nabídka programů pro rok 2022 (klikněte na příslušný program):


    Komorní koncert bez klavíru HUDBA SEFARDITŮ V KONTEXTU EVROPY • Jana Janků – zpěv, barokní harfa; Jan Škrdlík – violoncello
    Koncert na přeladěné violoncello KOUZLO SKORDATURY • Jan Škrdlík a jeho podmanivé violoncello
    Komorní koncert bez klavíru ŽIDOVŠTÍ SKLADATELÉ PRO SMYČCOVÉ NÁSTROJE • Smyčcové trio Gideon
    Komorní koncert s klavírem ČESKÝ RECITÁL • Jan Škrdlík – violoncello; Renata Ardaševová – klavír
    Komorní koncert s klavírem HUDEBNÍ VÍDEŇ JOHANNA STRAUSSE • Jan Škrdlík – violoncello; Renata Ardaševová – klavír
    Komorní koncert s klavírem BEETHOVEN NAPŘÍČ ČASEM • Klavírní trio Kvodlibeto
    Komorně orchestrální koncert SOUBOJ LIDSKÝCH VÁŠNÍ • Brněnští komorní sólisté
    Hudebně výtvarný projekt HUDBA MEZI OBRAZY • Jan Škrdlík – violoncello; Jana Rosie Dvořáková – malba
    Komorní koncert s klavírem OD KLASICISMU PO RANÝ ROMANTISMUS • Jan Škrdlík – violoncello; Jana Rambousková – klavír
    Komorní koncert s klavírem ČTYŘI VELKÁ „S“ • Jan Škrdlík – violoncello; Karel Košárek – klavír
    Komorní koncert s klavírem OD VIVALDIHO PO SMETANU • Pavel Wallinger – housle; Jan Škrdlík – violoncello; Renata Ardaševová – klavír


HUDEBNÍ VÍDEŇ JOHANNA STRAUSSE

Jan Škrdlíkvioloncello
Renata Ardaševováklavír

PROGRAM:

L. VAN BEETHOVEN (1770–1827)
Sonáta A dur pro violoncello a klavír op. 69, č. 3
     Allegro, ma non tanto • Scherzo. Allegro molto • Adagio cantabile. Allegro vivace

JOHANN STRAUSS ML. (1825–1899)
Vídeňská krev, pásmo valčíků v úpravě pro violoncello a klavír

---přestávka---

JOHANNES BRAHMS (1833–1897)
Sonáta e moll pro violoncello a klavír op. 38, Allegretto quasi Menuetto

FRANZ SCHUBERT (1797–1828)
Sonáta a moll pro violoncello a klavír „Arpeggione“, D. 821
     Allegro moderato • Adagio • Allegretto

------------

PODROBNĚ O PROGRAMU:

Program mapuje vývoj vídeňského valčíku, jehož synonymem se téměř stal Johann Strauss ml. Všímá si Straussových předchůdců, ale i současníků, kteří se spolu s ním podíleli na vytvoření neopakovatelné hudební atmosféry císařského hlavního města.

Zrod vídeňského valčíku z lidového tance probíhal zejména v polovině 18. století ve Vídni, kde byl rovněž uveden ve známost – odtud i dosti používaný název vídeňský valčík. Existenci valčíku dokládá i dvorský reskript z roku 1758, kterým byl zakázán, mj. i Čechách, jako tanec zdraví škodlivý a také hříšný. Přes všechny zákazy dosahoval valčík všude značné popularity a to již v dobách, kdy úroveň doprovodné hudby byla ještě podprůměrná. Když pak získal pozornost takových skladatelů jakými byli Johann Strauss st. i ml., ale i Haydn, Beethoven, Mozart, Brahms aj., jeho popularitu ještě umocnily skvělé melodie a vídeňský valčík se stal neodmyslitelnou součásti tanečních zábav v Evropě.

Program je završen nádhernou Schubertovou sonátou „Arpeggione“. Tato skladba byla původně složena pro tzv. kytarové violoncello (arpeggione), které vynalezl sám autor, ale vzhledem k jejím vysokým uměleckým kvalitám bývá tato Sonáta také častou volbou mnoha světových violoncellistů.

