nabídka koncertů pro rok 2024 a 2025 (klikněte na příslušný program):


     JAN ŠKRDLÍK & KAREL KOŠÁREK • světová díla pro violoncello a klavír
     HUDEBNÍ USEBRÁNÍ SE SKLENKOU MORAVSKÉHO VÍNA • od tématu zámků až po téma folklorní v hudbě pro violoncello
     BAROKNÍ RECITÁL VIOLONCELLA S CEMBALEM • radost, mysterium a příroda v tónech
     HUDBA V OBRAZECH A OBRAZY V HUDBĚ • společné malbohraní pro uši i oči
     ŽIDOVŠTÍ SKLADATELÉ PRO SMYČCOVÉ NÁSTROJE • Smyčcové trio Gideon
     SLAVNÉ VIOLONCELLOVÉ VARIACE • Jan Škrdlík (ČR) – violoncello & Petra Besa (Švýcarsko) – klavír
     HUDBA SEFARDITŮ V KONTEXTU EVROPY • Jana Janků – zpěv, barokní harfa; Jan Škrdlík – violoncello
     BEETHOVEN NAPŘÍČ ČASEM • Klavírní trio Kvodlibeto
     RENDEZ-VOUS STARÉ A NOVÉ HUDBY • Jan Škrdlík a Jan Hanousek – violoncella
     HUDBA PRO RADOST A POVZNESENÍ • Jan Škrdlík a Jan Hanousek – violoncella


JAN ŠKRDLÍK & KAREL KOŠÁREK
Světová díla pro violoncello a klavír

Jan Škrdlíkvioloncello
Karel Košárekklavír

PROGRAM:

L. VAN BEETHOVEN (1770–1827)
Sonáta č. 4 C dur pro violoncello a klavír, op. 102/1
     Andante – Allegro vivace • Adagio – Tempo d'Andante – Allegro vivace

OLIVIER MESSIAEN (1908–1992)
Díkuvzdání věčnosti Ježíše pro violoncello a klavír

LEOŠ JANÁČEK (1854–1928)
Klavírní cyklus „Po zarostlém chodníčku“, Frýdecká pana María, Sýček neodletěl!

---přestávka---

SERGEJ RACHMANINOV (1873–1943)
Vokalíza, op. 34, č. 14 (arr. pro violoncello a klavír

FRANZ SCHUBERT (1797–1828)
Sonáta a moll pro violoncello a klavír „Arpeggione“, D. 821
     Allegro moderato • Adagio • Allegretto

------------

O PROGRAMU:

Dvojice interpretů se představuje programem, který nejlépe definuje už sám jeho název: světová literatura pro violoncello a klavír. Zahajuje ji, jistě právem, tvorba Beethovenova, obloukem vede přes Spojené státy a Čechy až do Francie k Messiaenovi, aby se nakonec vrátila zpět do Vídně, odkud vyšla, a to k jinému velikánovi klasické hudby: Franzi Schubertovi, který (přestože o generaci mladší) zemřel pouze o rok později než jeho starší předchůdce.

První skladba večera, Sonáta č. 4 C dur pro violoncello a klavír, op. 102/1 z roku 1815 svými kořeny ještě stále tkví v klasicismu, ale přesto už ukazuje směrem ke zcela novému stylu. Ludwig van Beethoven byl v letech 1812 až 1817 vážně nemocný a trpěl nejrůznějšími obtížemi. Jeho hluchota se prohloubila a autor se ponořil do sebe, což asi nejvíce charakterizuje jeho tzv. „třetí období“, které bylo zahájeno zmíněným opusem 102. Tato skladba jistě patří mezi mistrovy nejvrcholnější skladby. Tehdejší dobový tisk ji popsal slovy: „Vyvolává ty nejneočekávanější a nejzvláštnější reakce nejen svou formou, ale i neobvyklým použitím partu klavíru... …tato skladba nám výborně pomáhá pochopit poselství Beethovenovy hudby.“

Rovněž další skladba patří k vrcholům tvorby druhého autora: Oliviera Messiaena. Díkuvzdání věčnosti Ježíše pro violoncello a klavír, které vzniklo za pohnutých událostí II. světové války snad můžeme nejlépe charakterizovat slovy samotného autora: „Chvála věčnosti Ježíše – vznešená melodie ve violoncelle, nekonečně pomalá, oslavuje lásku a sklání se před nesmrtelností Slova.“ Jinými slovy: obdivuhodné hudební poselství, uvážíme-li, Messiaen se v té době coby francouzský voják nacházel v německém zajateckém táboře.

Cyklus patnácti klavírních skladeb, založených na moravských lidových melodiích, Leoše Janáčka Po zarostlém chodníčku rozdělený do dvou částí postupně krystalizoval v průběhu první dekády 20. století. Byla to doba, kdy Janáček zkomponoval všechna svá důležitá klavírní díla. Skladby byly původně zamýšleny pro harmonium a poprvé byly zveřejněny v roce 1901. Konečná podoba první části si ale musela počkat až do roku 1911. Posluchači z ní uslyší dvě emotivně působivé ukázky, Frýdeckou Pannu Marii a Sýček neodletěl!

