ZVUK SMYČCŮ HLADKÝ JAKO HEDVÁBÍ
komorně orchestrální koncert

BRNĚNŠTÍ KOMORNÍ SÓLISTÉ
Pavel Fajtl – umělecký vedoucí
Jan Škrdlík – violoncello

PROGRAM:

JAN ZACH (1699–1773)
Sinfonia č. 3 A dur
     Allegro
     Andante
     Allegro

JOSEPH HAYDN (1732–1809)
Koncert pro violoncello a orchestr C dur, Hob. VIIb:1
     Moderato
     Adagio
     Allegro molto

---přestávka---

LEOŠ JANÁČEK (1854–1928)
Suita pro smyčce
     Moderato
     Adagio
     Andante con moto
     Presto. Andante. Presto
     Adagio
     Andante

PODROBNĚ O PROGRAMU:

V rámci tohoto programu, jehož název pochází z kritiky koncertu Brněnských komorních sólistů na Festivalu Miami v USA, si na své přijde skutečně každý. Prvního skladatele Jana Zacha můžeme jistě považovat za význačného představitele skupiny, která bývá označována jako „staří čeští mistři". Počátek jeho tvorby je sice ještě ovlivněn dozvuky baroka, ale jeho Sinfonia č. 3 A dur již svým charakterem jasně přináleží českému předklasicismu, který tak významně předznamenává příchod největších klasiků, k nimž patří bezesporu Joseph Haydn. Opis jeho Koncertu pro violoncello a orchestr C dur, Hob. VIIb:1 se téměř dvě stě let skrýval ve sbírce hudebnin šlechticů Kolowrat-Krakovských a zásluhu na jeho objevu roku 1961 má dr. Oldřich Pulkert. Informaci o něm přinesla Československá tisková kancelář a zveřejnil ji i Československý filmový týdeník v únoru 1962. Jeho prvním novodobým interpretem byl Miloš Sádlo a vzápětí se ocitá na repertoáru violoncellistů jako Mstislav Rostropovič, Jacqueline du Pré, Yo-Yo-Ma, Mischa Maiski a další. Koncert se tak natrvalo stal oblíbenou skladbou hudbymilovných posluchačů celého světa.
V roce 1866 významný lipský kritik konstatoval, že skladatelé „už nepíší symfonie, ale vracejí se ke starším formám, jako jsou suity a serenády“. Paralelou k této vlně je Suita pro smyčce Leoše Janáčka. Premiéra Suity se konala 2. prosince 1877 v Besedním domě v rámci koncertu Besedy brněnské, v níž Janáček od února 1876 působil jako hudební ředitel. Suitu dirigoval sám její autor. Skladba zaznamenala velký úspěch u kritiky, což dokumentuje nadšený článek Bertholda Žaluda v deníku Moravská orlice: „Na prvním místě stála suita p. Janáčkova. Ač nám p. skladatel již více plodů mladistvé musy své předvedl, přece byli jsme touto novou skladbou unešeni, což také hřmotný potlesk po každém oddíle dokazoval.“

O SOUBORU:

BRNĚNŠTÍ KOMORNÍ SÓLISTÉ – Na úvod několik citátů z mezinárodního tisku:

„...zvuk smyčců hladký jako hedvábí... ...opravdový zápal a elán... ...orchestr prokázal svou absolutní zběhlost ve skladbě, kde atmosféra a rytmy starších období se proplétají s myšlenkami bližšími romantismu... ...vystoupení v rámci Festivalu Miami se vyznačovalo speciální atmosférou intimní komunikace...“

Brněnští komorní sólisté byli založeni v devadesátých letech minulého století. Soubor sdružoval zkušené brněnské hudebníky a vystoupil na řadě koncertů napříč třemi kontinenty. Od svého založení orchestr natočil několik úspěšných CD. Album „Česká hudba čtyř století“ obdrželo nejvyšší bodování v prestižním časopise Harmonie... Od roku 2010 je uměleckým vedoucím houslista Pavel Fajtl. Kombinace mladých nadějných hráčů a zkušených členů u prvních pultů vytváří velmi sympatickou symbiózu, ve které se spojuje hudební vyzrálost s mladistvým entuziasmem. Soubor je schopen rozšířit se o dva lesní rohy a dva hoboje, takže může obsáhnout také repertoár pro klasicistní obsazení.

