recenze koncertů, nahrávek a dalších projektů našich umělců: CD – 2017 • koncert – 23. 4. 2017 • koncert – 12. 11. 2016 • koncert – 11. 11. 2016 • koncert – 26. 4. 2015  CD, Omar Rojas, Jan Škrdlík – Sanz Briz – 2017, Miroslav, Hudební rozhledy 8/2017 CD Omar Rojas, Jan Škrdlík – Sanz BrizNahoru„…Z každého taktu je znát citlivý přístup Brněnských komorních sólistů v čele s jejich uměleckým vedoucím Pavlem Fajtlem… Recitátor Richard Wilson se oprostil od běžné civilnosti slovního projevu. Pochopil, že by byla jak proti Škrdlíkovým veršům, tak proti Rojasově hudbě… …z jeho úst zní angličtina krásná a libozvučná…“
Všechny podrobnosti Tzn. Plný text v češtině Anglický překlad Kritika na koncert P. Fajtla (housle), J. Škrdlíka (violoncello) a V. Bébara (cembalo) v německém BranduNahoru„Sonátou č. 2 D dur pro violoncello a cembalo povyšuje Škrdlík úroveň vystoupení na další stupeň. V rychlých a vzdušných melodiích souzní výborně s Bébarovým cembalem při společném tanci... ...Škrdlík a Fajtl spolu při hře výborně vychází a připravují posluchačům úžasný hudební zážitek...“
Všechny podrobnosti Tzn. Plný text v češtině Originální text Anglický překlad Kritika na koncert J. Škrdlíka (violoncello) a P. Besy (klavír) v anglickém HereforduNahoru„Petra klidná, nestranná, téměř netečná, jakoby hudba bez nějakého úsilí sama proudila z jejích prstů. Jan, velmi živý, reagující na každou změnu hudby, působící dojmem, že to, co hraje, prožívá znovu a znovu, jakoby poprvé.“
Bez podrobností Tzn. Plný text v češtině Originální text Poznámka: Jedná se o stejnou kritiku, jako na koncert 11.11.2017 taktéž v Herefordu. ČESKOSLOVENSKO [sic] PŘICHÁZÍ DO HEREFORDU10., 11. a 12. listopadu 2016, Shirehall, HerefordOdkud Richard Wilson bere své zdroje (?); nemám na mysli pouze finanční stránku věci, ale také veškerou energii a odhodlání, s nimiž umí jakoby z ničeho vykouzlit umělce a uskutečnit tak zcela mimořádné recitály? A jak následně potom vybalancuje příjmy a výdaje, což mimochodem určitě budou nemalé částky odpovídající uvedeným záměrům? Minulý rok, poté co v Praze [sic] na své pouti plné zázračných odhalení učinil osudové setkání se dvěma hudebníky, přivedl je oba do Herefordu, aby odehráli dva recitály takové kvality, že lze jen stěží doufat, že by něco takového bylo vůbec možné slyšet kdekoliv na světě, natožpak zde, na pomezí Walesu a Anglie. Letos je oba opět představil v rámci tří recitálů, Jana Škrdlíka s jeho violoncellem, Tonini [sic] 1770 a Petru Besu Pospíšilovou, jeho uměleckou partnerku, pro kterou údajně pouze klavír značky Fazioli byl shledán jako dostatečně dobrý (a skutečnost to následně prokázala). Ale považte: Tři violoncellové recitály ve třech po sobě jdoucích večerech! Nepřekonal snad Richard nakonec i sám sebe? Nestal se nakonec Ikarem letícím příliš blízko ke Slunci…? Autor tohoto článku sice mohl, ke své vlastní smůle, navštívit pouze druhý a třetí z těchto tří recitálů, ale přesto se ani v závěru nezdálo, že by křídla našeho rozmilého impresária začala tát a během těchto dvou večerů bylo nadšení publika očividné a závěrečný potlesk a výkřiky uznání obzvlášť vřelé a uznalé. Oba koncerty byly v něčem výjimečné. „Semper Aliquid Novi ex…“ neboli „stále něco nového“, takto mluvili Římané o Africe, ale stejně tak má i Richard v rukávu stále něco neotřelého. (Mimochodem, kolik desítek let už nosí ten stejný oranžový svetr?) Páteční večer byl věnovaný španělskému diplomatovi, Ángelu Sanz Brizovi. Ten byl poslán v roce 1942 [sic] do Budapeště samotným