hlavní nabídka programů pro rok 2022 (klikněte na příslušný program):


           KOUZLO SKORDATURY – koncert na přeladěné violoncello
           ČESKOU HUDBU NEDÁME... – recitál ze skladeb, které proslavily české země ve světě
           KLAVÍRNÍ TRIO KVODLIBETO – Boccherini, Beethoven, Smetana
           ZVUK SMYČCŮ HLADKÝ JAKO HEDVÁBÍ – komorně orchestrální koncert
           AUDE CONSORT – nejen italské a francouzské baroko pro dvě violoncella
           SOUBOJ LIDSKÝCH VÁŠNÍ – o citech a vášních v hudbě pro smyčcový orchestr


AUDE CONSORT
nejen italské a francouzské baroko pro dvě violoncella


Jan Škrdlíkvioloncello
Jan Hanousekvioloncello

PROGRAM:

GEORG PHILIPP TELEMANN (1681–1767)
Sonáta D dur pro violoncello a B.C., TWV 41:D6
     Lento
     Allegro
     Largo
     Allegro

JOHANN SEBASTIAN BACH (1685–1750)
I. suita G dur pro violoncello sólo, BWV 1007
     Preludium
     Allemande
     Courante
     Sarabanda
     Menuett I. a II.
     Gigue

---přestávka---

ANTONIO VIVALDI (1678–1741)
Sonáta a moll č. 3 pro violoncello a B.C., RV 43
     Largo
     Allegro
     Largo
     Allegro

JOSEPH BODIN DE BOISMORTIER (1689–1755)
Sonáta a moll pro violoncello a druhý basový nástroj, op. 14 č. 5

PŘÍDAVEK:

JAN HANOUSEK (1984)
Hudební manifest


PODROBNĚ O PROGRAMU:

Sloh hudebního baroka diktovala převážně Itálie a Francie. Něco jako německá nebo anglická kompoziční škola sice existovalo, ale vždy jen do určité míry; ve skutečnosti se jednalo většinou spíše o jakousi kombinaci oněch dvou výchozích vlivů. V jistém ohledu to platí dokonce i o velikém Johannu Sebastianu Bachovi. Náš koncertní program mapuje právě tyto dva hlavní proudy zastoupené Boismortierem a Vivaldim. V oné době má především italská hudba za sebou již 100 let bouřlivého vývoje. Od otevření prvního veřejného operního domu v Benátkách v roce 1637, Teatro San Cassiano, získala její opera přístup k obecnému publiku a unikla z omezených dvorských kruhů; fungovala jako prostředek pro předvádění zpěváků a pomáhala zvýraznit emoce postav. Ve Francii, kde hudebnímu životu dominoval superintendant hudby Jean-Baptiste Lully, byl italský vliv menší. Francouzský model opery byl konzervativnější a založený na síle textové deklamace.
Příznačné jak pro Italy, tak pro Francouze bylo, že na sebe navzájem nevražili. Bylo nemyslitelné, aby se skladby „z obou stran barikády“ ocitly na stejném koncertě. V tom měli „neitalští/nefrancouzští“ skladatelé, tedy Telemann a Bach výhodu. Měli odstup, a tak mohli oba vlivy kombinovat dosytosti.
Nabízený program dává posluchačům možnost nahlédnout do tohoto období plného protikladů a paradoxů, což se ale obojí stává podstatou jeho dynamiky a krásy.


O OBOU UMĚLCÍCH:

Jan Škrdlík (violoncello) Violoncellista Jan Škrdlík pochází z hudební rodiny. Violoncellu se věnuje od dětství. Počet jeho koncertních vystoupení v 50ti státech na 4 kontinentech vyjadřuje dnes již čtyřciferné číslo. Jím interpretované skladby tvoří širokou škálu od vrcholných partů pro různá komorní seskupení, přes violoncellové recitály s klavírem i bez něj až po četné sólové účinkování s orchestrem. Často vystupuje na pódiích Kruhů přátel hudby. Studoval u Jana Hališky na ostravské konzervatoři, dále u Bedřicha Havlíka na Janáčkově akademii múzických umění v Brně, u Luise Clareta v Barceloně a pak soukromě u Daniela Veise v Praze. Obdržel Prémii Českého hudebního fondu za propagaci českých děl v zahraničí a jiná ocenění. Byl členem Wallingerova kvarteta mezi lety 1991 až 2016. V letech 1997 až 2009 vyučoval na brněnské konzervatoři.

