| |
nabídka koncertů pro rok 2024 a 2025 (klikněte na příslušný program):
JAN ŠKRDLÍK & KAREL KOŠÁREK • světová díla pro violoncello a klavír
HUDEBNÍ USEBRÁNÍ SE SKLENKOU MORAVSKÉHO VÍNA • od tématu zámků až po téma folklorní v hudbě pro violoncello
BAROKNÍ RECITÁL VIOLONCELLA S CEMBALEM • radost, mysterium a příroda v tónech
HUDBA V OBRAZECH A OBRAZY V HUDBĚ • společné malbohraní pro uši i oči
ŽIDOVŠTÍ SKLADATELÉ PRO SMYČCOVÉ NÁSTROJE • Smyčcové trio Gideon
SLAVNÉ VIOLONCELLOVÉ VARIACE • Jan Škrdlík (ČR) – violoncello & Petra Besa (Švýcarsko) – klavír
HUDBA SEFARDITŮ V KONTEXTU EVROPY • Jana Janků – zpěv, barokní harfa; Jan Škrdlík – violoncello
BEETHOVEN NAPŘÍČ ČASEM • Klavírní trio Kvodlibeto
RENDEZ-VOUS STARÉ A NOVÉ HUDBY • Jan Škrdlík a Jan Hanousek – violoncella
HUDBA PRO RADOST A POVZNESENÍ • Jan Škrdlík a Jan Hanousek – violoncella
 SLAVNÉ VIOLONCELLOVÉ VARIACE
Tři století variací pro violoncello a klavír
Jan Škrdlík – violoncello
Petra Besa – klavír PROGRAM:L. VAN BEETHOVEN (1770–1827)
12 variací na téma z Händelova Judy Makabejského, WoO 45 L. VAN BEETHOVEN (1770–1827)
12 variací na téma z Mozartovy opery Kouzelná flétna, op. 66 L. VAN BEETHOVEN (1770–1827)
7 variací na téma z Mozartovy opery Kouzelná flétna, WoO 46 ---přestávka--- JAN VÁCLAV VOŘÍŠEK (1791–1825)
Variace pro violoncello a klavír, op. 9
Introduzione. Larghetto •
Thema con variazioni •
Finale. Allegro con brio FELIX MENDELSSOHN-BARTHOLDY (1809–1847)
Koncertantní variace pro violoncello a klavír, op. 17, MWV Q19 BOHUSLAV MARTINŮ (1890–1959)
Variace na slovenskou lidovou píseň pro violoncello a klavír, H. 378 ------------ O PROGRAMU:Dnešní koncert mapuje vývoj oblíbené hudební formy, variací, tak jak se proměňovaly a vyvíjely v průběhu 18., 19. a 20. století. Nejen vzhledem k blížícímu se významnému výročí L. van Beethovena zařadili umělci na začátek hned tři kompozice vídeňského velikána: 12 variací na téma z Händelova Judy Makabejského, 12 variací na téma z Mozartovy opery Kouzelná flétna, op. 66 a 7 variací, WoO 46 na téma z téže opery. První dvě z nich byly napsány během návštěvy mladého Beethovena v Berlíně v roce 1796 u královského dvora. Tam se neprezentoval pouze jako skladatel, který nedávno dokončil svá studia u J. Haydna a J. G. Albrechtsbergera ve Vídni, ale poprvé veřejně debutoval také jako klavírista. Doplnění hlasu violoncella k jinak velmi sólistickému partu klavíru Variací a také výběr tématu první z nich nebyl náhodný. Byly psány pro krále Friedricha Wilhelma II., který byl amatérským violoncellistou a zbožňoval Händelovu hudbu. Třetí Variace vznikla až o pět let později. Autor si ale i zde opět zvolil téma z Kouzelné flétny. Se svou bujnou fantazií ztvárnil v díle okouzlující rozmanitost nálad jako hravost, něhu, přemítavost, oduševnělost, rozhodnost, bujnost a vytvořil na půdorysu přímočaré, ale ne o to méně rozmanité struktury dílo velké působivosti.
Jan Václav Voříšek byl velikým obdivovatelem Beethovena, se kterým se osobně setkal ve Vídni. On sám už ale tvořil raně romanticky, což jasně prokazují jeho Variace pro violoncello a klavír, op. 9. Tato skladba, jejíž bohatá melodická invence našla pokračování v díle Franze Schuberta, bývá možná neprávem opomíjena a je určitě správné, že do programu byla zahrnuta.
Koncertantní variace pro violoncello a klavír Felixe Mendelssohna-Bartholdyho z roku 1829 jsou jedinou skladbou, kterou autor věnoval některému svému příbuznému. V tomto konkrétním případě se jednalo o jeho sedmnáctiletého bratra Paula, který (přestože byl výborným violoncellistou) zůstal amatérem, protože musel převzít rodinnou firmu coby bankéř po smrti jejich otce Abrahama. Základní motivické prvky Variací se neustále proměňují; oba hlasy se střídají v sólech a doprovodech, náznaky vícehlasu odkazují k Bachovi. Finální variace pak je završena virtuózními běhy v obou nástrojích.