Francem, diktátorem, jehož válečná „neutralita“ pouze zakrývala jeho sympatie a praktickou podporu Hitlerovi. Když v roce 1944 Eichmann a Gestapo přišli do Maďarska uskutečnit Hitlerův plán konečného řešení židovské otázky, Sanz Briz byl tak šokován, že bez svolení své vlády vystavil víza pro 200 Židů španělského původu žijících v Budapešti, kteří byli legálně oprávněni získat španělské občanství. Ti dle očekávání unikli. Sanz Briz ale vystavil dalších 5000 víz pro „nešpanělské“ Židy a za své vlastní peníze koupil chráněné domy, kde se mohli ukrýt (a také se učit španělsky!) dokud nebylo možné po malých skupinkách uniknout vlakem z Maďarska tak, aby nevzbudili podezření Gestapa, že se něco děje. Po válce španělská vláda o celé věci mlčela; nechtěla totiž obeznamovat veřejnost se svým blízkým vztahem k nacistům. Sanz Briz byl poslán do Ameriky a pak do Vatikánu, kde zemřel jako opomíjený hrdina. Po smrti byl vyznamenán Izraelem i Maďarskem. Kodály, jehož Sonáta pro sólové violoncello z roku 1915 vyplnila druhou část pátečního recitálu, se narodil v Kecskemétu v Maďarsku a žil, skládal, učil a zemřel v Budapešti ve čtyřicátých letech minulého století. Jan Škrdlík se narodil na Moravě. Violoncello studoval v Brně na JAMU. Rovněž studoval v Barceloně ve Španělsku, takže Španělsko, Československo a sousední Maďarsko má v krvi a epický příběh Sanz Brize ho přiměl napsat o něm báseň v češtině, kterou mu Richard pomohl přeložit do angličtiny. Richard báseň četl po odeznění druhé věty sonáty, Adagia, což básni vtisklo téměř neunesitelnou bolestnost vedoucí k hluboce jímavé zkušenosti. Ale i bez tohoto unikátního prvku to byl výjimečný program, který začal a končil dvěma díly pro sólové violoncello vzdálenými od sebe téměř přesně dvě století, jako by se jednalo o dvojici věží zvedacího mostu zastiňující vše ostatní napsané pro tento nástroj v prostoru mezi nimi. Výběr Jana Škrdlíka, jakou skladbu vložit mezi tyto dvě „věže“, byl stejně důmyslný jako neočekávaný: Sólové pasáže z Dvořákova Violoncellového koncertu bez jakéhokoliv dalšího hudebního doprovodu. Je možné, aby toto fungovalo? Může takovéto pojetí dávat smysl bez harmonické protiváhy a vyvažujících protimelodií Dvořákova orchestrálního rukopisu? Toho rukopisu, který je podstatou samotné koncertní formy jako takové, a kde tedy nyní jeden z těchto dvou protipólů chybí? Ale ono to fungovalo! Slyšeli jsme tolik nového; a to nemluvím o známých melodiích, ale o těch součástech díla, které jsou za normálních okolností vnořené do celkové struktury a které se náhle zjeví podobně, jako je tomu v případě stromu, který bez listí dá vyniknout síle a kráse svých větévek a větví. A vskutku bylo možné si ověřit, že tomu tak je, neboť v posledním recitálu jsme si vyposlechli tentýž koncert s klavírním doprovodem upraveným samotným Dvořákem, a i přes Petřino hráčské mistrovství, přirozené cítění její vlastní národní hudby, i přes jemnou barevnost a sílu zvuku, jíž tak jedinečně disponuje Fazioli, byl nejméně jeden posluchač více nadšený sólovým provedením Dvořáka bez doprovodu z předešlého večera. V první polovině závěrečného koncertu složeného z výhradně českého programu zazněl Janáček a Martinů, čímž se potvrdilo nádherné vzájemné sepětí mezi oběma hudebníky. Jejich rozdílné osobnosti se spojily v jednu. Petra klidná, nestranná, téměř netečná, jakoby hudba bez nějakého úsilí sama proudila z jejích prstů. Jan, velmi živý, reagující na každou změnu hudby, působící dojmem, že to, co hraje, prožívá znovu a znovu, jakoby