Autorka sama
patří k osobnostem, které do světa
umění vstoupily až na základě předcházejících
hlubokých životních a lidských zkušeností. Přestože
již od malička malovala a jako dítě
chtěla ilustrovat dětské knížky, lákaly ji
i mnohé jiné obory. Chtěla být učitelkou
a později studovat botaniku. Nakonec ale
vystudovala medicínu... V roce 2011 po mnohaleté
úspěšné lékařské praxi konečně začíná částečně
v tichosti svého pražského ateliéru a
částečně v plenéru vytvářet první plátna,
která se pro ni postupně stávají cestou
k sobě i k druhým, potřebou, radostí i vášní...
Přestože těžiště její tvorby v současnosti spočívá
především v tématech stromů a jejich
moudrosti, nebrání se ani jiným oblastem. Tak
postupně vznikaly (a stále se rozšiřují) kolekce
jako: „Místa, kde jste doma“, „Hudební
motivy“ (hudba vnímaná srdcem a tělem),
„Netradiční portréty“ (ukazující z jiných úhlů pohledu
člověka v jeho jedinečnosti) nebo „Podoby
ženy“ a další.

V roce 2018 došlo ke dvěma zlomovým
momentům ve tvorbě Jany Rosie Dvořákové:
V létě zmíněného roku obdržela prestižní
cenu v Soutěži Národního parku Šumava,
Rok pralesů, za dílo „Moudrost života“, obraz
smrku z Boubínského pralesa (29x42 cm,
olej) a v závěru roku pak došlo k navázání
bohaté tvůrčí spolupráce s jejím nynějším partnerem
violoncellistou Janem Škrdlíkem. S ním podniká
mnoho vzájemně se inspirujících uměleckých počinů,
do kterých oba přispívají nejen obrazem
a hudbou, ale také svými básněmi, často v rámci
společných akusticko-vizuálních originálních performancí.