnější popis Škrdlíkovy umělecké činnosti navštivte Jan Škrdlík – violoncello (podrobné informace).

 

HudebníkKarel Košárek – Karel Košárek studoval klavírní hru na Konzervatoři Pavla Josefa Vejvanovského v Kroměříži, po maturitě pokračoval ve studiu na Pražské konzervatoři u Valentiny Kameníkové. Na AMU byl žákem Františka Raucha a Kvitoslavy Bilinské. V roce 1991 uspěl v mezinárodním konkurzu vypsaném Southern Methodist University v Dallasu a získal čtyřleté stipendium. Studoval pod vedením vynikajících pedagogů Harrise Crohna a Joaquina Achucarra. Roku 1995 obdržel diplom Artist Certificate a titul Master in Music. Zvítězil v celé řadě mezinárodních soutěží. V roce 1990 získal nejvyšší ocenění v Mezinárodní smetanovské klavírní soutěži v Hradci Králové a stal se laureátem Mezinárodní soutěže Francesca Paoly Neglia v Enně (Itálie). Na tyto úspěchy navázal vítězstvími v Mezinárodní soutěži mladých umělců v Corpus Christi v USA (1992) a roku 1993 v Mezinárodní klavírní soutěži v San Antoniu (1993).

Karel Košárek je nositelem Von Mickwitzovy ceny za rok 1992 a Wilsonovy ceny za rok 1993. K jeho největším úspěchům patří účast ve finále prestižní americké Mezinárodní klavírní soutěže Waltra Naumburga na jaře roku 1997. Účinkoval na četných mezinárodních festivalech, podnikl turné po Spojených státech, vystupoval v Japonsku i v Petrohradě. Věnuje se též komorní hře; vystupoval například s Josefem Sukem, s Panochovým kvartetem nebo s Magdalenou Koženou.


 

!!!CELLO.CZ – již 32 let ve službách krásné hudby!!!