poprvé. Jeho mysl a srdce, smyčec v jeho dlani dokázaly ztvárnit za pomoci jeho 250 let starého violoncella cokoliv, co si jen usmyslel. Mohly to být zvuky krásné a sladké jako med, nebo drsné, neotesané a naléhavé, přesně takové, jimiž hráč odpověděl na nejniternější volání hudby. Byla to radost a privilegium slyšet znovu toto duo, jejímž jediným cílem je vyjevit hudbu a sdílet ji s námi, šťastným publikem. CZECHOSLOVAKIA [sic] COMES TO HEREFORDNovember 10, 11 and 12 at the Shirehall, HerefordWhere does Richard Wilson get his resources – not just the money, but all the energy and determination – to conjure up the artists and make these quite exceptional recitals happen? And how, afterward, does he balance the books as well as raising, en passant, significant sums for deserving causes? Last year, following a road-to-Damascus, life-enhancing encounter with two musicians in Prague [sic], he brought them to Hereford for two recitals as good as any you could hope to hear anywhere in the world, let alone in this outpost in the Welsh Marches. This year he was determined to bring back, for three recitals, Jan Škrdlík, with his Tonini [sic] cello of 1770, and Petra Besa-Pospisilova, his “collaborative artist”, for whom only a Fazioli was judged good enough (and rightly so). But three cello recitals – on three consecutive nights – was Richard at last over-reaching himself? An Icarus flying too near the sun...? Your scribe, alas, could attend only the second and third of the three recitals. But by the end, there were no visible signs of our endearing impresario’s wings starting to melt. And on those two nights the enthusiasm of the audience was palpable and the final clapping and shouted bravos were specially warm and appreciative. Both evenings had unique features. “Semper Aliquid Novi ex…” “Always something novel” – the Romans were talking about Africa; but there’s always something novel up Richard’s sleeve. (For how many decades has he sported that same orange sweater?) Friday’s concert was dedicated to the Spanish professional diplomat, Angel Sanz-Briz. He was sent to Budapest in 1942 [sic] by Franco, the dictator whose wartime ‘neutrality’ cloaked sympathy and practical support for Hitler. When in 1944 Eichmann and the Gestapo went to Hungary to implement Hitler’s Final Solution to the Jewish problem Sanz-Briz was so outraged that, without seeking permission from his government, he issued visas to 200 Spanish Jews living in Budapest, who were legally entitled to claim Spanish citizenship. They duly escaped: but Sanz-Briz issued visas to 5,000 non-Spanish Jews, and he bought, with his own money, properties as safe houses where they could be hidden (and learn to speak Spanish!) until they could gradually escape from Hungary by train in numbers that would not confirm the Gestapo’s suspicions that something was going on. After the war, the Spanish government made no acknowledgement of this – they did not want to publicize their own closeness to the Nazis. Sanz-Briz was posted to America and then to the Vatican, where he died an unsung hero. He was posthumously honoured both by Israel and by Hungary. Kodaly, whose 1915 Sonata for unaccompanied cello filled the second half of Friday’s recital, was born in Kecskemét, Hungary and lived, composed, taught and died in Budapest in the 1940s. Jan Škrdlík, born in Moravia, studied cello in Brno, at the Janacek Academy. He also studied in Barcelona, so Spain, Czechoslovakia and neighbouring Hungary are in his blood, and