Osoba Bohuslava Martinů tvoří i netvoří k dílům pozdního klasicismu a raného romantismu, které do této chvíle zazněly, jakýsi protipól. Jeho dílo jako celek totiž na jedné straně také obsahuje podobné prvky – je programově neoklasicistní, na straně druhé ale konkrétně Variace na slovenskou lidovou píseň míří ke trochu jinému vyjádření. Byly napsány v posledním roce života, když autor pobýval ve Švýcarsku. Námět z lidové písně „Kde bych já veděla“ a stesk po domově, kam se nemohl vrátit, to obojí společně způsobilo, že v této přitažlivé a vynalézavé skladbě převažují city ke vzdálené vlasti, vřelost a jednoznačnost prostého, ale silného sdělení. ------------ O UMĚLCÍCH: Jan Škrdlík – Violoncellista Jan Škrdlík pochází z hudební rodiny. Violoncellu se věnuje od dětství. Počet jeho koncertních vystoupení v 50ti státech na 4 kontinentech vyjadřuje dnes již čtyřciferné číslo. Jím interpretované skladby tvoří širokou škálu od vrcholných partů pro různá komorní seskupení, přes violoncellové recitály s klavírem i bez něj až po četné sólové účinkování s orchestrem. Často vystupuje na pódiích Kruhů přátel hudby. Studoval u Jana Hališky na ostravské konzervatoři, dále u Bedřicha Havlíka na Janáčkově akademii múzických umění v Brně, u Luise Clareta v Barceloně a pak soukromě u Daniela Veise v Praze. Obdržel Prémii Českého hudebního fondu za propagaci českých děl v zahraničí a jiná ocenění. Byl členem Wallingerova kvarteta mezi lety 1991 až 2016. V letech 1997 až 2009 vyučoval na brněnské konzervatoři.
Umělecký záběr Jana Škrdlíka sahá od autentických dobových stylů až po tradiční českou romantickou a neoromantickou expresivní školu. Kritiky z Česka i ze světa se shodují na charakteru jeho hry: Vyznačuje se „...zřetelným a jistým vedení tónů i v těch nejzáludnějších partiích kompozice, vyniká zvukovou malebností a tónovou plasticitou, ušlechtilým tónem a kvalitní technickou připraveností...“ Pestrost a hloubku Škrdlíkova interpretačního umění dokreslují i jeho mimohudební aktivity: Je autorem několika básnických sbírek a tvůrcem uměleckého stylu zvaného nový suprarealismus. V letech 2020 a 2021 se k němu přihlásilo 17 umělců z 5 států světa vytvořením společného Manifestu ve formě filmové multikulturální performance. V rámci ní Jan Škrdlík interpretoval 6 sólových skladeb různých tvůrců zahrnutých do filmu. Pro jejich poslech a další informace navštivte cello.cz/manifest.
Bohatý život Jana Škrdlíka inspiroval i jiné význačné umělce. Když byl například violoncellistovi jednou z ateliéru ukraden (a posléze zlodějem vrácen) vzácný nástroj Adama Emanuela Homolky z roku 1842, ztvárnil tento příběh režisér Milan Růžička v krátkometrážním filmu Claude Debussy – Sonate pour violoncelle et piano. Jinou příhodu, kdy umělec marně reklamoval nedoručený balík s notami až byl nakonec vykázán z budovy pošty, zachytil skladatel Miloš Štědroň v komorní mikroopeře „Poštovní balada“...
Pro detailnější popis Škrdlíkovy umělecké činnosti navštivte Jan Škrdlík – violoncello (podrobné informace).
 Petra Besa – Petra Besa se věnuje hře na klavír již od útlého dětství. Po studiu brněnské konzervatoře ve třídě Martina Bialase pokračovala na Janáčkově akademii múzických umění u Jiřího Skovajsy. Svá studia završila na švýcarské Hochschule für Musik und Theater v Bernu, ve třídě Bruna Canina, kde získala prestižní Solistendiplom a titul „Diplomierte Musikerin MH“. Hudební impulzy obohatila účasti na mistrovských kurzech vedených Rudolfem Buchbinderem, Eugenem Indjicem a dalšími.
Na svém kontě má řadu cen: Je čtyřnásobnou laureátkou mezinárodní soutěže „Virtuosi per musica di pianoforte“, nositelkou ceny Českého rozhlasu, Janáčkovy nadace aj.
Má za sebou řadu vystoupení na festivalech Concentus Moraviae, Hudební léto Hluboká nad Vltavou, Janáčkovy Hukvaldy, la Schubertiade, Moravský podzim, Murten Classics, Olten Classique a Via Francigena. Několikrát spolupracovala se Státní filharmonii Brno a dirigenty Casparem Richterem a Petrem Altrichtrem. Vedle klasického koncertního repertoáru se Petra Besa intenzivně věnuje komorní hře a korepetici. Spolupracovala s umělci jako Bohuslav Matoušek, Igor Karsko a Jiří Pospíchal (housle), Alexander Besa (viola), Jan Škrdlík a Vojtěch Novák (violoncello), se členy Cameraty Bern, soubory Ensemble Kaleidoscope, Merel Quartet a Wallingerovo Kvarteto.
V současné době žije v Lucernu a působí na Hudebni Akademii v Basileji.
...jak jste si už asi všimli, naše aktivity jsou velmi bohaté...       
!!!CELLO.CZ – již 34 let ve službách krásné hudby!!!
| |
