nabídka programů pro rok 2022 (klikněte na příslušný program):


    Komorní koncert bez klavíru HUDBA SEFARDITŮ V KONTEXTU EVROPY • Jana Janků – zpěv, barokní harfa; Jan Škrdlík – violoncello
    Koncert na přeladěné violoncello KOUZLO SKORDATURY • Jan Škrdlík a jeho podmanivé violoncello
    Komorní koncert bez klavíru ŽIDOVŠTÍ SKLADATELÉ PRO SMYČCOVÉ NÁSTROJE • Smyčcové trio Gideon
    Komorní koncert s klavírem ČESKÝ RECITÁL • Jan Škrdlík – violoncello; Renata Ardaševová – klavír
    Komorní koncert s klavírem HUDEBNÍ VÍDEŇ JOHANNA STRAUSSE • Jan Škrdlík – violoncello; Renata Ardaševová – klavír
    Komorní koncert s klavírem BEETHOVEN NAPŘÍČ ČASEM • Klavírní trio Kvodlibeto
    Komorně orchestrální koncert SOUBOJ LIDSKÝCH VÁŠNÍ • Brněnští komorní sólisté
    Hudebně výtvarný projekt HUDBA MEZI OBRAZY • Jan Škrdlík – violoncello; Jana Rosie Dvořáková – malba
    Komorní koncert s klavírem OD KLASICISMU PO RANÝ ROMANTISMUS • Jan Škrdlík – violoncello; Jana Rambousková – klavír
    Komorní koncert s klavírem ČTYŘI VELKÁ „S“ • Jan Škrdlík – violoncello; Karel Košárek – klavír
    Komorní koncert s klavírem OD VIVALDIHO PO SMETANU • Pavel Wallinger – housle; Jan Škrdlík – violoncello; Renata Ardaševová – klavír


OD KLASICISMU PO RANÝ ROMANTISMUS
recitál ze skladeb, které čas nepřemohl

Jan Škrdlíkvioloncello
Jana Rambouskováklavír

PROGRAM:

JOSEPH HAYDN (1732–1809)
Koncert pro violoncello a orchestr C dur, Hob. VIIb:1
     Moderato • Adagio • Allegro molto

L. VAN BEETHOVEN (1770–1827)
Sonáta D dur pro violoncello a klavír op. 102, č. 5
     Allegro con brio • Adagio con molto sentimento d'affetto • Allegro

---přestávka---

FRANZ SCHUBERT (1797–1828)
Sonáta a moll pro violoncello a klavír „Arpeggione“, D. 821
     Allegro moderato • Adagio • Allegretto

------------

PODROBNĚ O PROGRAMU:

Program koncertu vznikl na objednávku anglické společnosti Silver Swan pro turné Jana Škrdlíka po Spojeném království v listopadu 2022. Mapuje vývoj violoncellového repertoáru od klasicismu až po raný romantismus.

Mezi skladbami vrcholného klasicismu zaujímá jistě důležité místo Koncert pro violoncello a orchestr C dur, Hob. VIIb:1, Josepha Haydna. Opis tohoto koncertu se téměř dvě stě let skrýval ve sbírce hudebnin šlechticů Kolowrat-Krakovských, která je od 50. let minulého století uložena v Národním muzeu v Praze. Zásluhu na objevu a zejména na detailní a spolehlivé identifikaci koncertu měl dr. Oldřich Pulkert. Objev Haydnova prvního Violoncellového koncertu C dur se brzy dočkal zasloužené publicity nejen v odborných kruzích. Informaci o něm přinesla Československá tisková kancelář a zveřejnil ji i Československý filmový týdeník v únoru 1962. Jeho prvním novodobým interpretem byl Miloš Sádlo a vzápětí se ocitá na repertoáru violoncellistů jako Mstislav Rostropovič, Jacqueline du Pré, Yo-Yo-Ma, Mischa Maiski a další. Koncert se tak natrvalo stal oblíbenou skladbou hudbymilovných posluchačů celého světa.

Druhá skladba večera Sonáta D dur pro violoncello a klavír op. 102, č. 5 z roku 1815 už ukazuje směrem ke zcela novému stylu, i když svými kořeny ještě stále tkví v klasicismu. Ludwig van Beethoven byl v letech 1812 až 1817 vážně nemocný a trpěl nejrůznějšími obtížemi. Jeho hluchota se prohloubila a utor se ponořil do sebe, což asi nejvíce charakterizuje jeho tzv. „třetí období“, které bylo zahájeno zmíněným opusem 102. Tato skladba jistě patří mezi mistrovy nejvrcholnější skladby. Tehdejší dobový tisk ji popsal slovy: „Vyvolává ty nejneočekávanější a nejzvláštnější reakce nejen svou formou, ale i neobvyklým použitím partu klavíru... …tato skladba nám výborně pomáhá pochopit poselství Beethovenovy hudby.“

Program je završen nádhernou Schubertovou sonátou Arpeggione. Tato sonáta byla původně složena pro tzv. kytarové violoncello (arpeggione), které vynalezl sám autor, ale vzhledem k jejím vysokým uměleckým kvalitám bývá tato Sonáta také častou volbou mnoha světových violoncellistů. Přestože v ní stále ještě zaznívají dozvuky kříšťálově průzračných klasicistních harmonií, svým emocionálním nábojem už je pevně zakotvena v novém kompozičním stylu – romantismu.