the epic tale of Sanz-Briz moved him to write a poem, in Czech, which Richard helped him to translate into English. Richard read this poem after the Adagio second movement of the Sonata, thereby adding an almost unbearable poignancy to a deeply moving experience. Even without that unique feature, it was an exceptional programme that began and ended with two works for solo cello almost exactly two centuries apart, like the twin towers of a suspension bridge dwarfing everything written for that instrument in all those intervening years. Jan Škrdlík’s choice of what to put between those towers was as ingenious as it was unlikely – passages of the soloist’s part from Dvorak’s Cello Concerto, without accompaniment of any kind. Could this work? Would it make sense without the harmonic counterpoint and counter melody of Dvorak’s orchestral writing? The struggle that is the essence of a concerto’s nature but with one of the contenders absent from the field? But it worked. One heard so much that was new, not the familiar melodies but the passage work normally blended into the orchestral texture, like a tree that loses its leaves only to reveal the strength and beauty of its twigs and branches. And indeed one could test this reaction because, in the last of the recitals, we heard the concerto with the orchestral score arranged for piano by Dvorak himself. And even with Petra’s abundant artistry, and her instinctive sympathy with the music of her own country, even with all the subtle colour and sonorous power that a Fazioli is uniquely capable of, the experience was, for one listener at least, not as complete and satisfying as the solo passages of the previous evening. Janacek and Martinu provided the first half of the final concert’s all-Czech programme, illustrating the wonderful rapport between these two musicians, their different characters becoming as one. Petra cool and detached in manner, almost impassive as the music seemed to flow effortlessly from her fingertips, Jan intensively alive to every nuance in music that he seemed to be discovering for the first time as he played. His brain and heart, the bow in his hand, drew from his 250-year-old cello whatever kind of response he sought. The sounds could be beautiful, sweet as honey, or rough, rustic, urgent, as the player responded to the music’s deepest demands. It was a joy and a privilege to hear again this duo whose every ambition is to reveal the music and share it with us, the lucky audience. Kritika na koncert J. Škrdlíka (violoncello) v anglickém HereforduNahoru„Slyšeli jsme tolik nového; a to nemluvím o známých melodiích, ale o těch součástech díla, které jsou za normálních okolností vnořené do celkové struktury a které se náhle zjeví podobně, jako je tomu v případě stromu, který bez listí dá vyniknout síle a kráse svých větévek a větví.“
Všechny podrobnosti Tzn. Plný text v češtině Originální text Poznámka: Jedná se o stejnou kritiku, jako na koncert 12.11.2017 taktéž v Herefordu. Kritika na koncert souboru Ensemble Messiaen a Alfreda StrejčkaNahoru„(Jan Škrdlík:) Vrcholem „bachovské“ první půli bylo bezesporu Preludium ze Suity č. 3 C dur pro sólové violoncello, BWV 1009 v podání Jana Škrdlíka. Virtuozní skladba s četnými kontrasty patří mezi pomyslný Olymp violoncellového repertoáru a její provádění vyžaduje zarputilost a sílu stejně jako cit pro intimitu. Škrdlík oba tyto póly dokonale sjednotil a rozezněl svůj nástroj do plného sytého zvuku, který však neubíral skladbě na zpěvnosti.