Umělecký záběr Jana Škrdlíka sahá od autentických dobových stylů až po tradiční českou romantickou a neoromantickou expresivní školu. Kritiky z Česka i ze světa se shodují na charakteru jeho hry: Vyznačuje se „...zřetelným a jistým vedení tónů i v těch nejzáludnějších partiích kompozice, vyniká zvukovou malebností a tónovou plasticitou, ušlechtilým tónem a kvalitní technickou připraveností...“ Pestrost a hloubku Škrdlíkova interpretačního umění dokreslují i jeho mimohudební aktivity: Je autorem několika básnických sbírek a tvůrcem uměleckého stylu zvaného nový suprarealismus. V letech 2020 a 2021 se k němu přihlásilo 17 umělců z 5 států světa vytvořením společného Manifestu ve formě filmové multikulturální performance. V rámci ní Jan Škrdlík interpretoval 6 sólových skladeb různých tvůrců zahrnutých do filmu. Pro jejich poslech a další informace navštivte cello.cz/manifest.

Bohatý život Jana Škrdlíka inspiroval i jiné význačné umělce. Když byl například violoncellistovi jednou z ateliéru ukraden (a posléze zlodějem vrácen) vzácný nástroj Adama Emanuela Homolky z roku 1842, ztvárnil tento příběh režisér Milan Růžička v krátkometrážním filmu Claude Debussy – Sonate pour violoncelle et piano. Jinou příhodu, kdy umělec marně reklamoval nedoručený balík s notami až byl nakonec vykázán z budovy pošty, zachytil skladatel Miloš Štědroň v komorní mikroopeře „Poštovní balada“...

Pro detailnější popis Škrdlíkovy umělecké činnosti navštivte Jan Škrdlík – violoncello (podrobné informace).

 

Jan Hanousek (violoncello) Od raného dětství se věnoval umění a hlavně hudbě, neboť pochází z rozvětvené a známé muzikantské rodiny. Vystudoval Konzervatoř Brno ve třídě Jana Škrdlíka a již v té době procestoval jako sólista s orchestrem velkou část Evropy a natočil několik alb jak klasické, tak populární hudby a opakovaně vystupoval v přímém přenosu v TV v rámci koncertu vítězů Concerto Bohemia. Jako host účinkoval v black metalové kapele Ador Dorath. Po konzervatoři studoval Slezskou univerzitu obor dramaturgie. V té době pracoval jako kulturní redaktor v opavských regionálních novinách po dobu několika let, ale přitom se zároveň stále aktivně rozvíjel i jako violoncellista a jako skladatel. Spolupracoval s Blankou Fišerovou, bratry Milanem a Davidem Bátorovými, napsal kompletní soundtrack pro několik dokumentárních filmů v režii Jiřího Pecháčka, vytvářel multižánrové projekce pro festival Bezručova Opava...

Zabýval se intenzivně improvizací, absolvoval několik kurzů barokní i orchestrální hudby a v neposlední řadě také vedl violoncellovou sekci v orchestru Církevní konzervatoře v Opavě pod taktovkou Petra Rajnohy.

Natočil album autorských sólových skladeb pro violoncello za doprovodu bubeníka Zdeňka Janečka – Violombe. V současnosti již řadu let spolupracuje s klavíristou a skladatelem Dominikem Fajkusem, se kterým se společně probojovali do semifinále soutěže Československo má talent 2018. Realizovali 2 alba a natočili kolem desítky videoklipů. Pracuje na hudebně výchovném seriálu a výukovém zpěvníku, rovněž pořádá výchovné koncerty pro školy.

Za celý život odehrál mnoho set koncertů v mnoha městech české republiky i v zahraničí. Jeho repertoár zahrnuje díla italského a francouzského baroka, jako součást programu violoncellového dua, které založil v roce 2020 společně se svým bývalým profesorem hry na violoncello Janem Škrdlíkem. Pro toto duo a zároveň také pro umělecké hnutí Nového suprarealismu (jehož zakladatelem je Jan Škrdlík) napsal skladbu Manifest. Do roku 2021 se k tomuto hnutí připojilo kromě Hanouska dalších 15 umělců z 5 států světa...


O SOUBORU:


 

!!!CELLO.CZ – již 34 let ve službách krásné hudby!!!