JAN ŠKRDLÍK - kdo je Jan Škrdlík?

 Sdílejte na: Twitter     Facebook     Google+     LinkedIn
Tak si říkám, že kdyby někdo chtěl
o mně vědět něco více odborného,
může navštívit stránky agentury:
www.artpetra.cz,
popřípadě Wikipedii:
cs.wikipedia.org/wiki/Jan_Škrdlík.

Zde o sobě chci vyprávět básní (vpravo)
A támhle úplně vpravo je odkaz na Art klub U Tří knížat v Brně, ☺ → →
S Tondou Střížem tam dáváme prostor novým trendům v umění.
Úplně dole je odkaz na manifest nového umělecko-estetického stylu, → → ↓
jehož příchod předpovídám, jehož charakter definuji a v jehož duchu píšu básně. Moji tři mladí přátelé, Denisa, Caroline-Jane a Patrik mě v tom nenechali a Manifest ve formě básně napsali spolu se mnou. Těsně před otištěním Manifestu se k němu přidal a jeho znění významně dotvořil sochař Jiří Netík. Děkuji!

DALŠÍ INFO - ARTPETRA.CZ

 Jan Škrdlík

 

NARODIL JSEM SE

Narodil jsem se
pro báseň
co jsme ji
vždycky chtěli

když stromy nám
pod mozkovou kůru
brouky nasadily
že svět je větší
než jsme mysleli

Schoulený na posteli
tiše jsem hrál
a mandloně
pronikavě voněly

a báseň
zapustila do mne
své kořeny

když stromy
co všechno věděly
sváděly mne
svými větvemi

Bylo by to ale
na dlouho
příteli

zastav se
řeknu ti to hudbou
nebo u dobré kávy

prostými pohledy

9.2.2013 J.Š.

Interpretační kurzy

  Art klub U Tří knížat

  365 variací na Tzaru


  Veletemný triptych

  Velesvětlý triptych

Jan Škrdlík

english

KONTAKT:
Augustina Handzela 5423
722 00 Ostrava

Tel.: +420 603 520 227
E-mail: cello@cello.cz


54837   
(přístupů od 2.10.2013)

repertoár kniha koncertů fotogalerie


Vítězslava            

SNÍDANĚ S MOU ŽENOU VÍTĚZSLAVOU

V pravé poledne, přesně ve třináct nula nula / v měsíci číslo 13 / na své Hoře jsem Tě našel / – mezi květinama… //

Přesně, když odbila nám / dvacátá pátá / bylo to letos, tuším, že 32. března / s úžasem zahlédl jsem / – jak jsi něžná... //

To ráno / zjistili jsme, celí udivení / že týdnu den 8. narodil se / – 8. den po neděli... //

…no řekni, Lásko / vysvětli mi / jak to / že se v kalendáři děly //

– tak prapodivné věci? ///


Titanic            

9. dubna 2014 v areálu bývalé Mosilany Brno, Křenová 19 byla nahrána skladba TITANIC

Kapela ЯR styl, tj.:
Jiří Netík – klávesy
Antonín Stříž – bicí
Jan Škrdlík – violoncello

TITANIC je programní skladba

Děj: jakýsi zvláštní klid dýchá z hlubin / spodní části lodi to již ví a voda se hrne do podpalubí / na palubě katastrofa a smrt / radisté zkouší S.O.S – save our souls, ale marně / hlubiny se chystají obejmout poutníky / plechy skřípají tlakem vody / klesání / zde už jsme hodně hluboko / až u dna / až v lůně nás samých… / sbohem… /


Aramejský otčenáš            

Tato hudební improvizace na originální Ježíšův text v aramejštině vznikla z popudu Mirka Zámečníka a Jana Konfršta ve studiu Honzy Valtera v Táboře 6. dubna 2013. Po asi desetiminutové domluvě jsme to s Lídou takto zaimprovizovali. Ve snímku se nestřihalo. Zvu k poslechu a souznění Vás všechny, kdo jste na to naladěni...

ORIGINÁLNÍ TEXT ARAMEJSKÉHO OTČENÁŠE:

Abvún d-bá-šmája. / Netkádaš šmach. / Tejtej malkutach. Nechwej c’vjánach ajkána d-bá-šmája af b-árha. Hav lan lachma d-sunkanán jaomána. Wa-š’bok lán chaubéjn ajkána d-af ch’nán švokn l-chaj’bejn. We-la tachlán le-nesjúna. Ela pacan min biša. Metol d’lache malkuta wa-chajlá wa-tešbuchta l’alám almín. / Améjn.


