MANIFEST NOVÉHO SUPRAREALISMU (14. 3. 2014) poslání UMĚNÍ, jako pouhého rozptýlení JE MÁLO UMĚNÍ má učit lidi myslet; přejímat JE MÁLO UMĚNÍ má učit lidi vidět; mít zavřené oči a jen poslouchat JE MÁLO UMĚNÍ má učit lidi mít názor; pouze přejímat JE MÁLO UMĚNÍ potřebuje novou formu, nové myšlenky, znovuzrození; opakovat jen staré JE MÁLO ze starého se ale máme poučit; pouze vyslechnout a zapomenout JE MÁLO vypněte televize a zamyslete se, co je REÁLNÉ vypněte televize v y p n ě t e   t e l e v i z e nestačí se dívat, je třeba PROZÍRAT ne jenom slyšet, je třeba NASLOUCHAT není REALITA kolem nás? není VIDITELNÁ ve věcech okolo i NEVIDITELNÁ v lidském nitru? a v tajemných zákonech, které vším hýbou? REALITA není jen to co je vidět REALITA JE *** a UMĚNÍ je o ní zpráva violoncellista Jan Škrdlík a sochař Jiří Netík, studenti Denisa Zlámalová, Caroline Jane Ormston, Patrik Jetelina

← ← Mezi první díla nového suprarealismu patří báseň Sanz Briz a úsměv v hlubinách času napsaná v září 2013 a pak přeložená do více jazyků. Mezi mnoha jejími živými provedeními si můžete poslechnout záznam recitace Richarda Wilsona z herefordské Shire Hall (11.11.2016). ← ← ← Manifest nového suprarealismu byl napsán o půl roku později (14.3.2014) než báseň Sanz Briz. Samotný Manifest vyšel v kulturní revue KAM v Brně dne 26.3.2014. O novém suprarealismu můžete číst níže nebo v připojené facebookové debatě. Sympatie s Manifestem můžete vyjádřit stisknutím tlačítka ("lajknutím") – děkujeme: ☺

DEFINICE NOVÉHO SUPRAREALISMU:

Nový suprarealismus, zformulovaný v letech 2013 – 2014 hudebníkem a literátem Janem Škrdlíkem, si vytýčil za cíl realisticky reflektovat svět prostřednictvím umění. Pod pojem „realita“ zahrnuje nejen viditelnou a zřejmou složku světa, ale podobně jako surrealismus také skrytou, neviditelnou realitu obsaženou v lidské psyché, avšak na rozdíl od surrealismu k těmto dvěma podobám reality přidává ještě oblast třetí: oblast neviditelných ale přesto skutečně a reálně působících vyšších principů a sil převyšujích člověka. V novosuprarealistickém pojetí splývá pojem „realita“ s pojmy „bytí“ a „jsoucna“.

Zamysleme se nad následujícím obrazem: Představme si člověka jako rybu na dně moře. Realita, kterou žije „člověk-ryba“ na dně moře má potom tři podoby:

1. Člověk-ryba vidí kameny, rostliny, své tělo i těla ostatních ryb – to tvoří součást jeho vědomí.
2. Dále je tu ale voda, která není vidět, protože je průhledná. „Člověk-ryba“ je naplněn touto vodou i uvnitř a je důležité, jakou má tato voda kvalitu. Jinak na něj totiž působí voda slaná, sladká, čistá nebo otrávená atd. Tuto vodu uvnitř „člověka-ryby“ si můžeme představit jako jeho podvědomí.
3. Dále je tu voda, která se klene vysoko nad člověkem-rybou; tlačí na něj, zároveň ho ale i nadlehčuje, nese ho všelijakými směry, vede zvuky a lomí světlo, ale sama není vidět. Je nositelkou vyšších principů. Můžeme si představit tuto vodu nad „člověkem-rybou“ jako jeho nadvědomí.
Vědomí odráží realitu; zrovna tak ale i podvědomí a nadvědomí. Tyto tři dohromady tvoří supravědomí a supravědomí = obraz suprareality. Nový suprarealismus se zabývá uměleckým postižením a ztvárněním této suprareality; reality, která je kolem nás, v nás a nad námi.

