AKTUÁLNĚ SE ODEHRÁLO...
...zamyšlení Jana Škrdlíka k poslední významné akci:


BAROKNÍ RECITÁL VIOLONCELLA S CEMBALEM
RADOST, MYSTERIUM A PŘÍRODA V TÓNECH • čtvrtek 11.4.'24 v 18:00 • Mikulov • Galerie Závodný

Fotografie z koncertuTento koncert byl výjimečný nejen díky skvělým výkonům mých kolegyň – cembalistky Žanety Bartové, zpěvačky Denisy Bílé a malířky Jany Rosie – za jejichž umělecký přínos jsem velmi vděčný. Na této akci jsme totiž (vedle standardního repertoáru) premiérovali Štědroňovu Poštovní baladu – komorní mikrooperu na můj text. Osobně mi připadá vtipné jak samotné dílko, tak i okolnosti jeho vzniku, o které se s Vámi chci podělit: Někdy v prosinci 2023 jsem telefonoval Milošovi, že pro něj mám libreto pro komorní mikrooperu. Sešli jsme se ještě tentýž den na Hudební faklutě v kavárně. Miloš si vše prohlédl, vyslechl a prohlásil, že do týdne to bude hotové. Když jsem mu pak volal o měsíc později, nebyl už tak optimistický. Prohlásil něco ve smyslu:
„Honzo, opravdu nevím, jak bych tu hudbu na ten tvůj text složil. Jedině bychom se snad mohli domluvit, že zkomponuji nějaké krátké vstupy, kterými by se zarámovala recitace toho textu.“
Mínil jsem, že to by koneckonců také nebylo špatné, a na tom jsme se tedy dohodli. Za měsíc ale Miloš volal znovu, a tentokrát už ve zcela jiném duchu:
„Honzo, tak to mám hotové. Je to pro ten zpěv a doprovod. Jestli máš chvilku, tak já ti zahraji některé pasáže do telefonu, ano?“
A přiskočil ke klavíru a hrál mi do telefonu a hrál a hrál... :-)

A výsledek? Mrkněte sami:



 



Dřívější zamyšlení: 13.3.'24 • 22.6.'19 • 28.4.'18 • 11.11.'16 • 8.4.'12 • 13.4.'10 • 20.1.'10 • 19.3.'06 • 2.10.'05 • 22.6.'05 • 14.3.'93 • 11.3.'93 • 10.3.'93 •

Z ARCHIVU REFLEXÍ JANA ŠKRDLÍKA:
 
Komorní koncert • středa 10.3.'93 v 20:15 • Atlanta, Georgia, USA • Cannon Chapel, Emory University

Na tento koncert vyšla kritika, kterou v tuto chvíli už nemám k dispozici, ale na kterou si pamatuji velmi dobře. A také si pamatuji na okolnosti, které jí doprovázely i na celou tu absurdnost, která z ní čišela.

Klavírista Cary Lewis měl jakéhosi nepřítele, který našťastnou shodou okolností zároveň psal hudební kritiky. Vražedná kombinace, viďte! No a tento pán přišel na koncert, jak jinak, než aby napsal kritiku. Jeho pomsta klavíristovi samotnému spočívala v tom, že v článku vůbec nezmínil, že by s námi také hrál. Úplně ho „zasklil“. Ale vzhledem k tomu, že jsme panem Lewisem byli k spoluúčinkování pozváni, bylo zapotřebí pomstít se i nám... Pod palcovým titulkem VEČERNÍ ZKLAMÁNÍ stálo zhruba toto: „Soubor, který jsme slyšeli, hrál úplně falešně, zcela mimo rytmus a nepředvedl ani špetku osobitosti nebo originality. I ten nejhoší americký studentský soubor hraje lépe, než oni. Tečka.“

Naštěstí z koncertu vznikla nahrávka. A víte, co? Hráli jsme docela hezky :-) Tož tak...
 

!!!CELLO.CZ – již 34 let ve službách krásné hudby!!!