Všechny podrobnosti Tzn. Plný text v češtině Anglický překlad Kritika na koncert Brněnských komorních sólistůNahoru„(celý soubor:) …společně vytvořili večer plný kouzelného muzicírování… (Kateřina Bílková:) Sonátu C dur pro cembalo a smyčce J. A. Bendy s virtuózní bravurou a nadýchaně provedla cembalistka Kateřina Bílková… (Jan Škrdlík:) …v Koncertu č. 9 B dur G 482 pro violoncello a orchestr s výrazovým procítěním, měkkým a kulatým tónem exceloval Jan Škrdlík.“
Všechny podrobnosti Tzn. Plný text v češtině Anglický překlad Svět citu v hudbě a obrazeNahoru„(Bach:) …VI. suita D dur BWV 1012 pro violoncello sólo Johanna Sebastiana Bacha… …byla Škrdlíkem interpretována s velkou agogikou a dynamikou. Náročnou technickou výzvu zvládl violoncellista mistrovsky, s velkým citem a krásným tónem… (Debussy:) Interpretace působivě korespondovala s obsahem… (Franck:) Ve finální větě Allegretto poco mosso oba nástroje vypjaly hráčsky melodii a nádherně spolu korespondovaly. Následovalo opět velkolepé klavírní sólo v nádherném podání Besy.“
Všechny podrobnosti Tzn. Plný text v češtině Originální text Anglický překlad Hudba mezi obrazyNahoru„…Výkon reprezentanta české violoncellové školy Jana Škrdlíka byl pozoruhodný a přispěl k vyvrcholení večera. Skladbu interpretoval s velkou muzikálností, výbornými výrazovými prostředky, citlivostí, vnitřním klidem a pokorou k dílu Bohuslava Martinů. Výkon Jana Škrdlíka a Renaty Ardaševové byl obdivuhodný a posluchači odměnili oba umělce dlouhotrvajícím potleskem…“
Všechny podrobnosti Tzn. Plný text v češtině Anglický překlad Kritika na slavnostní koncert v Besedním domě v BrněNahoru„Výkon Škrdlíkův je svrchovaný; nad perfektní technikou se vznáší citové zaujetí, s nímž sólista proniká do nejzazších zákoutí hrané skladby.“
Všechny podrobnosti Tzn. Plný text v češtině Anglický překlad Kritika na CD – live snímek z Besedního domuNahoruNa tuto akci vyšlo více kritik – viz předcházející „…spojení obrovského, nefalšovaného citového zaujetí a spolehlivé techniky přináší příjemný posluchačský zážitek… Zdá se mi, že se snad cellista pro tuto hudbu narodil… …krásným tónem disponující cellista a citlivě kooperující pianistka dostali z této hudby maximum…“
Všechny podrobnosti Tzn. Plný text v češtině Anglický překlad Poznámka: CD obdrželo pět H Daší kritika na CD – live snímek z Besedního domuNahoruNa tuto akci vyšlo více kritik – viz předcházející „…Souhra obou umělců je příkladná… …dávkou elegance, jakou můžeme očekávat od Středoevropanů vychovaných v německé tradici… …Celý kompaktní disk je pak pozoruhodným snímkem živého vystoupení dvou výborných hráčů a rozmnožuje poměrně skrovnou sbírku hudebních nahrávek z provenience brněnských interpretů a těles…“
Všechny podrobnosti Tzn. Plný text v češtině Anglický překlad Kritika na abonentní koncert na zámku Fockenfeld v NěmeckuNahoru„…Jan Škrdlík… …stane se okamžitě živoucím centrem jedinečného světa hudby… …Stroze přísné pasáže Bachovy suity naplnil hlubokým smyslem a tónovou barevností… …Škrdlík a Besa interpretovali Beethovenovu sonátu plným, výrazným tónem navozujícím dojem symfonického zvuku… …Besa přeměnila prostý klavír v opravdu grandiózní záležitost a ohromila svým virtuózním zápalem…“
