PROGRAM:
OSKAR NEDBAL (1874–1930)
Valse triste in G minor, arr. pro violoncello a klavír
JOSEF SUK (1874–1935)
Balada a Serenáda pro violoncello a klavír, op. 3
LEOŠ JANÁČEK (1854–1928)
Pohádka pro violoncello a klavír
Con moto
Con moto
Allegro
BOHUSLAV MARTINŮ (1890–1959)
Variace na slovenskou lidovou píseň pro violoncello a klavír, H. 378
---přestávka---
ANTONÍN DVOŘÁK (1841–1904)
Violoncellový koncert h moll, op. 104
Allegro
Adagio, ma non troppo
Allegro moderato
PODROBNĚ O PROGRAMU:
Česká hudba a její sláva! Ten, kdo blíže prozkoumá historii, „jak česká hudba ke slávě přišla“, narazí dříve nebo později na fenomén jménem České kvarteto. V tomto tělese se všechno spojuje: Členové souboru podporují Českou filharmonii v jejích nelehkých začátcích, Oskar Nedbal ji i krátce diriguje. Jsou vyučováni Antonínem Dvořákem, hrají jeho skladby... Dvořák učí Leoše Janáčka, Janáček skládá pro České kvarteto... A nakonec dokonce i ten mnohem mladší Bohuslav Martinů se stává žákem Josefa Suka, skladatele a sekundisty kvarteta. Vždyť i ten slavný Dvořákův Violoncellový koncert h moll, op. 104 byl napsán pro zakladatele a člena Českého kvarteta Hanuše Wihana a s ním poprvé proveden v autorově verzi violoncello/klavír. Ke klavíru tenkrát usedl sám Dvořák...
Program koncertu mapuje právě toto období a právě tuto ucelenou tvorbu semknuté umělecké elity, která proslavila českou hudbu po celém světě.
O UMĚLCÍCH:
Jan Škrdlík
(violoncello) Violoncellista Jan Škrdlík pochází z hudební rodiny. Violoncellu se věnuje od dětství. Počet jeho koncertních vystoupení v 50ti státech na 4 kontinentech vyjadřuje dnes již čtyřciferné číslo. Jím interpretované skladby tvoří širokou škálu od vrcholných partů pro různá komorní seskupení, přes violoncellové recitály s klavírem i bez něj až po četné sólové účinkování s orchestrem. Často vystupuje na pódiích Kruhů přátel hudby. Studoval u Jana Hališky na ostravské konzervatoři, dále u Bedřicha Havlíka na Janáčkově akademii múzických umění v Brně, u Luise Clareta v Barceloně a pak soukromě u Daniela Veise v Praze. Obdržel Prémii Českého hudebního fondu za propagaci českých děl v zahraničí a jiná ocenění. Byl členem Wallingerova kvarteta mezi lety 1991 až 2016. V letech 1997 až 2009 vyučoval na brněnské konzervatoři.
Umělecký záběr Jana Škrdlíka sahá od autentických dobových stylů až po tradiční českou romantickou a neoromantickou expresivní školu. Kritiky z Česka i ze světa se shodují na charakteru jeho hry: Vyznačuje se „...zřetelným a jistým vedení tónů i v těch nejzáludnějších partiích kompozice, vyniká zvukovou malebností a tónovou plasticitou, ušlechtilým tónem a kvalitní technickou připraveností...“ Pestrost a hloubku Škrdlíkova interpretačního umění dokreslují i jeho mimohudební aktivity: Je autorem několika básnických sbírek a tvůrcem uměleckého stylu zvaného nový suprarealismus. V letech 2020 a 2021 se k němu přihlásilo 17 umělců z 5 států světa vytvořením společného Manifestu ve formě filmové multikulturální performance. V rámci ní Jan Škrdlík interpretoval 6 sólových skladeb různých tvůrců zahrnutých do filmu. Pro jejich poslech a další informace navštivte artklub.cz.
Mezi violoncella, na která hrál, patří i nástroj Adama Emanuela Homolky z roku 1842, který se v roce 2007 stal mediálně známým poté, co byl z umělcova ateliéru ukraden a na základě televizní reportáže po dvou dnech zlodějem vrácen. O rok později se tento příběh stal součástí poetického filmového snímku Claude Debussy – Sonate pour violoncelle et piano dnes již zesnulého režiséra Milana Růžičky.
Pro detailnější popis Škrdlíkovy umělecké činnosti navštivte Jan Škrdlík – violoncello (podrobné informace).
Renata Ardaševová
(klavír) Renata Ardaševová, rodným příjmením Lichnovská má na svém kontě řadu CD, rozhlasových a televizních nahrávek, spolupracuje aktivně s předními domácími i zahraničními umělci, účastní se prestižních projektů, jakými jsou například festival Concentus Moraviae nebo České sny. Po absolutoriu konzervatoře v Ostravě u prof. Marty Toaderové a prof. Milana Báchorka v oboru skladba pokračovala ve studiu na Janáčkově akademii múzických umění v Brně ve třídě prof. Marty Toaderové a prof. Inessy Janíčkové. Cenné zkušenosti sbírala rovněž v mnoha mezinárodních mistrovských interpretačních kurzech pod vedením světových pedagogů (prof. Rudolf Kehrer, prof. Vera Gornostaeva, prof. Lev Naumov).
Po úspěšných studiích se Renata Ardaševová stala vyhledávanou sólistkou i komorní hráčkou, kterou slyšela světová pódia v Německu, Rakousku, Velké Británii, Švýcarsku, Turecku, Lucembursku, Holandsku, Polsku, Lotyšsku a dalších zemích. Jedinečné je i její klavírní spojení s neméně úspěšným manželem Igorem Ardaševem, se kterým pod uměleckým názvem Duo Ardašev zahájila společnou koncertní činnost – hru na čtyři ruce a na dva klavíry.
Kromě své bohaté koncertní činnosti se věnuje i výuce na Janáčkově akademii múzických umění v Brně. Kritika oceňuje především její vnitřní náboj a emotivní ztvárnění hudebního obrazu jakož i zvukové kvality a smysl pro formu a výstavbu interpretovaných skladeb.
!!!CELLO.CZ – již 33 let ve službách krásné hudby!!!