JAN ŠKRDLÍK
zpět/atrás
Dodatky k Variacím na Tzaru
Versos anexos a las Variaciones a Tzara
Zde se nacházejí verše, které se nevešly do Variací na Tzaru. Básnický román Variace na Tzaru krystalizoval relativně dlouho (někdy od roku 2016) a v rámci této krystalizace vznikaly některé básně, které nakonec do finální verze nebyly zařazeny. (Finální verze Variací na Tzaru je výsledkem jakési „tvůrči smrště“ z přelomu let 2019 a 2020.) Dodatky mapují tyto vyřazené-nezařazené básně a jejich fragmenty.
≈≈≈
“…tu entres tu regardes tu te tâtes les poches…” T. Tzara, L’Homme approximatif, III/4/1
VSTOUPÍŠ, HLEDÍŠ, ŠMÁTRÁŠ PO KAPSÁCH | ENTRAS MIRAS TE PALPAS LOS BOLSILLOS | |||
Vstoupíš, hledíš, šmátráš po kapsách… / stále totiž nevnímáš / smysl svojí cesty / nechápeš, že hřích je / žít to, co není!!! // Nechápeš / jak tvé kapsy / k prázdnotě přišly… / Vzduch je přece čistý / a bouře utekly… / Bouře, ty zlodějky (!) / co nejsou takové / …jak jsme si mysleli… / Ty lhářky prolhané / jen tak si klamou / těly / a okradly nás zrána / mezi závratěmi // Hřích je / když žiješ to / co není!!! // Mezi větrolamy / zmrzla síla / zrovna když jsme se s ní / chtěli dostat / — za hory / a tak prosím, prosím / pověz mi: / Kdo dal komu pokyn / sílu nám ukrást / a pak se v ní / — utopit? / Nevíš… / …ani já to nevím / ale tak si myslím / že na horách / vanou skryté síly / Pojď / prázdnotu přestaň / kapsám léčit / Tu už stejně nespravíš! / Pojď / pojď se se mnou vrátit / tam, kde jsme se před lety / poztráceli / — závratěmi zmateni… // Hřích je, když / přelud žiješ / který není!!! /// | Entras miras te palpas los bolsillos / es que todavía no comprendes / que ¡¡¡el pecado consiste / en vivir / lo que no eres!!! // No comprendes / por qué tus bolsillos / de nuevo están vacíos… / El aire se despeja / y las tempestades se han ido / Las tempestades: ¡Ladronas! / las cuáles no lo son / lo que hemos pensado… / Son unas mentirosas / y con sus cuerpos / delatan sus afectos verdaderos / y a través de los cortavientos / luego se van, escapan // ¡¡¡El pecado consiste / en vivir / lo que no existe!!! // Y los cortavientos atrapan / todas fuerzas nuestras / con tal de que nosotros / no traspasemos la sierra / Y tú, dime francamente: / ¿Quién es el jefe de aquesta / pandilla cortaventosa / él que se emborracha / con la energía robada? / Tú lo ignoras / Yo sólo sé / que en la montaña / soplan fuerzas escondidas / ¡Vaya! / ¡Déjate de palpar los bolsillos! / ya que para su vaciedad / no hay remedio / ¡Anda! / Regresemos juntos / a los sitios / donde entonces nos perdimos en los vértigos / rodeados por los picos // nevados /// | |||
JSI, TVÁŘÍ V TVÁŘ OSTATNÍM, NĚKÝM ODLIŠNÝM NEŽ TY SÁM | ERES FRENTE A LOS OTROS OTRO DISTINTO A TI | |||
