hlavní nabídka programů pro rok 2022 (klikněte na příslušný program):


           KOUZLO SKORDATURY – koncert na přeladěné violoncello
           ČESKOU HUDBU NEDÁME... – recitál ze skladeb, které proslavily české země ve světě
           KLAVÍRNÍ TRIO KVODLIBETO – Boccherini, Beethoven, Smetana
           ZVUK SMYČCŮ HLADKÝ JAKO HEDVÁBÍ – komorně orchestrální koncert
           AUDE CONSORT – nejen italské a francouzské baroko pro dvě violoncella
           SOUBOJ LIDSKÝCH VÁŠNÍ – o citech a vášních v hudbě pro smyčcový orchestr


KOUZLO SKORDATURY
koncert na přeladěné violoncello


Jan Škrdlíkvioloncello

PROGRAM:

JOHANN SEBASTIAN BACH (1685–1750)
IV. suita Es dur pro violoncello sólo, BWV 1010
     Preludium
     Allemande
     Courante
     Sarabanda
     Bourée I. a II.
     Gigue

JAN HANOUSEK (1984)
Večerní zklamání, burleska pro sólové violoncello

---přestávka---

ZOLTÁN KODÁLY (1882–1967)
Sonáta pro violoncello sólo, op. 8
     Allegro maestoso ma appassionato
     Adagio
     Allegro molto vivace


PODROBNĚ O PROGRAMU:

Už v období baroka si hudebníci uvědomili, že smyčcový nástroj, na kterém se struny naladí neobvyklým způsobem, vytváří novou, nezvyklou hudební barvu. Tkzv. „prázdné struny“ (tedy struny, na které se zrovna v daném okamžiku nehraje) obohacují totiž svým pasivním rezonováním významnou měrou celkový zvuk nástroje. Tohoto efektu využívalo mnoho skladatelů včetně Johanna Sebastiana Bacha. IV. suita Es dur, která zahajuje koncert, překvapí posluchače svou odlišnou zvukovostí. Jako by zde hrál nějaký zcela nový nástroj. Tónina Es dur, na violoncelle často nepříliš znělá, ožívá a nabývá líbezný a nosný charakter.
Stejným přeladěním strun – odborně zvaným skordatura – se inspiroval také maďarský skladatel Zoltán Kodály. Jeho Sonáta pro violoncello sólo, op. 8 využívá výše uvedeného efektu. Spodní dvě struny G a C jsou naladěny o půltón níž, tedy na FIS a H. Skladba prodchnutá maďarskými lidovými vlivy tím získává prostřednictvím své nové zvukové barevnosti jakýsi mystický, až duchovní podtext.
Kratičká Burleska pro sólové violoncello – Večerní zklamání Jana Hanouska není umístěna doprostřed programu náhodou. Jejím úkolem je odlehčit závažnost obou krajních děl. Skladba je inspirovaná absurdním zážitkem ze Škrdlíkovy koncertní cesty s Wallingerovým kvartetem po Spojených státech: Na koncertě v Atlantě hráli s místním klavíristou. Klavíristův nepřítel uveřejnil o koncertě článek v novinách, v němž se kolegovi pomstil tím, že ho vůbec nezmínil. O kvartetu sice psal v superlativech, ale... jen to nejhorší... Skladba Večerní zklamání volným způsobem paroduje obsah oné kritiky plné agrese a hlouposti.


O UMĚLCI:

Jan Škrdlík (violoncello) Violoncellista Jan Škrdlík pochází z hudební rodiny. Violoncellu se věnuje od dětství. Počet jeho koncertních vystoupení v 50ti státech na 4 kontinentech vyjadřuje dnes již čtyřciferné číslo. Jím interpretované skladby tvoří širokou škálu od vrcholných partů pro různá komorní seskupení, přes violoncellové recitály s klavírem i bez něj až po četné sólové účinkování s orchestrem. Často vystupuje na pódiích Kruhů přátel hudby. Studoval u Jana Hališky na ostravské konzervatoři, dále u Bedřicha Havlíka na Janáčkově akademii múzických umění v Brně, u Luise Clareta v Barceloně a pak soukromě u Daniela Veise v Praze. Obdržel Prémii Českého hudebního fondu za propagaci českých děl v zahraničí a jiná ocenění. Byl členem Wallingerova kvarteta mezi lety 1991 až 2016. V letech 1997 až 2009 vyučoval na brněnské konzervatoři.

Umělecký záběr Jana Škrdlíka sahá od autentických dobových stylů až po tradiční českou romantickou a neoromantickou expresivní školu. Kritiky z Česka i ze světa se shodují na charakteru jeho hry: Vyznačuje se „...zřetelným a jistým vedení tónů i v těch nejzáludnějších partiích kompozice, vyniká zvukovou malebností a tónovou plasticitou, ušlechtilým tónem a kvalitní technickou připraveností...“ Pestrost a hloubku Škrdlíkova interpretačního umění dokreslují i jeho mimohudební aktivity: Je autorem několika básnických sbírek a tvůrcem uměleckého stylu zvaného nový suprarealismus. V letech 2020 a 2021 se k němu přihlásilo 17 umělců z 5 států světa vytvořením společného Manifestu ve formě filmové multikulturální performance. V rámci ní Jan Škrdlík interpretoval 6 sólových skladeb různých tvůrců zahrnutých do filmu. Pro jejich poslech a další informace navštivte cello.cz/manifest.

Bohatý život Jana Škrdlíka inspiroval i jiné význačné umělce. Když byl například violoncellistovi jednou z ateliéru ukraden (a posléze zlodějem vrácen) vzácný nástroj Adama Emanuela Homolky z roku 1842, ztvárnil tento příběh režisér Milan Růžička v krátkometrážním filmu Claude Debussy – Sonate pour violoncelle et piano. Jinou příhodu, kdy umělec marně reklamoval nedoručený balík s notami až byl nakonec vykázán z budovy pošty, zachytil skladatel Miloš Štědroň v komorní mikroopeře „Poštovní balada“...

Pro detailnější popis Škrdlíkovy umělecké činnosti navštivte Jan Škrdlík – violoncello (podrobné informace).


 

!!!CELLO.CZ – již 34 let ve službách krásné hudby!!!