Všechny podrobnosti Tzn. Plný text v češtině Originální text Anglický překlad Koncert na Festivalu Miami – deník The Miami HeraldNahoru„(Škrdlík:) …disponuje neobyčejně širokou zvukovou paletou barev a výraznou, brilantní virtuozitou ve stylu Lynna Harrella. Prodchl vážnou, ušlechtilou, volnou větu bohatým tónem navozujícím pocit temně se lesknoucí rozžhavené lávy a blýskl se smělým tempem následujícího Allegra. (orchestr:) …zvuk smyčců hladký jako hedvábí. Opravdový zápal…“
Všechny podrobnosti Tzn. Plný text v češtině Originální text Kritika ve španělsky píšícím deníku El Nuevo HeraldNahoruNa tuto akci vyšlo více kritik – viz předcházející „…Škrdlík se svým violoncellem způsobil opravdovou senzaci… …druhá věta… …zanechala nezapomenutelný dojem a v emotivní Škrdlíkově interpretaci si okamžitě podmanila srdce posluchačů. Toto dílo je bezpochyby jedním z triumfů souboru…“
Všechny podrobnosti Tzn. Plný text v češtině Originální text Anglický překlad FORFEST 2005, kritika, reagující na 3 vystoupení Jana Škrdlíka – 23., 24. a 26. 5. 2005Nahoru„Skutečným festivalovým výkonem byl sólový recitál brněnského violoncellisty Jana Škrdlíka… …zazářil mj. osobitým pojetím Bachovy 3. suity… Vrcholem solorecitálu bylo skvělé provedení Kodályho Sonáty…“
Všechny podrobnosti Tzn. Plný text v češtině Anglický překlad Poznámka: Celý článek je příliš dlouhý, prosím vyhledejte si zbylý text v Opus musicum/IV/05. nebo na internetu. Verze na internetu a v časopise má nepatrné odchylky. FORFEST 2005, v americkém časopise soudobých skladatelůNahoruNa tuto akci vyšlo více kritik – viz předcházející „…skutečně festivalový sólovýkon brněnského violoncellisty Jana Škrdlíka… …zazářil mj. osobitým a naprosto unikátním pojetím Bachovy 3. suity… …vrcholem solorecitálu bylo skvělé provedení Kodályho Sonáty…“
Všechny podrobnosti Tzn. Plný text v češtině Originální text Poznámka: Celý článek je příliš dlouhý, prosím vyhledejte si kompletní text na internetu. Jedná se o podobný článek jako v Opus musicum. Oba články – americký a český se ale liší v některých důrazech. FORFEST 2005, další kritika na stejný koncert, tentokrát ze SlovenskaNahoruNa tuto akci vyšlo více kritik – viz předcházející „…v mimoriadnom predvedení sólistu Jana Škrdlíka sa dielo páčilo aj širšiemu publiku… …interpretačným vrcholom festivalu bol violoncelista intenzívneho a objavného výrazu Jan Škrdlík… …v Bachovi sa ukázal ako invenčný interpret s novým pohľadom na staré dobyté územia. Jeho virtuozita a znalosti, citovosť a vášeň sa prejavili v obtiažnej Sonáte pre violoncelo sólo od Kódalyho…“
Všechny podrobnosti Tzn. Plný text ve slovenštině Anglický překlad Poznámka: Celý článek je příliš dlouhý, prosím vyhledejte si kompletní text na internetu. Tento článek i oba předcházející jsou reakcí na stejnou akci. Jan Škrdlík hraje Myslivečka a ŠtědroněNahoru„Jeho nahrávky jsou tedy obohaceny psychologicky působivým fondem více než třistaletého fyzikálně-estetického interpretačního vývoje. Hudbu Bacha či Myslivečka v jeho provedení vnímáme tedy stejně tak barevně, dynamicky a výrazově bohatou a životnou jako díla Leoše Janáčka či Miloše Štědroně.“
Všechny podrobnosti Tzn. Plný text v češtině Anglický překlad CD Mysliveček – Suk – Janáček – ŠtědroňNahoru„Muzikantské nadšenectví ještě žije a má nápady a kvalitu… …uspokojení dramaturgických nároků jde ruku v ruce s poctivě nastudovanými díly…“