Jsi, tváří v tvář ostatním, někým odlišným než ty sám / Ukradli ti tebe sama / Kdo to byl? / Kdo ti začaroval rysy? / Jak dostaly se tvoje činy k druhým? / Proč jiní žijí dokonce i // …tvoje chyby? // Kontaktuješ policii: / „Chci zpátky alespoň ty chyby! / Ještě včera tady byly / a dnes / hledím a šmátrám po kapsách // a…“ // A oni ti rozumějí: / „Dnes už člověk nemůže být ani / ten, co se provinil / Ukradnou mu všechen smysl / dokonce i tu možnost malých dětí: / Možnost // dělat krásné chyby… // My bychom… / my bychom to vypátrali / ale ani my / už nejsme my / a ani naše strážnice už není strážnice / Vážený pane / tady se něco stane / a my u toho // nebudeme“ // Jenom zdání / Jenom čiré neskutečno… / Už není smích / A není pláč / Nejsou parky / Nejsou obchody / Ani mraky / Ani stromy / Vítr už není / Nejsou holky na náměstí / Není, kdo by četl v krásných tvářích, není… / Nejsou ptáci nad lukami / Nejsou rohlíky / A není, kdo by o tom / napsal v básních… / A není ostatně už ani / komu to napsat / …všechno ukradli! / Takže ukradli i / …všechny lidi! / Ptáš se, kdo? / Ta povětrná banda, přeci! / Přečti si znovu / co se o tom píše / …v prvním verši ⇑ / Přečti si znovu / co se píše na začátku // v této historii… /// | Eres frente a los otros otro distinto a ti / Te han robado a ti mismo / ¿Quién fue? / ¿Quién te, por magia, cambió tus rasgos? / ¿Por dónde han llegado a los otros tus hechos? / ¿Por qué viven otros aun // …tus propios fallos? // Vas a la policía: / —Quiero devolver como mínimo mis fallos / Aún ayer los tenía / y hoy / miro y me palpo los bolsillos // y…— // Y ellos te entienden: / —Hoy día uno no puede ni tener el lujo / de causar algo malo / Le robarán todo el sentido / le robarán hasta la posibilidad de los pequeños niños / la posibilidad // de cometer sus hermosos fallos… // Nosotros, sí… / lo hubiéramos resuelto / mas nosotros ya no somos nosotros / ni nuestro cuartelillo es nuestro / ¡Estimado señor! / aquí sucederá algo / y nosotros no vamos a asistir // en eso— // Sólo engaño / Sólo mera irrealidad… / Ya no existe la risa / Ni el llanto existe / Ni los jardines / Ni las tiendas / Ni las nubes / Ni los árboles / Ni el viento jamás existe / Ni por las calles las nenas / No hay quien leyera en las caras hermosas, no hay / No hay aves encima de los prados / No hay panecillos / No hay nadie / quien lo escribiese en versos… / Y no hay, al fin y al cabo / a quién escribirlo / …es que ¡se lo han robado todo! / Así que han robado incluso / …a todos los seres humanos / Preguntas ¿quién se lo ha hecho? / ¡La pandilla cortaventosa, es seguro! / Lee de nuevo / lo que he escrito / …en los primeros versos ⇑ / Léelo de nuevo / desde el principio // de lo narrado… /// | |||
V KABARETECH KŘIKLAVÝCH PŘÍKLADŮ | EN LOS CABARÉS DE ESTRIDENTES EJEMPLOS | |||
V kabaretech křiklavých příkladů / u baru potkal jsi ji / dvojnici z krajin pod pohořím / dvojnici z astrálních hodin / dvojnici, co v zrcadle ji / neuvidíš / neboť je příliš stejná / stejná jako ty / zcela identická „ty“ / „ty“ v těle ženy… // „Tak ty chceš zjistit / kdo ti v noci krade / tvoje „ty“?“ // A bere tě za ruku / A jdete do zákulisí / A tam je ticho / A všechny hlasy už se / vykřičely / A všechny příklady už byly / použity / A křiklavým tichem / už se jen mlčí / křiklavým tichem / které křičí… // „Podívej se na ně! / Podívej, jak dělají to / skořápkáři / pod jednu ze skořápek prý dají / kus své lásky / a kteří uhodnou / ti prý budou / milováni / a kteří snad ne / ať rozloučí se se vším / co mají rádi!