Působil střídavě v Berlíně, Paříži,
Bruselu, Anglii a USA. Podnikal mnoho
koncertních cest mimo jiné i s
klavíristou Antonem Rubinštejnem. V Paříži se
spřátelil s Césarem Franckem, který mu
jako svatební dar věnoval slavnou sonátu
A dur.

V roce 1894 založil svůj
vlastní orchestr, v jehož čele stál
jako dirigent až do roku 1930.

Vedle
rozsáhlého skladatelského odkazu v oboru houslí
(8 koncertů, 6 sólových sonát atd.)
reprezentuje důležitou složku v jeho tvorbě
i skupina skladeb pro violoncello. V
"Sonátě pro violoncello sólo c moll
op. 28" využívá všech možností virtuózního
projevu v arpegiích, akordech a ve
dvojhmatové hře se zvýrazněným vedoucím melodickým
hlasem spolu s brilantní pasážovou a
akordickou technikou.