------------

O UMĚLCÍCH:

HudebníkJan Škrdlík – Violoncellista Jan Škrdlík pochází z hudební rodiny. Violoncellu se věnuje od dětství. Počet jeho koncertních vystoupení v 50ti státech na 4 kontinentech vyjadřuje dnes již čtyřciferné číslo. Jím interpretované skladby tvoří širokou škálu od vrcholných partů pro různá komorní seskupení, přes violoncellové recitály s klavírem i bez něj až po četné sólové účinkování s orchestrem. Často vystupuje na pódiích Kruhů přátel hudby. Studoval u Jana Hališky na ostravské konzervatoři, dále u Bedřicha Havlíka na Janáčkově akademii múzických umění v Brně, u Luise Clareta v Barceloně a pak soukromě u Daniela Veise v Praze. Obdržel Prémii Českého hudebního fondu za propagaci českých děl v zahraničí a jiná ocenění. Byl členem Wallingerova kvarteta mezi lety 1991 až 2016. V letech 1997 až 2009 vyučoval na brněnské konzervatoři.

Umělecký záběr Jana Škrdlíka sahá od autentických dobových stylů až po tradiční českou romantickou a neoromantickou expresivní školu. Kritiky z Česka i ze světa se shodují na charakteru jeho hry: Vyznačuje se „...zřetelným a jistým vedení tónů i v těch nejzáludnějších partiích kompozice, vyniká zvukovou malebností a tónovou plasticitou, ušlechtilým tónem a kvalitní technickou připraveností...“ Pestrost a hloubku Škrdlíkova interpretačního umění dokreslují i jeho mimohudební aktivity: Je autorem několika básnických sbírek a tvůrcem uměleckého stylu zvaného nový suprarealismus. V letech 2020 a 2021 se k němu přihlásilo 17 umělců z 5 států světa vytvořením společného Manifestu ve formě filmové multikulturální performance. V rámci ní Jan Škrdlík interpretoval 6 sólových skladeb různých tvůrců zahrnutých do filmu. Pro jejich poslech a další informace navštivte artklub.cz.

Mezi violoncella, na která hrál, patří i nástroj Adama Emanuela Homolky z roku 1842, který se v roce 2007 stal mediálně známým poté, co byl z umělcova ateliéru ukraden a na základě televizní reportáže po dvou dnech zlodějem vrácen. O rok později se tento příběh stal součástí poetického filmového snímku Claude Debussy – Sonate pour violoncelle et piano dnes již zesnulého režiséra Milana Růžičky.

Pro detailnější popis Škrdlíkovy umělecké činnosti navštivte Jan Škrdlík – violoncello (podrobné informace).

 

HudebníkRenata Ardaševová – Renata Ardaševová, rodným příjmením Lichnovská má na svém kontě řadu CD, rozhlasových a televizních nahrávek, spolupracuje aktivně s předními domácími i zahraničními umělci, účastní se prestižních projektů, jakými jsou například festival Concentus Moraviae nebo České sny. Po absolutoriu konzervatoře v Ostravě u prof. Marty Toaderové a prof. Milana Báchorka v oboru skladba pokračovala ve studiu na Janáčkově akademii múzických umění v Brně ve třídě prof. Marty Toaderové a prof. Inessy Janíčkové. Cenné zkušenosti sbírala rovněž v mnoha mezinárodních mistrovských interpretačních kurzech pod vedením světových pedagogů (prof. Rudolf Kehrer, prof. Vera Gornostaeva, prof. Lev Naumov).

Po úspěšných studiích se Renata Ardaševová stala vyhledávanou sólistkou i komorní hráčkou, kterou slyšela světová pódia v Německu, Rakousku, Velké Británii, Švýcarsku, Turecku, Lucembursku, Holandsku, Polsku, Lotyšsku a dalších zemích. Jedinečné je i její klavírní spojení s neméně úspěšným manželem Igorem Ardaševem, se kterým pod uměleckým názvem Duo Ardašev zahájila společnou koncertní činnost – hru na čtyři ruce a na dva klavíry.

Kromě své bohaté koncertní činnosti se věnuje i výuce na Janáčkově akademii múzických umění v Brně. Kritika oceňuje především její vnitřní náboj a emotivní ztvárnění hudebního obrazu jakož i zvukové kvality a smysl pro formu a výstavbu interpretovaných skladeb.


 

!!!CELLO.CZ – již 32 let ve službách krásné hudby!!!