Jeden z nejslavnějších a nejvýznamnějších skladatelů neapolské školy.
Studoval na konzervatoři v Neapoli. Roku 1732 se stal kapelníkem u prince Ferdinanda Colonny-Stigliana. 1733 sklidilo strhující úspěch jeho operní intermezzo „La serva padrona“.
V roce 1734 byl jmenován kapelníkem města Neapole a tutéž funkci zastával od května nebo června téhož roku u vévody Carafy-Maddoloniho, který byl violoncellistou-amatérem. Zemřel ve Františkánském klášteře v Pozzuoli kde marně hledal ztracené zdraví, které ztratil při tehdy smrtelné nemoci – tuberkulóze. |