nabídka programů pro rok 2022 (klikněte na příslušný program):


    Komorní koncert bez klavíru HUDBA SEFARDITŮ V KONTEXTU EVROPY • Jana Janků – zpěv, barokní harfa; Jan Škrdlík – violoncello
    Koncert na přeladěné violoncello KOUZLO SKORDATURY • Jan Škrdlík a jeho podmanivé violoncello
    Komorní koncert bez klavíru ŽIDOVŠTÍ SKLADATELÉ PRO SMYČCOVÉ NÁSTROJE • Smyčcové trio Gideon
    Komorní koncert s klavírem ČESKÝ RECITÁL • Jan Škrdlík – violoncello; Renata Ardaševová – klavír
    Komorní koncert s klavírem HUDEBNÍ VÍDEŇ JOHANNA STRAUSSE • Jan Škrdlík – violoncello; Renata Ardaševová – klavír
    Komorní koncert s klavírem BEETHOVEN NAPŘÍČ ČASEM • Klavírní trio Kvodlibeto
    Komorně orchestrální koncert SOUBOJ LIDSKÝCH VÁŠNÍ • Brněnští komorní sólisté
    Hudebně výtvarný projekt HUDBA MEZI OBRAZY • Jan Škrdlík – violoncello; Jana Rosie Dvořáková – malba
    Komorní koncert s klavírem OD KLASICISMU PO RANÝ ROMANTISMUS • Jan Škrdlík – violoncello; Jana Rambousková – klavír
    Komorní koncert s klavírem ČTYŘI VELKÁ „S“ • Jan Škrdlík – violoncello; Karel Košárek – klavír
    Komorní koncert s klavírem OD VIVALDIHO PO SMETANU • Pavel Wallinger – housle; Jan Škrdlík – violoncello; Renata Ardaševová – klavír


HUDBA SEFARDITŮ V KONTEXTU EVROPY
Zpěv, barokní harfa a violoncello

Jana Jankůmezzosoprán a barokní harfa
Jan Škrdlíkvioloncello

PROGRAM:

JOHANN SEBASTIAN BACH (1685–1750)
I. suita G dur pro violoncello sólo, BWV 1007
     Preludium • Allemande • Courante • Sarabanda • Menuett I. a II. • Gigue

GIUSEPPE ANTONIO BRESCIANELLO (1690–1758)
Partita č. 8
     Entrée • Menuet • Gavotte • Gigue

BENEDETTO MARCELLO (1686–1739)
Sonáta č. 6 G dur pro violoncello a B.C.
     Adagio • Allegro • Grave • Allegro

---přestávka---

BÁSEŇ SANZ BRIZ A ÚSMĚV V HLUBINÁCH ČASU
O španělském velvyslanci a 5.000 zachráněných Sefarditech

ZOLTÁN KODÁLY (1882–1967)
Sonáta pro violoncello sólo, op. 8, výběr

ESTA MONTANYA DE ENFRENTE
sefardská píseň

ARVOLES LLORAN POR LLUVIA
sefardská píseň

FEDERICO GARCÍA LORCA (1898–1936)
Píseň Zorongo, Canciones españolas antiguas

FEDERICO GARCÍA LORCA (1898–1936)
Píseň Nana de Sevilla, Canciones españolas antiguas

FEDERICO GARCÍA LORCA (1898–1936)
Píseň El café de chinitas, Canciones españolas antiguas

MANUEL DE FALLA (1876–1946)
Píseň Seguidilla murciana, Siete canciones populares españolas

------------

PODROBNĚ O PROGRAMU:

Hudba španělských Židů, tzv. Sefarditů se stala celoevropským fenoménem poté, co byl tento národ vypuzen ze Španělska v roce 1492. Slovo Sefard pochází ze jména, které Židé dali Pyrenejskému poloostrovu. Po celých dlouhých pět století si ale uchovali svoji kulturní identitu odkazující na jejich původní domovinu, se kterou chce program seznámit i posluchače. Časem byli také ovlivněni jednotlivými místními kulturními vlivy a nebude tedy chybou, když v první půlce programu nastíníme okolní prostředí, ve kterém komunita žila, uvedením dvou barokních skladeb italských a jedné německé.