Všechny podrobnosti Tzn. Plný text v češtině Anglický překlad Poznámka: CD obdrželo v Harmonii 11/2004 také nejvyšší možné bodování „Tip Harmonie“ 6 ze 6 bodů a bylo vybráno do rubriky „Tip šéfredaktora“. Kritika na vystoupení Smyčcového tria GideonNahoru„Vyvážená průzračnost 1. věty Allegro con Brio byla provedena třemi hráči na smyčcové nástroje kultivovaně s precisními nasazeními a pauzami i decentně přiměřeným vedením a zdůrazněním hlasů… …cellista Jan Škrdlík se suitou G dur BWV 1007 dokázal nejen to, že zvládá spletitě obtížnou techniku, ale i to, že Bach může získat naprosto romantické rysy… …vtiskl dílu osobní pečeť. Podařilo se mu vynikajícím způsobem, že polyfonie se rozezvučela jen na jednom melodickém nástroji… …Technicky nejvyšší stránky předvedlo trio vrcholnou, rytmicky vypointovanou hrou ve 3. větě Molto vivace.“
Všechny podrobnosti Tzn. Plný text v češtině Originální text Anglický překlad Poznámka: Soubor přijal jméno „Smyčcové trio Gideon“ až o něco později, než byla vydána tato kritika. Škrdlíkovo CD Bachových suit hodnocení, informace, názoryNahoru„Obdivuji tuto nahrávku pro její klid, koncentraci, pokoru a současně naléhavost s níž neustále v dynamickém proudu meditace pokračuje… …Zachycuje vrcholný výkon violoncellisty a vytříbený interpretační názor a řád.“
Všechny podrobnosti Tzn. Plný text v češtině Anglický překlad Škrdlíkova cesta od Bacha po MartinůNahoruNa tuto akci vyšlo více kritik – viz předcházející „…nejen zajímavé, ale skutečně nevšední… …otevírá nám jeho pohled pozoruhodný svět barokních reálií…“
Všechny podrobnosti Tzn. Plný text v češtině Anglický překlad CD Janáček-Martinů-KodályNahoru„…I v nejobtížnějších úsecích sólista zvládá všechna úskalí s naprostou samozřejmostí a na prvním místě zůstává hudební sdělení. Obsahově i technicky stojí interpret na výši a tak Kodályova sonáta znamená pro milovníky violoncellové hry doslova lahůdku.“
Všechny podrobnosti Tzn. Plný text v češtině Anglický překlad CD Janáček-Martinů-KodályNahoruNa tuto akci vyšlo více kritik – viz předcházející „Jeho ušlechtilý tón a kvalitní technická připravenost prolínají všechny tři skladby CD… …náročný program předkládá Jan Škrdlík s vyzrálostí i s muzikalitou… …Sólová sonáta Zoltána Kodályho je ideální příležitostí právě pro hráče typu Jana Škrdlíka… …stvrzuje jeho kvality, možnosti a perspektivy.“
Všechny podrobnosti Tzn. Plný text v češtině Anglický překlad CD Janáček-Martinů-KodályNahoruNa tuto akci vyšlo více kritik – viz předcházející „…vyznačuje se nejen entusiasmem hudebního mladí, ale neobyčejnou vyzrálostí projevu. Souhra obou instrumentalistů je výtečná, ve všech skladbách je zřejmý výborný rytmus se smyslem pro zvukovou barvu a muzikálnost.“
Všechny podrobnosti Tzn. Plný text v češtině Anglický překlad Porovnání nahrávky – Kodály Szonáta, Op. 8 v podání J. Škrdlíka, J. Bárty a M. PetrášeNahoru„…snímky, Miroslava Petráše a Jana Škrdlíka… …hodně akcentují folkloristické názvuky… …mají svou tvář a linku…“
Všechny podrobnosti Tzn. Plný text v češtině Anglický překlad Poznámka: Článek je obsažnější, je recenzí CD Jiřího Bárty. Celý k dispozici v časopisu Harmonie 11/2003. Koncert – Renata Ardaševová a Jan ŠkrdlíkNahoru„…bezkonkurenčně krásné provedení Třetí sonáty Bohuslava Martinů… …všechny znaky interpretační dokonalosti… …Oba se tu na svých nástrojích nejen krásně rozezpívali, ale dokázali skladbu realizovat i s nesmírně bohatými barvami a přesným vystižením střídavých nálad… …jakoby neexistují žádné technické problémy…“
Všechny podrobnosti Tzn. Plný text v češtině Anglický překlad
!!!CELLO.CZ – již 34 let ve službách krásné hudby!!! |