AKTUÁLNĚ SE ODEHRÁLO...
...zamyšlení Jana Škrdlíka k poslední významné akci:


HUDBA PRO RADOST A POVZNESENÍ
NEJVĚTŠÍ HITY ZA POSLEDNÍCH 2198 DNÍ! :-) • sobota 4.5.'24 v 17:00 • Lipka • Kaple svaté Anny ve Staré Lipce u Vimperku

Fotografie z koncertuVysvětlení záhadného podtitulu akce je následující: 28. 4. 2018 se na Lipce ve stejném místě jako letos, tedy v kapli svaté Anny, konal podobný koncert, a na něm se odehrálo něco opravdu důležitého! Poprvé jsme se totiž setkali – Jana Rosie a já. 2198 je tedy počet dní, který mezitím uplynul. A tak jako před těmi pěti lety, tak i nyní souviselo vystoupení v kostelíku se setkáním přátel manželů Zámečníkových zde na Šumavě. Jednalo se o následné večerní posezení fotografů, literátů, výtvarných a dramatických umělců i dalších lidiček všelijak kreativních... Jak milé a naplňující! Děkujeme Vám, Zámečníci, s dveřmi odemčenými!

Pro mne ale bylo toto vystoupení zajímavé ještě navíc tím, že se v něm Jana Rosie v rámci našeho společného uměleckého konceptu „kreativního neherectví“ ujala role úřednice v mé recitované mikroopeře „Poštovní balada“. Skoro mi připadalo, že se v tomto konkrétním případě ani nejednalo o „neherectví“ ale o opravdové Herectví s velkým H. Vzhledem k tomu, že byla pořízena nahrávka (a autenticitě záznamu nic neubírá ani fakt, že k dispozici byla pouze kamera mobilu a fotoaparátu), můžete se o kvalitě provedení přesvědčit sami:



 



Dřívější zamyšlení: 11.4.'24 • 13.3.'24 • 22.6.'19 • 28.4.'18 • 11.11.'16 • 8.4.'12 • 13.4.'10 • 20.1.'10 • 19.3.'06 • 2.10.'05 • 22.6.'05 • 14.3.'93 • 11.3.'93 • 10.3.'93 •

Z ARCHIVU REFLEXÍ JANA ŠKRDLÍKA:
 
RENDEZ-VOUS STARÉ A NOVÉ HUDBY
Koncert violoncellistů dvou generací • středa 13.3.'24 v 19:00 • Opava • Sněmovní sál Minoritského kláštera

Fotografie z koncertuTento koncert byl v mnohém pozoruhodný. Dalo by se o něm mluvit dlouze, ale já tady chci zmínit především jednu opravdu neobyčejnou a krásnou věc: Stalo se to 21. března roku 2004. Měl jsem tenkrát koncert v Opavě ve stejném sále, pro stejný Kruh přátel hudby, v jehož čele stál už tenkrát stejný organizátor, pan Petr Rotrekl. Vše zrovna jako dnes. Hrál jsem tehdy dvě Bachovy Suity a Sonátu Zoltána Kadályho. Po koncertě za mnou přišli rodiče Jana Hanouska s dotazem, jestli by jejich syn mohl přestoupit na brněnskou konzervatoř do mé violoncellové třídy. Souhlasil jsem a Jan Hanousek se stal mým studentem na konzervatoři v Brně.
Dnes, 13. března 2024, tedy téměř na den přesně ve 20. výročí zmíněné události, zasedám s oním (dnes již bývalým) žákem k violoncellu přesně ve stejné prostoře. Dokonce jsou znovu přítomni i Janovi rodiče. Čas se vrátil, jenom ale obohacený o všechny změny. Ušli jsme dlouhou cestu... Sál byl narvaný k prasknutí a pro nás všechny se jednalo o veliký zážitek... Nezbývá, než poděkovat Tomu tam nahoře, jak podivuhodné jsou Jeho cesty...
 

!!!CELLO.CZ – již 34 let ve službách krásné hudby!!!