Často vyjíždí do zahraničí. Například ve Spojených státech uskutečnili 20 000 kilometrů dlouhé turné se 34 koncerty a s violoncellistou Janem Škrdlíkem jako sólistou.

Posledním významným počinem, před vypuknutím celosvětové pandemie coronaviru a následným uzavřením hranic bylo turné po Španělsku, kde Brněnští komorní sólisté provedli adaptaci Beethovenova Trojkoncertu pro smyčcový orchestr. Taktovky se ujal Zdeněk Nádeníček, sólových partů: Pavel Fajtl – housle, Jan Škrdlík – violoncello a Karel Košárek – klavír.

Informace o všech čtyřech zmíněných umělcích naleznete na záložce UMĚLCI, SOUBORY, DALŠÍ – jednotliví umělci.

Podrobný výčet mnohých dalších recenzí naleznete na záložce UMĚLCI, SOUBORY, DALŠÍ – recenze. Zrovna tak informace o bohaté koncertní činnosti se můžete dozvědět na NABÍDKA KONCERTŮ – kalendář koncertů nebo se můžete seznámit s repertoárem souboru na NABÍDKA KONCERTŮ – repertoár umělců.

O SÓLISTOVI:

Jan Škrdlík (violoncello) Violoncellista Jan Škrdlík pochází z hudební rodiny. Violoncellu se věnuje od dětství. Počet jeho koncertních vystoupení v 50ti státech na 4 kontinentech vyjadřuje dnes již čtyřciferné číslo. Jím interpretované skladby tvoří širokou škálu od vrcholných partů pro různá komorní seskupení, přes violoncellové recitály s klavírem i bez něj až po četné sólové účinkování s orchestrem. Často vystupuje na pódiích Kruhů přátel hudby. Studoval u Jana Hališky na ostravské konzervatoři, dále u Bedřicha Havlíka na Janáčkově akademii múzických umění v Brně, u Luise Clareta v Barceloně a pak soukromě u Daniela Veise v Praze. Obdržel Prémii Českého hudebního fondu za propagaci českých děl v zahraničí a jiná ocenění. Byl členem Wallingerova kvarteta mezi lety 1991 až 2016. V letech 1997 až 2009 vyučoval na brněnské konzervatoři.

Umělecký záběr Jana Škrdlíka sahá od autentických dobových stylů až po tradiční českou romantickou a neoromantickou expresivní školu. Kritiky z Česka i ze světa se shodují na charakteru jeho hry: Vyznačuje se „...zřetelným a jistým vedení tónů i v těch nejzáludnějších partiích kompozice, vyniká zvukovou malebností a tónovou plasticitou, ušlechtilým tónem a kvalitní technickou připraveností...“ Pestrost a hloubku Škrdlíkova interpretačního umění dokreslují i jeho mimohudební aktivity: Je autorem několika básnických sbírek a tvůrcem uměleckého stylu zvaného nový suprarealismus. V letech 2020 a 2021 se k němu přihlásilo 17 umělců z 5 států světa vytvořením společného Manifestu ve formě filmové multikulturální performance. V rámci ní Jan Škrdlík interpretoval 6 sólových skladeb různých tvůrců zahrnutých do filmu. Pro jejich poslech a další informace navštivte artklub.cz.

Mezi violoncella, na která hrál, patří i nástroj Adama Emanuela Homolky z roku 1842, který se v roce 2007 stal mediálně známým poté, co byl z umělcova ateliéru ukraden a na základě televizní reportáže po dvou dnech zlodějem vrácen. O rok později se tento příběh stal součástí poetického filmového snímku Claude Debussy – Sonate pour violoncelle et piano dnes již zesnulého režiséra Milana Růžičky.

Pro detailnější popis Škrdlíkovy umělecké činnosti navštivte Jan Škrdlík – violoncello (podrobné informace).

!!!CELLO.CZ – již 33 let ve službách krásné hudby!!!

hlavní nabídka programů pro rok 2022 (klikněte na příslušný program):

ZVUK SMYČCŮ HLADKÝ JAKO HEDVÁBÍkomorně orchestrální koncert

ZVUK SMYČCŮ HLADKÝ JAKO HEDVÁBÍ
komorně orchestrální koncert