hlavní nabídka programů pro rok 2022 (klikněte na příslušný program):


           KOUZLO SKORDATURY – koncert na přeladěné violoncello
           ČESKOU HUDBU NEDÁME... – recitál ze skladeb, které proslavily české země ve světě
           KLAVÍRNÍ TRIO KVODLIBETO – Boccherini, Beethoven, Smetana
           ZVUK SMYČCŮ HLADKÝ JAKO HEDVÁBÍ – komorně orchestrální koncert
           AUDE CONSORT – nejen italské a francouzské baroko pro dvě violoncella
           SOUBOJ LIDSKÝCH VÁŠNÍ – o citech a vášních v hudbě pro smyčcový orchestr


KLAVÍRNÍ  TRIO  KVODLIBETO
Boccherini, Beethoven, Smetana


KLAVÍRNÍ TRIO KVODLIBETO
Pavel Fajtlhousle
Jan Škrdlíkvioloncello
Jana Rambouskováklavír

PROGRAM:

LUIGI BOCCHERINI (1743–1805)
Tempo di Menuetto z Klavírního tria C dur, op. 12 č. 1, G 143

L. VAN BEETHOVEN (1770–1827)
Klavírní trio B dur, op. 97, Arcivévodské
     Allegro moderato
     Scherzo. Allegro
     Andante cantabile ma però con moto. Poco piu adagio
     Allegro moderato – Presto

---přestávka---

BEDŘICH SMETANA (1824–1884)
Klavírní trio g moll, op. 15
     Moderato assai – Piu animato
     Allegro, ma non agitato
     Finale. Presto


PODROBNĚ O PROGRAMU:

Nevíme, jestli se Luigi Boccherini, jehož Tempo di Menuetto, op. 12, G 143 vyšlo tiskem roku 1781, ujal prvního provedení tohoto díla také jako interpret. Pokud ano, lze předpokládat, že usedl k violoncellu, neboť dokonale ovládal právě tento nástroj. Co ale jasně vidíme, je to, že nejen party klavíru a houslí jsou bohaté, ale také ten třetí zmíněný. Je zde nějaká spojitost? Na konci 18. století bylo totiž zvykem upřednostňovat v tomto ohledu pouze klavír.
U dalších dvou děl si už můžeme být zcela jistí jejich prvními interprety. Existují o tom podrobné dobové zprávy. V případě L. van Beethovena bylo provedení jeho Klavírního tria B dur, op. 97, zvaného Arcivévodské z důvodu zhoršující se hluchoty jeho posledním veřejným vystoupením jako klavíristy vůbec. Konalo se ve vídeňském hotelu Zum römischen Kaiser 11. dubna 1814. Zbývajícími hráči byli houslista Ignaz Schuppanzigh a cellista Joseph Linke, členové Schuppanzighova kvarteta – úplně prvního profesionálního tělesa tohoto druhu v dějinách – založeného v roce 1808. Skladba je věnována Beethovenovu žákovi a mecenáši, arcivévodovi Rudolfu Janovi, pozdějšímu arcibiskupu olomouckému. Možnost disponovat tak excelentními hudebníky jistě vysvětluje náročnou sazbu a celkovou koncepci díla plného zvratů a nálad, které připomíná až jakousi „symfonii pro tři nástroje“.
Rovněž Bedřich Smetana se sám ujal provedení svého Tria g moll, op. 15 jako klavírista 3. prosince 1855 v pražském Konviktu. Přestože pro realizaci houslového a violoncellového partu zavítaly do Prahy dvě tehdejší esa: Otto Königslöwe (housle) a Julius Goltermann (cello), nedočkal se tento počin u tehdejší pražské kritiky vlídného přijetí. Praha zjevně nebyla na takovéto dílo ještě připravena. (Ovlivnila událost Smetanův odchod do Švédska o rok později?) Vraťme se ale k samotnému Triu. Podnětem k jeho vzniku byla předčasná smrt Smetanovy dcery Bedřišky. Přes tyto tragické okolnosti je ale trio po hudební stránce krásné a hluboké. První a druhá věta dojmou svou lyrikou a vřelostí. Ve třetí větě jako by se skladatel rozhodl překonat všechna protivenství osudu a pokračovat dál v životě a díle.


O SOUBORU:

KLAVÍRNÍ TRIO KVODLIBETOZákladní kámen ke vzniku Kvodlibeta byl položen v roce 2016, kdy Jan Škrdlík přizval Janu Rambouskovou ke spolupráci na činnosti brněnského Art Klubu. To logicky vedlo ke vzniku společného dua a nedlouho poté (na základě hudební poptávky) se soubor rozšířil také o houslistu Pavla Fajtla, který se na aktivitách Art Klubu v té době rovněž podílel.

První vystoupení tria v létě 2018 se konalo v dřevěném kostelíku Panny Marie, Pomocnice křesťanů v beskydském Gruni, poblíž místa, kde Bezruč psal své básně a kde měl svatbu Rafael Kubelík. Brzy následovaly daleko větší ambiciózní projekty zahrnující kompozice vrcholného klasicismu a romantismu až po účinkování na mezinárodním Hudebním festivalu Karla Ditterse z Dittersdorfu, kde umělci postavili do kontrapozice italské baroko a dílo francouzského skladatele Oliviera Messiaena.

Už samotný název souboru vyjadřuje zaměření a preference jeho členů: Slovo „kvodlibeto“ v esperantu znamená jak „hudební“, tak i „literární směs“ – členové tria skutečně milují hudební pestrost, ale také slovesnou tvorbu. Snad proto jsou známí (kromě krásné hry) svým poutavým slovním uváděním interpretovaných děl přímo na pódiích. Esperanto navíc symbolizuje jazyk, který nepatří žádnému národu, a proto může spojovat všechny. Jde zde tedy o přemostění rovnocenných přístupů, vlivů a myšlenkových proudů napříč žánry.

Soubor studuje novou hudební skladbu nejprve společně nad partiturou a následně v praxi:




 
Podrobné informace o jednotlivých hráčích naleznete na záložce UMĚLCI, SOUBORY, DALŠÍ – jednotliví umělci.
 


 

!!!CELLO.CZ – již 34 let ve službách krásné hudby!!!