“ // Ty jsi já / a já jsem ty / pojď vezmeme jim zpátky // to, co nám patří /// | En los cabarés de estridentes ejemplos // mosqueta de nueces Me acuerdo mucho en una feria, me llamó la atención un grupo de gente amontonada en semicírculo. Me asomé y vi a un senor con 3 cáscaras de nuez y una bolita. “?Donde quedó la bolita?” decía, “Atínele y se lleva el doble de lo que apueste”. Puse atención y vi claramente donde la había puesto, seguí cada movimiento con atención y cuando terminó de mover los recipientes le dije a mi papá: – “!Yo sé donde está!, !Chin, si tuviera dinero le apostaba!” – “?Ah, sí? ?En donde está?” – “En el de la izquierda” dije yo. /// | |||
NEDOKÁŽÍ NÁSLEDOVAT PÍSEK POD TVÝMI STOPAMI | NO ALCANZAN A SEGUIR LA ARENA BAJO TUS HUELLAS | |||
Nedokáží následovat / písek pod tvými stopami / vidina za vidinou a stín / vykrajovaný ze stínu / Žádný z těch přeludů / nemůže následovat // – ani jednu stopu // – tvojí přítomnosti... // Přeludy totiž / nikdy nedostihnou // – to, co je ryzí / nemohou pochopit skutečný... // – dotek pravdivosti / Na zadním sedadle Fordu Mondeo... // – spí můj syn // – Filip... // Spal tam / (kupodivu) / většinu cesty / přesto ale nesla / celá ta pouť prapodivná / stopu jeho... // – přítomnosti // Intenzivně přemýšlím / co mi tím vším / chce říct // – Hlas Prozřetelnosti... // ...ach, už si vzpomínám! / Také jsem / takto usínal / na cestě mého otce / z planety Země / k jeho srdci... // – v Sedmém Nebi!!! /// | No alcanzan a seguir / la arena bajo tus huellas / visión tras visión y sombra / recortada de sombra / Todo es una alucinación / incapaz de seguir // —ni una sola huella // —de tu presencia... // Ya que la alucinación / no puede alcanzar // —lo que es puro / no puede comprender // —el toque auténtico / En el asiento trasero del Ford Mondeo / durmiendo / —está Filip // —mi hijo... // Él durmió allí / (para mi asombro) / casi todo el tiempo / y a pesar de esto / su presencia marcó / un sello crucial / a lo largo / de nuestra / —peregrinación // ¿Qué es lo que quiere / con todos estos augurios / decirme // —la Voz de la Providencia?... // ...¡ya me acuerdo! / ¡¡¡Yo pasé lo mismo / durmiendo / cuando mi padre peregrinó / del planeta Tierra / a su corazón... // —en el Séptimo Cielo!!! /// | |||
V KAŽDÉM PÓRU KŮŽE JE ZAHRADA A CELÁ ZVÍŘENA BOLESTÍ | EN CADA PORO DE LA PIEL HAY UN JARDÍN Y TODA LA FAUNA DE LOS DOLORES | |||
V každém póru kůže / je zahrada / a celá zvířena bolestí / | En cada poro de la piel / hay un jardín / y toda la fauna / de los dolores / pero aquí donde he llegado / aquí el dolor / tiene color anaranjado / y huele a jengibre, ginseng, romero / y hierba de cabra / ¡Ya es la hora / dejar de huir / —de mi dolor! / ¡Ya es la hora / abandonar... / el lodo del Primer Cielo! / Los ángeles Alpha / nuestros fieles / —guardaespaldas / toman el sol que pinta / —de naranja... // —la voluptuosidad... // Hasta hace poco / los «Alphas» / me parecían / muy monótonos / y es ahora / cuando puedo / ver con más evidencia / el fruto de su templanza... / Los fantasmas se han alejado / y los ángeles «Alpha» / aún permanecen cerca / para advertirme / ¡que cuide mi libertad! / ¡que aprenda la lección / de errores absurdos / —con Věra Beta! / pero es ahora / cuando os tengo que hablar / de otro romance mío / en el Segundo Cielo / con una ángel denominada // —Petrana Gamma /// | |||
