| |
nabídka koncertů pro rok 2025 a 2026 (klikněte na příslušný program):
JAN ŠKRDLÍK & KAREL KOŠÁREK • Světová díla pro violoncello a klavír • Jan Škrdlík – violoncello, Karel Košárek – klavír
HUDEBNÍ USEBRÁNÍ SE SKLENKOU MORAVSKÉHO VÍNA • Od tématu zámků až po téma folklorní • Jan Škrdlík – violoncello
BAROKNÍ RECITÁL • Radost, mysterium a příroda v tónech • Jan Škrdlík – violoncello, Žaneta Bartová – cembalo
HUDBA V OBRAZECH A OBRAZY V HUDBĚ • Malbohraní pro uši i oči • Jan Škrdlík – violoncello, Jana Rambousková – klavír, Jana Rosie Škrdlík Dvořáková – obrazy ŽIDOVŠTÍ SKLADATELÉ PRO SMYČCOVÉ NÁSTROJE • Soubor méně typického složení • Pavel Wallinger – housle, Petr Pšenica – viola, Jan Škrdlík – violoncello SLAVNÉ VIOLONCELLOVÉ VARIACE • Tři století variací pro violoncello a klavír • Jan Škrdlík – violoncello, Petra Besa – klavír
HUDBA SEFARDITŮ • Zpěv, barokní harfa a violoncello • Jana Janků – mezzosoprán a barokní harfa, Jan Škrdlík – violoncello
BEETHOVEN NAPŘÍČ ČASEM • 3 tvůrčí období velkého hudebního klasika • Pavel Wallinger – housle, Jan Škrdlík – violoncello, Jana Rambousková – klavír RENDEZ-VOUS STARÉ A NOVÉ HUDBY • Koncert violoncellistů dvou generací • Jan Škrdlík – violoncello, Jan Hanousek – violoncello
HUDBA PRO RADOST A POVZNESENÍ • Koncert pro dva královské nástroje • Jan Škrdlík – violoncello, Jan Hanousek – violoncello
 BEETHOVEN NAPŘÍČ ČASEM
3 tvůrčí období velkého hudebního klasika
Pavel Wallinger – housle
Jan Škrdlík – violoncello
Jana Rambousková – klavír PROGRAM:L. VAN BEETHOVEN (1770–1827)
Klavírní sonáta č. 9 E dur, op. 14
Allegro •
Allegretto •
Rondo. Allegro comodo L. VAN BEETHOVEN (1770–1827)
Sonáta č. 5 D dur pro violoncello a klavír, op. 102/2
Allegro con brio •
Adagio con molto sentimento d'affetto •
Allegro – Allegro fugato ---přestávka--- L. VAN BEETHOVEN (1770–1827)
Klavírní trio B dur, op. 97, Arcivévodské
Allegro moderato
Scherzo. Allegro
Andante cantabile ma però con moto. Poco piu adagio
Allegro moderato – Presto ------------ O PROGRAMU: Program koncertu, který byl sestaven na přání anglického pořadatele pro koncertní turné na podzim 2022, je posluchačsky přitažlivý. Je to dáno mimo jiné tím, že se zde kombinují různá nástrojová seskupení a posluchači je umožněno srovnání různých skladatelových tvůrčích období.
Klavírní sonáta č. 9 E dur, op. 14 je dílo Ludwiga van Beethovena z raného období, věnované baronce Josefě von Braun, jedné z jeho tehdejších mecenášů. Byla zkomponována v roce 1798 a později upravena pro smyčcové kvarteto skladatelem v roce 1801. Představuje nám ranou fázi tvorby v tom nejlepším slova smyslu. Je plná téměř mozartovské hravosti a prostoty.