Je až symbolické, že první skladbu večera Suitu G dur pro violoncello sólo, BWV 1007 věnoval Johann Sebastian Bach svému kolegovi, nositeli židovského jména Abel, hudebníkovi z köthenské kapely. Jednalo se o hráče na violu da gamba, který se na violoncello teprve učil. Jemu pak věnoval i dalších 5 následujících Suit, každou z nich delší a obtížnější, čímž vytvořil jakýsi sešit etud v době, kdy ještě tato forma nebyla používána. Bachův současník, Ital Giuseppe Antonio Brescianello je autorem Partity č. 8 plné nádherných melodií, které byly původně zkomponovány pro Gallichone – šestistrunný nástroj podobný kytaře, ale bývá interpretována také na jiné nástroje, mezi které patří i harfa. Sonáta č. 6 G dur pro violoncello a B.C. Benedetta Marcella patří mezi skladby tzv. „neapolské školy“. Vyznačuje se střídáním recitativů a árií, pro které nacházela inspiraci v operní tvorbě. Oprošťuje se od barokních složitostí a míří už svou povahou k budoucímu klasicistnímu stylu.

Báseň Sanz Briz a úsměv v hlubinách času má přímou spojitost se sefardskou komunitou. Jan Škrdlík ji napsal pro Týden židovské kultury 2013 v Brně. Byla publikována ve Španělsku, přeložena do několika jazyků, studiově nahrána Alfredem Strejčkem a zhudebněna mexickým skladatelem Omarem Rojasem. Pojednává o záchraně 5.000 Židů španělským velvyslancem v Budapešti v roce 1944. V tomto městě ve stejné době působil i Zoltán Kodály, jehož Sonáta pro violoncello sólo, op. 8, plná náznaků nejen maďarského folklóru, dobře dokresluje atmosféru celého příběhu.

Dvě sefardské písně Esta montanya de enfrente a Arvoles lloran por lluvia jsou v jazyce ladino, jakési směsi hebrejštiny, španělštiny a jazyků místních hostitelských národů. Dnes patří ke klenotům kulturního dědictví a jsou celosvětově prováděny na pódiích. Přesnou dobu a místo jejich vzniku je ale vzhledem k pohnuté historii komunity, ve které vznikly, těžké vysledovat.

Gabriel García Lorca je veřejnosti znám především jako tvůrce literárních textů. Proto jistě mnohé překvapí informace o jeho působení v roli hudebníka. Jeho zanícení pro španělské lidové písně ho inspirovalo k sestavení sborníku písní Canciones españolas antiguas, které opatřil svým hudebním doprovodem. Sám také tyto písně nahrál jako klavírista pro americkou gramofonovou společnost „His Master's Voice“ v roce 1931.

Poslední autor programu Manuel de Falla se také intenzivně věnoval španělskému folklóru. Lorca v něm viděl spojení populární a klasické hudby a obdivoval i jeho velkou intelektuální úroveň. Proto není divu, že se oba umělci stali důvěrnými přáteli a společně uspořádali festival flamenca v granadské Alhambře v roce 1922. Tento počin byl velmi důležitý pro to, aby si španělská píseň našla cestu z taverny na koncertní pódia. Plodem těchto snah je jistě i Fallova písňová sbírka Siete canciones populares españolas spojující vytříbený styl a divoký temperament v jeden celek.

------------

O UMĚLCÍCH:

HudebníkJana Janků – Vystudovala Akademii staré hudby a hudební vědu na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně. Studium zpěvu soustavně prohlubuje u prof. Magdaleny Hayossyové. Zúčastnila se mnoha mistrovských interpretačních kurzů, kde pracovala s předními evropskými interprety – Barbara Schlick, Marius van Altena, Richard Wistreich, James Griffet, Roberto Gini, Evelyn Tubb ad.). Nastudovala role v několika operách (H. Purcell Dido a Aeneas, E. de Cavalieri Rappresentazione di anima e di corpo, F. X. Brixi – Erat unum cantor bonus aj.). Byla členkou opery Národního divadla v Praze a Národního divadla v Brně. Koncertně zpívala s českými orchestry Janáčkova filharmonie Ostrava, Moravská filharmonie Olomouc, Filharmonie B. Martinů Zlín, Czech Virtuosi, Čeští komorní sólisté (Bach Magnificat, Charpentier Te Deum, Vivaldi Gloria aj.) a dirigenty (T. Netopil, T. Hanák, P. Fiala, R. Štúr ad.). V roce 1999 založila soubor Musica Poetica, se kterým koncertuje a je také dramaturgyní jeho dlouhodobého cyklu Baroko v evropských zemích. Spolupracuje i s dalšími soubory staré hudby a se souborem moderní hudby Ensemble Opera diversa (nahrávka animované opery Mluvící dobytek). Podílela se na několika dokumentech České televize, nahrávkách Českého rozhlasuRadia Proglas.

Intenzivně se věnuje také hře na barokní trojřadou harfu (studovala na konzervatoři ve Veroně u Marie Cleary, v současnosti studuje na konzervatoři v Grazu u Tanji Vogrin). Je spoluautorkou scénářů hudebně dramatických představení Händel v Itálii a Pygmalion a autorkou scénáře Barokní ženy.

Píseň ESTA MONTANYA DE ENFRENTE – sefardská píseň, Jana Janků – zpěv a barokní harfa, Jan Škrdlík – violoncello:


 

HudebníkJan Škrdlík – Violoncellista Jan Škrdlík pochází z hudební rodiny. Violoncellu se věnuje od dětství. Počet jeho koncertních vystoupení v 50ti státech na 4 kontinentech vyjadřuje dnes již čtyřciferné číslo. Jím interpretované skladby tvoří širokou škálu od vrcholných partů pro různá komorní seskupení, přes violoncellové recitály s klavírem i bez něj až po četné sólové účinkování s orchestrem. Často vystupuje na pódiích Kruhů přátel hudby. Studoval u Jana Hališky na ostravské konzervatoři, dále u Bedřicha Havlíka na Janáčkově akademii múzických umění v Brně, u Luise Clareta v Barceloně a pak soukromě u Daniela Veise v Praze. Obdržel Prémii Českého hudebního fondu za propagaci českých děl v zahraničí a jiná ocenění. Byl členem Wallingerova kvarteta mezi lety 1991 až 2016. V letech 1997 až 2009 vyučoval na brněnské konzervatoři.

Umělecký záběr Jana Škrdlíka sahá od autentických dobových stylů až po tradiční českou romantickou a neoromantickou expresivní školu. Kritiky z Česka i ze světa se shodují na charakteru jeho hry: Vyznačuje se „...zřetelným a jistým vedení tónů i v těch nejzáludnějších partiích kompozice, vyniká zvukovou malebností a tónovou plasticitou, ušlechtilým tónem a kvalitní technickou připraveností...“ Pestrost a hloubku Škrdlíkova interpretačního umění dokreslují i jeho mimohudební aktivity: Je autorem několika básnických sbírek a tvůrcem uměleckého stylu zvaného nový suprarealismus. V letech 2020 a 2021 se k němu přihlásilo 17 umělců z 5 států světa vytvořením společného Manifestu ve formě filmové multikulturální performance. V rámci ní Jan Škrdlík interpretoval 6 sólových skladeb různých tvůrců zahrnutých do filmu. Pro jejich poslech a další informace navštivte artklub.cz.

Mezi violoncella, na která hrál, patří i nástroj Adama Emanuela Homolky z roku 1842, který se v roce 2007 stal mediálně známým poté, co byl z umělcova ateliéru ukraden a na základě televizní reportáže po dvou dnech zlodějem vrácen. O rok později se tento příběh stal součástí poetického filmového snímku Claude Debussy – Sonate pour violoncelle et piano dnes již zesnulého režiséra Milana Růžičky.

Pro detailnější popis Škrdlíkovy umělecké činnosti navštivte Jan Škrdlík – violoncello (podrobné informace).


 

!!!CELLO.CZ – již 32 let ve službách krásné hudby!!!