VOUSATÝ PAHÝL STROMU, ZVEDNUTÁ PĚST PRO SOUBOJ SUCHÝCH OBDOBÍ | MUÑÓN BARBUDO DE ÁRBOL PUÑO ALZADO PARA EL COMBATE DE LAS SEQUÍAS | |||
Vousatý pahýl stromu / zvednutá pěst... / – pro souboj suchých období! / Sedm snů... / – v Sedmi Nebích... / Sedm snů... // – u kterých jsme v pokušení... // – pro sebe je sami... // – použít // ≈≈≈≈ ≈SEN≈ 8 ≈≈≈≈≈≈ Sedm snů tázalo se: / „Co zanechám v Tobě?“ / Ptalo se: / „Co Ty necháš ve mně?“ / Sedm snů / v Sedmi Nebích... // – zajímalo se... / – jestli chceme / opravdu žít / o samotě... // – ve svých vlastních... // – srdcích? // Co znamená Sedmé Nebe... / – pro Tebe? / Co znamená Sedmé Nebe... / – pro mne? / Opravdu chceme / žít si... / svých Sedm Snů... / v Sedmi Nebích... / – odděleně (?) // – nebo Je chceme... / – sdílet... // – s tím druhým? // Máš strach / ze zlodějů... / – Snů? / Máš strach / že Ti Tvé Sny... / – ukradnu? / Mám snad já strach (?) / že o své Sny... // – také přijdu? // Ale v tomto Snu Číslo Osm / náhle mi dochází / že všechny Sny / (i těch Sedm Snů před Ním / že všechny Ony... / – jsou živé bytosti (!) / a pokud Jim... / – nebudeme bránit... // – Ony se ochrání... // – zcela samy! // ≈≈≈≈ ≈≈≈≈≈ ≈≈≈≈≈≈ Probouzím se / okouzlen nádhernou Realitou / Ta Realita mluví / k mým vnitřním uším... // – a já ode dneška... / – opravdu chci... // – dělat vše s Láskou! /// | Muñón barbudo de árbol / puño alzado... / —para el combate de las sequías / | |||
POCHODEŇ ZAŠLÝCH PŘÁNÍ ZAPALUJE DEN, KTERÝ PROBOUZÍ SE V NAŠICH PRSOU | ANTORCHA DE ANHELOS BORROSOS LE PRENDE FUEGO AL DÍA QUE SE DESPIERTA EN NUESTROS PECHOS | |||
Pochodeň zašlých přání zapaluje den / který probouzí se... / – v našich prsou... / Mohu Ti, tedy / Lásko vyprávět (?) // – co se mi dnes zdálo... // – ve Snu Číslo Devět? // ≈≈≈≈ ≈SEN≈ 9 ≈≈≈≈≈≈ V tom Snu Číslo Devět / ≈≈≈≈ ≈≈≈≈≈ ≈≈≈≈≈≈ Probouzím se / okouzlen nečekanou Realitou / Ta Realita mluví / k mým vnitřním uším... // – a já... / – počínaje dnešním dnem... // – opravdu chci... // – dělat vše s Láskou! /// | Antorcha de anhelos borrosos le prende fuego al día / que se despierta... / —en nuestros pechos / | |||
NA ŽILKOVANÉM SVAHU AKANTOVÉHO ORNAMENTU A VINNÝCH KEŘŮ | EN LA LADERA VETEADA DE ACANTO Y DE CEPAS | |||
≈≈≈≈ ≈SEN≈ 11 ≈≈≈≈≈≈ Na žilkovaném svahu / akantového ornamentu / a vinných keřů / ...na svahu plném / dávných hrobů / ...na svahu přetékajícím / vzlínajícími energiemi / promluvil k Janě Rosii / Hlas tajemný / který se představil / pod jménem... // – Mordechaj Benet // Promluvil k ní / tiše a dlouze / a stromy šuměly / a voněly kosatce / „Vkládej do svých obrazů / ornamenty... / – propojených listů! / Maluj stromy, dvojice, části... / – dvoj-obrazy! / Propojuj světy! / Maluj! / S láskou vytvářej / mosty mezi lidmi, mezi generacemi! / Stačí vědomí / stačí se otevřít / a správní lidé, správné situace... / – objeví se samy! / Dostáváš dar propojování! / Maluj a miluj! / A poznáš, že kořeny / nejsou beztvaré / ale že se v nich / zračí... / – celý Vesmír“ / Takto, tiše a dlouze / mluvil / Mordechaj Benet / – k Janě Rosii Theta / Takto s ní mluvil / na svahu žilkovaném... // – o její cestě... / – ženy-umělkyně // ≈≈≈≈ ≈≈≈≈≈ ≈≈≈≈≈≈ /// | En la ladera veteada / de acanto / y de cepas / | |||