V letech 2014 – 2015 se k novému suprarealismu hlásila tvůrčí skupina: Jan Škrdlík (hudebník a literát),
Jiří Netík (sochař a hudebník) a Antonín Stříž (malíř a hudebník), která se organizovala kolem brněnského
Art klubu U Tří knížat. Ta, mimo jiné, vyprodukovala za dobu své existence řadu nahrávek (Škrdlík – violoncello,
Netík – klávesy, Stříž – perkuse). Skupina se časem rozrostla o další členy a v současnosti používá jméno FACTORY BRNO.

V roce 2014 vzniká kolekce pláten Antoníma Stříže (tzv. „modré obrazy“).
Na vernisáži, která se konala 24.10.2014 Jan Škrdlík vysvětluje vztah těchto obrazů
k novému suprarealismu:

31.10.2014 je v brněnském Art Klubu veřejnosti představen Manifest nového suprarealismu
společně s díly i umělci literárními, výtvarnými a hudebními:

Literární díla nového suprarealismu (k nejvýraznějším určitě patří Variace na Tzaru):

		• • • • • • • • • • •
2013 – 2015	2018		2020

Navzdory „modrým obrazům“ Antoníma Stříže, které přinášely náznaky novosuprarealistických myšlenek se prvním skutečným výtvarným dílem
nového suprarealismu stal obraz Jany Rosie Dvořákové Láska v 7 nebích z léta 2020. Jedná se o umělčinu ilustraci k románu ve verších
Variace na Tzaru Jana Škrdlíka ze stejného roku, kterou namalovala jako plátno 80x60 cm (olej):

CO JE NOVÝ SUPRAREALISMUS

Kdosi řekl, že umění je „nádoba na Boží zprávy“. Jiná důležitá osoba zase poznamenala: „Poznej Pravdu a Pravda tě osvobodí!“ Máme to snad tedy chápat tak, že umění je jakousi „pravdivou zprávou vrženou do světa, aby nás nalezla a osvobodila“? Věřím, že přesně tak to je. Ta Pravda bývá někdy zahalena do krásného zamlženého hávu – tak tomu bylo v romantizujících uměleckých stylech. Někdy je ale syrově zjasněná jako svěží vítr těsně před příchodem jara – takový je realismus. Cítím, že přichází znovu čas právě takového realismu. Cítím, že my všichni, my, zmatení lidé 21. století potřebujeme zase o kousek lépe pochopit spletité souvislosti prostoru okolo nás i v nás, i když jeho součástí zůstane navždy (logicky) i prvek neodhaleného tajemství, toho zvláštního projevu Reality, která jako taková přece obsahuje oba póly: zjevené společně s utajeným. Fakt, že naše poznání bude vždy jen částečné, ale zároveň nemění nic na tom, že bychom snad všichni nepotřebovali lépe se zorientovat ve složitostech dnešního světa, do kterého jsme byli uvrženi. Ten, kdo po takovém (alespoň částečně) hlubším vhledu netouží, uvízl v předcházejícím tisíciletí. K tomu je ale zapotřebí dodat, že pouhé prohloubení orientace v materiálních aspektech reality dnes už nestačí. Spolu s ním totiž vyvstávají další dva neméně důležité úkoly: zaměřit se na zkoumání vlastního nitra a stát se vnímavým k projevům principů vyšších, které tady působí a vždycky souběžně působily, ať už chceme nebo nechceme. Tato poslední, třetí sféra poznání se nazývá duchovno. Všechny ony tři oblasti zahrnuje do svého zorného pole nový suprarealismus – styl nové doby. Hlásá, že tyto tři úhly pohledu, tyto tři „reality“ je zapotřebí vnímat zároveň, přemýšlet o nich, hledat je. Nemohou existovat jedna bez druhé. Všechny tři totiž tvoří jednu jedinou neoddělitelnou Jednotu zvanou Suprarealita. Je to Všechno ve Všem!

Jak ale zkoumat realitu fyzického světa, realitu našeho nitra a realitu vyšších duchovních principů? Dostali jsme pro tento účel tři nástroje: Rozum, Cit a Intuici. To je také důvod, proč Immanuel Kant napsal: „Sapere aude!“ – „Odvaž se vědět!“ – to je apel Rozumu. A to je důvod, proč nový suprarealismus přidává k této výzvě dvě další ve stejném duchu: „Sentire aude!“ – „Odvaž se cítit!“ – a „Usu intuitione aude!“ – „Odvaž se použít intuici!“

Nový suprarealismus je tedy především výzvou k odvaze.