Autorka sama patří
k osobnostem, které do světa umění
vstoupily až na základě předcházejících hlubokých
životních a lidských zkušeností. Přestože již
od malička malovala a jako dítě chtěla
ilustrovat dětské knížky, lákaly ji i
mnohé jiné obory. Chtěla být učitelkou a
později studovat botaniku. Nakonec ale vystudovala
medicínu... V roce 2011 po mnohaleté úspěšné
lékařské praxi konečně začíná částečně v
tichosti svého pražského ateliéru a částečně
v plenéru vytvářet první plátna, která
se pro ni postupně stávají cestou k
sobě i k druhým, potřebou, radostí i vášní... Přestože
těžiště její tvorby v současnosti spočívá především
v tématech stromů a jejich moudrosti,
nebrání se ani jiným oblastem. Tak postupně
vznikaly (a stále se rozšiřují) kolekce jako:
„Místa, kde jste doma“, „Hudební motivy“
(hudba vnímaná srdcem a tělem), „Netradiční
portréty“ (ukazující z jiných úhlů pohledu člověka
v jeho jedinečnosti) nebo „Podoby ženy“
a další.

V roce 2018 došlo ke dvěma zlomovým momentům
ve tvorbě Jany Rosie Dvořákové: V
létě zmíněného roku obdržela prestižní cenu
v Soutěži Národního parku Šumava, Rok
pralesů, za dílo „Moudrost života“, obraz smrku
z Boubínského pralesa (29x42 cm, olej)
a v závěru roku pak došlo k navázání bohaté
tvůrčí spolupráce s jejím nynějším partnerem violoncellistou
Janem Škrdlíkem. S ním podniká mnoho
vzájemně se inspirujících uměleckých počinů, do
kterých oba přispívají nejen obrazem a hudbou,
ale také svými básněmi, často v rámci společných
akusticko-vizuálních originálních performancí.