------------

O UMĚLCÍCH:

HudebníkJan Škrdlík – Violoncellista Jan Škrdlík pochází z hudební rodiny. Violoncellu se věnuje od dětství. Počet jeho koncertních vystoupení v 50ti státech na 4 kontinentech vyjadřuje dnes již čtyřciferné číslo. Jím interpretované skladby tvoří širokou škálu od vrcholných partů pro různá komorní seskupení, přes violoncellové recitály s klavírem i bez něj až po četné sólové účinkování s orchestrem. Často vystupuje na pódiích Kruhů přátel hudby. Studoval u Jana Hališky na ostravské konzervatoři, dále u Bedřicha Havlíka na Janáčkově akademii múzických umění v Brně, u Luise Clareta v Barceloně a pak soukromě u Daniela Veise v Praze. Obdržel Prémii Českého hudebního fondu za propagaci českých děl v zahraničí a jiná ocenění. Byl členem Wallingerova kvarteta mezi lety 1991 až 2016. V letech 1997 až 2009 vyučoval na brněnské konzervatoři.

Umělecký záběr Jana Škrdlíka sahá od autentických dobových stylů až po tradiční českou romantickou a neoromantickou expresivní školu. Kritiky z Česka i ze světa se shodují na charakteru jeho hry: Vyznačuje se „...zřetelným a jistým vedení tónů i v těch nejzáludnějších partiích kompozice, vyniká zvukovou malebností a tónovou plasticitou, ušlechtilým tónem a kvalitní technickou připraveností...“ Pestrost a hloubku Škrdlíkova interpretačního umění dokreslují i jeho mimohudební aktivity: Je autorem několika básnických sbírek a tvůrcem uměleckého stylu zvaného nový suprarealismus. V letech 2020 a 2021 se k němu přihlásilo 17 umělců z 5 států světa vytvořením společného Manifestu ve formě filmové multikulturální performance. V rámci ní Jan Škrdlík interpretoval 6 sólových skladeb různých tvůrců zahrnutých do filmu. Pro jejich poslech a další informace navštivte artklub.cz.

Mezi violoncella, na která hrál, patří i nástroj Adama Emanuela Homolky z roku 1842, který se v roce 2007 stal mediálně známým poté, co byl z umělcova ateliéru ukraden a na základě televizní reportáže po dvou dnech zlodějem vrácen. O rok později se tento příběh stal součástí poetického filmového snímku Claude Debussy – Sonate pour violoncelle et piano dnes již zesnulého režiséra Milana Růžičky.

Pro detailnější popis Škrdlíkovy umělecké činnosti navštivte Jan Škrdlík – violoncello (podrobné informace).

 

HudebníkJana Rambousková – Narodila se roku 1994 v Brně a hře na klavír se věnuje od svých šesti let. Svá klavírní studia započala na ZUŠ Velká Bíteš u Marie Kalinové, pokračovala na ZUŠ Jaroslava Kvapila Brno ve třídě Moniky Czajkovské a v letech 2009 až 2015 studovala na brněnské konzervatoři u současného ředitele České filharmonie MgA. Davida Marečka, PhD. Již za dob svých studií na ZUŠ a na konzervatoři se zúčastnila několika soutěží, obdržela například 2. cenu v národním kole celostátní soutěže ZUŠ v roce 2008 nebo 2. cenu na soutěžní přehlídce Prague Junior Note 20082009. Od dob studia na konzervatoři se také intenzivně věnovala komorní a čtyřruční hře, i v této oblasti obdržela několik soutěžních cen, například 3. cenu na italské soutěži Kawai Prize ve Varallu v roce 2014 s Petrem Zapletalem.

Po dokončení studia na konzervatoři pokračovala ve studiu sólové klavírní hry na pražské Akademii múzických umění ve třídě doc. Ivo Kahánka. Za dobu svého studia také strávila rok na polské Akademii múzických umění v Krakově v rámci výměnného programu Erasmus+. Krátce spolupracovala na projektu Nejen operní koncert se zpěváky Ondřejem Slavičínským, Martinem Vydrou, Nikolou Uramovou a Marií Zíchovou, spolupracovala také s herečkou Michaelou Žitnou při interpretaci koncertního melodramu. Zúčastnila se několika mistrovských klavírních kurzů – na pražské konzervatoři s Avedis Kouyoumdjianem, v Berlíně s Tatianou Zelikman v rámci akademie Antona Rubinsteina, v letech 2017 a 2021 byla vybrána na účast na letních kurzech ISA vídeňské Univerzity hudby v rakouském Reichenau, kde spolupracovala například s Marcusem Schirmerem, Lilyou Zilberstein, Gottliebem Wallischem a Borisem Bermanem.

Kromě studia hry na klavír se 8 let věnovala pedagogické činnosti na základních uměleckých školách ve Velké Bíteši, Velkém Meziříčí a v Praze (Štefánikova 19). V současné době pracuje jako korepetitorka na Královské konzervatoři v Bruselu v pěveckých a houslových třídách. Od roku 2017 spolupracuje s violoncellistou Janem Škrdlíkem, o rok později se stává členkou Klavírního tria Kvodlibeto.

Jana Rambousková na pódiu s violoncellistou Janem Škrdlíkem a s Klavírním triem Kvodlibeto:


 


 

!!!CELLO.CZ – již 32 let ve službách krásné hudby!!!