Jírovcovy skladby jsou napsány v haydnovsko-mozartovském
duchu a byly známy ve všech
hudebních centrech Evropy. V době rozvíjejícího
se génia Beethovena zněly konzervativně a
jejich autor byl nazýván „božským šosákem“.
Sám se skromně nazýval poctivým řemeslníkem
a vystihl přesně i své dílo:
„...byl jsem jen talent, který může
mluvit o štěstí, dobyl-li si přítomnost;
jen génius žije dál za hrob.“