           

Luigi Boccherini – Koncert pro violoncello a orchestr č. 9 B dur, G 482 v Besedním domě v Brně 14. května 2013

Allegro moderato – Adagio – Rondo (upravená verze Friedrichem Grützmacherem)

Jan Škrdlík – violoncello
Brněnští komorní sólisté
(umělecký vedoucí: Pavel Fajtl; housle: Pavel Fajtl, Leoš Zavadilík, David Danel, Karel Hejl, Jan Vašta, Marek Blaha; violy: Otakar Salajka a Miroslav Kovář; violoncello: Anežka Jungová; kontrabas: Jiří Šícha)

LIVE


Hudební výchova            

Hodina hudební výchovy na Moravském gymnáziu v Brně, 24. ledna 2014 v 13:27

V pozadí já coby profesor hudebky a v popředí Katuš Adamcová,
jedna ze studentek a studentů kvarty, kteří si právě nacvičují znamení „V“,
symbol „Vítězství“ (Victoria), což já samozřejmě plně podporuji,
jak ostatně dokazuje i tato fotografie. ☺

Komu by se taky chtělo žít život, kde se prohrává, že? A proč taky?


Hudební výchova            

Slohová práce mého syna Kryštofa na téma „Jsme to, co jíme“ :-)

Míjí mne krásná stvoření, která zřejmě jedí pouze kosti, ale i stvoření jiná, která si pravděpodobně dopřála maso velryby. Všímám si i charakterových vlastností jedlíků. V hospodě „U Prasete“ jí muž slaninu jako vepř, před hospodou zase vidím naparujícího se muže, který před schůzkou se svou milou pojedl páva, matku, milovnici žraločího, která hubuje své ratolesti, muže milujícího kukuřici, který v zápalu hněvu pukl, skupinu tichých sucharů, ženu s dítětem věšícím se na pouliční osvětlení, jednoznačné tele a matka, jež ho ignoruje, je jistě matkou biologickou. Ve škole si pak všímám drsnějších spolužáků, jejichž tendence vše opakovat, až papouškovat, napovídá lásce k masu exotických ptáků.


Zvu Vás ke sdílení kreseb ↓ básní ↓

Kresby Sanz Briz Prodám Ego Starší sbírky Díla ve španělštině


nahrávek ↓ a jedné konkrétní novény

1. Ludwig van Beethoven Sonate g-moll op. 5 Nr. 2, Rondo 8:48
Jan Škrdlík – violoncello, Petra Besa Pospíšilová – piano
Besední dům, Brno, 28.3.2006, live

2. Josef Mysliveček Koncert C dur, Tempo di menuetto 5:30
Jan Škrdlík – violoncello, Brno Chamber Soloists
bývalý Premonstrátský klášter, Brno, 11.1.2004, studio

3. Leoš Janáček Pohádka pro violoncello a klavír, Con moto 3:55
Jan Škrdlík – violoncello, Renata Ardaševová – piano
Český rozhlas, Ostrava, 28.9.1998, studio

4. J. Christian Bach Konzert c-moll, Allegro ma molto energico 4:06
Jan Škrdlík – violoncello, Brno Chamber Soloists
Konvent Řádu milosrdných bratří, Brno, 30.7.2004, studio

5. Jiří Matys Hudba pro violoncello solo II., Volně 1:50
Jan Škrdlík – violoncello
Konzervatoř a ladičská škola J.Deyla, Praha, 15.11.2005, live

6. Bohuslav Martinů 3. sonáta, Poco andante Moderato 7:37
Jan Škrdlík – violoncello, Renata Ardaševová – piano
Český rozhlas, Ostrava, 24.4.1998, studio

7. Claude Debussy Sonate pour violoncelle et piano, Final 4:05
Jan Škrdlík – violoncello, Petra Besa Pospíšilová – piano
Besední dům, Brno, 28.3.2006, live

8. Miloš Štědroň Banalissimo 3:41
Jan Škrdlík – violoncello, Brno Chamber Soloists
bývalý Premonstrátský klášter, Brno, 14.12.2003, studio