Druhá skladba večera Sonáta D dur pro violoncello a klavír op. 102, č. 5 z roku 1815 už ale ukazuje na úplně „jiného“ Beethovena. Ten byl v letech 1812 až 1817 vážně nemocný a trpěl nejrůznějšími obtížemi. Jeho hluchota se prohloubila. Právě do tohoto tzv. „třetího období“, které je zahájeno výše zmíněným opusem 102, patří mistrovy nejvrcholnější skladby. Tehdejší dobový tisk popsal skladbu slovy: „Vyvolává ty nejneočekávanější a nejzvláštnější reakce nejen svou formou, ale i neobvyklým použitím partu klavíru... …tato skladba nám výborně pomáhá pochopit poselství Beethovenovy hudby.“
Jestliže nám první a druhá kompozice ukázala Beethovena ve velmi rozdílných, krajních polohách, Klavírní trio B dur, op. 97, Arcivévodské patří k tzv. „střednímu období“. Přívlastek „Arcivévodské“ vyplývá z faktu, že bylo věnováno arcivévodovi Rudolfovi Rakouskému, nejmladšímu z dvanácti dětí Leopolda II., císaře Svaté říše římské. Rudolf byl amatérský pianista, Beethovenův mecenáš, přítel a žák. Beethoven dedikoval arcivévodovi celkem čtrnáct skladeb, a ten jemu zase na oplátku jednu svou. Prvního provedení Arcivévodského tria se zúčastnil klavírista a skladatel Ignaz Moscheles, který o díle napsal: „U kolika skladeb je slovo ‚nová‘ špatně použito! Ale nikdy v případě Beethovena a nejméně ze všeho zde, kde jsme opět svědky veliké originality.“
------------ O UMĚLCÍCH: Pavel Wallinger – Pavel Wallinger vystudoval Konzervatoř Brno u Jana Stanovského a Janáčkovu Akademii múzických umění v Brně pod vedením emeritního člena Janáčkova kvarteta Adolfa Sýkory. Během studia získal významná ocenění, mezi nimi například 1. cenu v soutěži „Beethovenův Hradec“ (1985), zúčastnil se kurzů v Německu (Bayreuth) a Rakousku (Semmering) a působil v mládežnickém orchestru Gustava Mahlera pod vedením Claudia Abbada.
V roce 1986 založil Wallingerovo kvarteto, které se brzy proslavilo svými soutěžními úspěchy („O cenu Beethovenova Hradce“ (1987) – 1. cena, „Pražské jaro“ (1988) – čestné uznání, „International String Quartet Competition“ v Evianu (1990) – 3. místo a cena „Prix Espace“) a s velkým ohlasem koncertuje na stovkách koncertů v Evropě, Americe a Africe.
Jako sólista se Pavel Wallinger představil s významnými českými hudebními tělesy (Filharmonie Brno, Moravská filharmonie Olomouc, Filharmonie Hradec Králové, komorní orchestr Musici Boemi)...
V roce 1992 se stal koncertním mistrem Státní filharmonie Brno (nyní Filharmonie Brno), s níž účinkoval v největších světových metropolích, natáčel pro různé rozhlasové a televizní společnosti a velká hudební vydavatelství (Supraphon, Sony BMG) a spolupracoval s proslulými dirigenty (Sir Charles Mackkeras, Christoph Campestrini, Aldo Ceccato, Gaspar Richter, Enoch zu Guttenberg, Jiří Bělohlávek, Vladimír Válek, Petr Altrichter, Tomáš Hanus a další).
V současnosti se věnuje intenzivní komorní a sólové hře v ansámblech doma a v zahraničí (hostující koncertní mistr v komorním orchestru Camerata Bern) a od roku 2006 vyučuje na Janáčkově akademii múzických umění v Brně.
 Jan Škrdlík – Violoncellista Jan Škrdlík pochází z hudební rodiny. Violoncellu se věnuje od dětství. Počet jeho koncertních vystoupení v 50ti státech na 4 kontinentech vyjadřuje dnes již čtyřciferné číslo. Jím interpretované skladby tvoří širokou škálu od vrcholných partů pro různá komorní seskupení, přes violoncellové recitály s klavírem i bez něj až po četné sólové účinkování s orchestrem. Často vystupuje na pódiích Kruhů přátel hudby. Studoval u Jana Hališky na ostravské konzervatoři, dále u Bedřicha Havlíka na Janáčkově akademii múzických umění v Brně, u Luise Clareta v Barceloně a pak soukromě u Daniela Veise v Praze. Obdržel Prémii Českého hudebního fondu za propagaci českých děl v zahraničí a jiná ocenění. Byl členem Wallingerova kvarteta mezi lety 1991 až 2016. V letech 1997 až 2009 vyučoval na brněnské konzervatoři.