OPĚT DO JAZYKA VRŮSTÁ SLUNEČNÍ KORUNNÍ PLÁTEK POTĚŠENÍ Z ODCHODU | OTRA VEZ EN LA LENGUA SE INCRUSTA EL PÉTALO DE SOL DEL PLACER DE IRSE | |||
≈≈≈≈ ≈SEN≈ 13 ≈≈≈≈≈≈ Opět do jazyka vrůstá... / – sluneční korunní plátek... / – potěšení z odchodu / když všechno už je... / – hotové... / a když už / není proč... / – dále oddalovat / naši... // – Budoucnost // Vždyť ani Vesmír (!) / nezůstává na místě! / Tak proč bychom my (?) / nemohli... / – dále jít (?) / poznat, jak voní / další... / – prostory / v našich vlastních... // – duších? // Opět do jazyka vrůstá... / – sluneční korunní plátek... / – potěšení z odchodu / ≈≈≈≈ ≈≈≈≈≈ ≈≈≈≈≈≈ /// | Otra vez en la lengua se incrusta... / —el pétalo de sol... / —del placer de irse / | |||
KRÁČEL JSEM NEBEM V PRŮČELÍ SVĚTA | HE ANDADO POR EL CIELO EN LA PORTADA DEL MUNDO | |||
≈≈≈≈ ≈SEN≈ 12 ≈≈≈≈≈≈ Kráčel jsem nebem / v průčelí světa / a byl jsem svědkem toho / jak si nebe se světem... / – ruku podalo / Vždyť Johanka / (naše milovaná dcera) / je napůl anděl / a napůl člověk / a proto... // – byla předurčena... // – sblížit tvory... // – znesvářené // Ano, ona je / zároveň člověkem... / – i nebešťanem / aby v našem nitru / oba tyto světy / (země s nebem) / mohly se smířit... // – navzájem // Ano, tak to také je! / Ona je... / – „přibližný člověk“ (!) / jako já / jako ty, čtenáři / a jako... // – všichni ostatní // U kolébky Johanky / sešli se všichni / a každý dostal šanci / sám k sobě... // – se ještě více... // – přiblížit // ≈≈≈≈ ≈≈≈≈≈ /// | He andado por el cielo / en la portada del mundo / | |||
SLOVO STAČÍ K PROZŘENÍ | CON LA PALABRA BASTA PARA VER | |||
≈≈≈≈ ≈SEN≈ 14 ≈≈≈≈≈≈ Slovo stačí k prozření / a to především / pokud to Slovo... / – v Těle se narodí! / V každém z nás / je kus božství / v blátě přimíchaný / tak, jak jsme toho / bohatě mohli... / býti svědky... / – v této historii! / V každém z nás... / – je kus „přibližnosti“ / ale také... // – kdesi přehluboko uvnitř... // – něco v nás... // – dělat vše s Láskou... // – touží... // A nyní / na konci své cesty / po Sedmi Nebích / na návrší stojím / a dolů shlížím / na model vláčků / který jsme si... / – s mým otcem kdysi... / – vymysleli / Shlížím na to své... / – Sedmé Království / pro mne... / – tak neskutečně krásné... / a Hlas, který... / – vrátil se mi / povídá... / – že ještě kdesi... / – vysoko nad tím vším / jsou další a další... / – prostory / kam mohu odejít... // – pokud to ovšem... // – Sám Sobě... // – dovolím... // ≈≈≈≈ ≈≈≈≈≈ ≈≈≈≈≈≈ Probouzím se / okouzlen svou... / – Novou Superrealitou / Ta Superrealita mluví / k celému mému nitru... / – a já / v tomto svém... / – novém stylu... // – opravdu budu... // – dělat vše s Láskou!!! /// | Con la Palabra basta para ver / | |||