9. Olivier Messiaen Louange a l’Éternité de Jésus 8:20
Jan Škrdlík – violoncello, Šárka Besperátová – piano
Palacio de congresos, Zaragoza, Spain, 26.11.2003, live


Hayden Wayne – Dances for Cello and Piano (To my dear friend and colleague, Jan Skrdlík)       

Máte náladu na něco odlehčenějšího? Tuto skladbu mi věnoval newyorský autor v roce 2004:

Reggae Animato
Moderato
Vivace

Jan Škrdlík – violoncello
Petra Besa Pospíšilová – klavír

Jaroslav Stráňavský – režie, zvuk, střih
Konvent Milosrdných bratří, Brno, 2. a 3.12.2004

 

CO TOHLETO MÁ KSAKRU ZNAMENAT?

Přišla za mnou / skupinka vyvolených, / už nevím ze které sekty, /
aby mi ukázala / cestu do pekla. / Prý je zaručená / a v opačném případě / vyhrožovali nebem... /



       Unavený / tím věčným handlováním / rozhodl jsem se / (zcela výjimečně) / neposlechnout, jenže... /       
nebe stejně nepřišlo. / Uvízl jsem / někde mezi šestou a sedmou dimenzí /
tam, kde srny / dávají dobrou noc / od úsvitu až doteď. /

//

Zatímco tiše hraju / tu hru na dobrou noc / mezi dimenzemi, / o veliký kus dál /
ty rozpínáš husté vlasy / do délky a do objemu / jako síť antén, /
co se na ně chytají milenci / s velikými magnety /
místo srdcí. /



To je to tajemství odlivů a přílivů, / o kterém se neví: /
Když milenci / obrátí ty magnety na plus, / přiletí jako vlna / a moře stoupá. /
Pak zařadí mínus / a odplují s vlnami zapomenout / na ten věčný
kolotoč ke tvým vlasům / a od nich, / koloběh, / jehož následky doléhají až ke mně /
sem, do šesté dimenze; / jenže... / kdo by se zlobil, / když má
za pár hodin zemřít, že? /

//

Cože? / Já jsem ti to neřekl? /
Ano, / dnes přesně ve 14:00 mám zemřít. / Přišel jsem na to dedukcí, /
zdá se mi to logické, / i když... / vlastně je to spíše jakási intuice a víra. /
Najednou to zkrátka vím: / Dnes přesně ve dvě odpoledne /
zemřu. /

//

„Co teď?“ / říkám si, / „mám ještě tři hodiny.“ /
Rozhodně mi nepřipadá smysluplné, / být ty tři hodiny naštvaný. / Pak se
rozhoduji ke dvěma věcem: / Za prvé, / budu pokračovat ve hře se srnami, /
za druhé, / napíšu báseň, / tedy báseň pro paralelní světy, / ne pro tento; /
o tomhletom si nejsem jistý, / že bude adresát, / i když... / pravda je, /
že ty ji teď nakonec čteš, / tak asi ano... /



Zbývá ale ještě pár minut, / tak honem, / ještě pár slov / o těch vlasech: /
Jsou tak husté, / že slouží zároveň jako polštář, / co chrání před nárazy. /
Kolikrát už ti zachránil život! / Jsou tak tmavé, / že tě skryjí, / když je noc. /
Kolikrát už tě zachránily na útěku! /
Horší ale je, / že když zvlhnou, / jsou jak promočené ovčí rouno, /
tak těžké, / že se nemůžeš pohnout / a tvá šíje hrozí zlomením. /
Zvlhnutí je strašně nebezpečné / a tebe bolí / krk, / hlava /
– i srdce. /
To je mi líto / teď, / když je přesně 14:00. /

//

Jsou přesně dvě. / Jak vlastně zemřu? / Nemám ponětí. / Možná přehřátím hlavy /
nebo steskem / nebo se popukám smíchy... / jenže... / druhá hodina minula a já /
neumírám. / Co tohleto má ksakru znamenat? /



Bezmocně zírám, / jak slunce zapadá. / Ono vlastně nezapadá, /
to jen my / se po pětisetmiliónté / od něj odvracíme. / Nepoučili jsme se zkrátka. /
Srna mi přichází / dát studený čenich / na tvář / a za obzorem /
se bezcitně vysmívá /
rudá / žhoucí /

– koule.

 

Jan Škrdlík 8.8.2013