Umělecký záběr Jana Škrdlíka sahá od autentických dobových stylů až po tradiční českou romantickou a neoromantickou expresivní školu. Kritiky z Česka i ze světa se shodují na charakteru jeho hry: Vyznačuje se „...zřetelným a jistým vedení tónů i v těch nejzáludnějších partiích kompozice, vyniká zvukovou malebností a tónovou plasticitou, ušlechtilým tónem a kvalitní technickou připraveností...“ Pestrost a hloubku Škrdlíkova interpretačního umění dokreslují i jeho mimohudební aktivity: Je autorem několika básnických sbírek a tvůrcem uměleckého stylu zvaného nový suprarealismus. V letech 2020 a 2021 se k němu přihlásilo 17 umělců z 5 států světa vytvořením společného Manifestu ve formě filmové multikulturální performance. V rámci ní Jan Škrdlík interpretoval 6 sólových skladeb různých tvůrců zahrnutých do filmu. Pro jejich poslech a další informace navštivte cello.cz/manifest.
Bohatý život Jana Škrdlíka inspiroval i jiné význačné umělce. Když byl například violoncellistovi jednou z ateliéru ukraden (a posléze zlodějem vrácen) vzácný nástroj Adama Emanuela Homolky z roku 1842, ztvárnil tento příběh režisér Milan Růžička v krátkometrážním filmu Claude Debussy – Sonate pour violoncelle et piano. Jinou příhodu, kdy umělec marně reklamoval nedoručený balík s notami až byl nakonec vykázán z budovy pošty, zachytil skladatel Miloš Štědroň v komorní mikroopeře „Poštovní balada“...
Pro detailnější popis Škrdlíkovy umělecké činnosti navštivte Jan Škrdlík – violoncello (podrobné informace).
 Jana Rambousková – Narodila se roku 1994 v Brně a hře na klavír se věnuje od svých šesti let. Svá klavírní studia započala na ZUŠ Velká Bíteš u Marie Kalinové, pokračovala na ZUŠ Jaroslava Kvapila Brno ve třídě Moniky Czajkovské a v letech 2009 až 2015 studovala na brněnské konzervatoři u současného ředitele České filharmonie MgA. Davida Marečka, PhD. Již za dob svých studií na ZUŠ a na konzervatoři se zúčastnila několika soutěží, obdržela například 2. cenu v národním kole celostátní soutěže ZUŠ v roce 2008 nebo 2. cenu na soutěžní přehlídce Prague Junior Note 2008 a 2009. Od dob studia na konzervatoři se také intenzivně věnovala komorní a čtyřruční hře, i v této oblasti obdržela několik soutěžních cen, například 3. cenu na italské soutěži Kawai Prize ve Varallu v roce 2014 s Petrem Zapletalem.
Po dokončení studia na konzervatoři pokračovala ve studiu sólové klavírní hry na pražské Akademii múzických umění ve třídě doc. Ivo Kahánka. Za dobu svého studia také strávila rok na polské Akademii múzických umění v Krakově v rámci výměnného programu Erasmus+. Krátce spolupracovala na projektu Nejen operní koncert se zpěváky Ondřejem Slavičínským, Martinem Vydrou, Nikolou Uramovou a Marií Zíchovou, spolupracovala také s herečkou Michaelou Žitnou při interpretaci koncertního melodramu. Zúčastnila se několika mistrovských klavírních kurzů – na pražské konzervatoři s Avedis Kouyoumdjianem, v Berlíně s Tatianou Zelikman v rámci akademie Antona Rubinsteina, v letech 2017 a 2021 byla vybrána na účast na letních kurzech ISA vídeňské Univerzity hudby v rakouském Reichenau, kde spolupracovala například s Marcusem Schirmerem, Lilyou Zilberstein, Gottliebem Wallischem a Borisem Bermanem.
Kromě studia hry na klavír se 8 let věnovala pedagogické činnosti na základních uměleckých školách ve Velké Bíteši, Velkém Meziříčí a v Praze (Štefánikova 19).
...jak jste si už asi všimli, naše aktivity jsou velmi bohaté...       
!!!CELLO.CZ – již 35 let ve službách krásné hudby!!!
| |
