Podrobné informace o skladbě:

Sonáta pro violoncello a obligátní cembalo G dur, BWV 1027

Johanna Sebastiana Bacha

Věty:
Adagio
Allegro ma non tanto
Andante
Allegro moderato

Soubor:
Jan Škrdlík – violoncello, Žaneta Bartová – cembalo

Prvními interprety tří sonát pro violu da gamba a cembalo dnes hraných nejčastěji na violoncello byli: gambista Christian Ferdinand Abel a sám autor Johann Sebastian Bach. Tito dva umělci v době společné práce v köthenské knížecí kapele v letech 1717 - 1723 navázali úzké přátelství. Bach se stal například kmotrem Abelovu třetímu dítěti Sofii. Vznik tří gambových sonát je proto logickým vyústěním společného muzicírování obou umělců.
Jako forma je tady zvolen oblíbený styl triové sonáty, přestože se počítá pouze se dvěma hráči. Vysvětlení se nachází v partu cembala, kde je řádek pro pravou ruku a pro levou ruku koncipován tak, jako by se jednalo o dva samostatné nástroje. Proto získává cembalo v názvu přídavek "obligátní" tj. povinný, nenahraditelný jiným doprovodným nástrojem.