Sergej Rachmaninov, který většinu svého života prožil v USA, složil Vokalízu, op. 34 jako poslední ze svých 14 písní s klavírním doprovodem v roce 1915. Název je odvozen z toho, že neobsahuje slova, ale zpívá se na jednu jedinou samohlásku neboli vokál (odsud název) podle výběru zpěváka. To je také důvodem, proč je tak vhodná i pro nejrůznější nástrojové obsazení, a to zejména pro violoncello, tak podobné svým zvukem lidskému hlasu.

Program je završen nádhernou Schubertovou sonátou Arpeggione. Tato sonáta byla původně složena pro tzv. kytarové violoncello (arpeggione), které vynalezl sám autor, ale vzhledem k jejím vysokým uměleckým kvalitám bývá tato Sonáta také častou volbou mnoha světových violoncellistů. Přestože v ní stále ještě zaznívají dozvuky křišťálově průzračných klasicistních harmonií, svým emocionálním nábojem už je pevně zakotvena v novém kompozičním stylu – romantismu.

------------

O UMĚLCÍCH:

HudebníkJan Škrdlík – Violoncellista Jan Škrdlík pochází z hudební rodiny. Violoncellu se věnuje od dětství. Počet jeho koncertních vystoupení v 50ti státech na 4 kontinentech vyjadřuje dnes již čtyřciferné číslo. Jím interpretované skladby tvoří širokou škálu od vrcholných partů pro různá komorní seskupení, přes violoncellové recitály s klavírem i bez něj až po četné sólové účinkování s orchestrem. Často vystupuje na pódiích Kruhů přátel hudby. Studoval u Jana Hališky na ostravské konzervatoři, dále u Bedřicha Havlíka na Janáčkově akademii múzických umění v Brně, u Luise Clareta v Barceloně a pak soukromě u Daniela Veise v Praze. Obdržel Prémii Českého hudebního fondu za propagaci českých děl v zahraničí a jiná ocenění. Byl členem Wallingerova kvarteta mezi lety 1991 až 2016. V letech 1997 až 2009 vyučoval na brněnské konzervatoři.

Umělecký záběr Jana Škrdlíka sahá od autentických dobových stylů až po tradiční českou romantickou a neoromantickou expresivní školu. Kritiky z Česka i ze světa se shodují na charakteru jeho hry: Vyznačuje se „...zřetelným a jistým vedení tónů i v těch nejzáludnějších partiích kompozice, vyniká zvukovou malebností a tónovou plasticitou, ušlechtilým tónem a kvalitní technickou připraveností...“ Pestrost a hloubku Škrdlíkova interpretačního umění dokreslují i jeho mimohudební aktivity: Je autorem několika básnických sbírek a tvůrcem uměleckého stylu zvaného nový suprarealismus. V letech 2020 a 2021 se k němu přihlásilo 17 umělců z 5 států světa vytvořením společného Manifestu ve formě filmové multikulturální performance. V rámci ní Jan Škrdlík interpretoval 6 sólových skladeb různých tvůrců zahrnutých do filmu. Pro jejich poslech a další informace navštivte cello.cz/manifest.

Bohatý život Jana Škrdlíka inspiroval i jiné význačné umělce. Když byl například violoncellistovi jednou z ateliéru ukraden (a posléze zlodějem vrácen) vzácný nástroj Adama Emanuela Homolky z roku 1842, ztvárnil tento příběh režisér Milan Růžička v krátkometrážním filmu Claude Debussy – Sonate pour violoncelle et piano. Jinou příhodu, kdy umělec marně reklamoval nedoručený balík s notami až byl nakonec vykázán z budovy pošty, zachytil skladatel Miloš Štědroň v komorní mikroopeře „Poštovní balada“...

Pro detailnější popis Škrdlíkovy umělecké činnosti navštivte Jan Škrdlík – violoncello (podrobné informace).

 

HudebníkKarel Košárek – Karel Košárek studoval klavírní hru na Konzervatoři Pavla Josefa Vejvanovského v Kroměříži, po maturitě pokračoval ve studiu na Pražské konzervatoři u Valentiny Kameníkové. Na AMU byl žákem Františka Raucha a Kvitoslavy Bilinské. V roce 1991 uspěl v mezinárodním konkurzu vypsaném Southern Methodist University v Dallasu a získal čtyřleté stipendium. Studoval pod vedením vynikajících pedagogů Harrise Crohna a Joaquina Achucarra. Roku 1995 obdržel diplom Artist Certificate a titul Master in Music. Zvítězil v celé řadě mezinárodních soutěží. V roce 1990 získal nejvyšší ocenění v Mezinárodní smetanovské klavírní soutěži v Hradci Králové a stal se laureátem Mezinárodní soutěže Francesca Paoly Neglia v Enně (Itálie). Na tyto úspěchy navázal vítězstvími v Mezinárodní soutěži mladých umělců v Corpus Christi v USA (1992) a roku 1993 v Mezinárodní klavírní soutěži v San Antoniu (1993).

Karel Košárek je nositelem Von Mickwitzovy ceny za rok 1992 a Wilsonovy ceny za rok 1993. K jeho největším úspěchům patří účast ve finále prestižní americké Mezinárodní klavírní soutěže Waltra Naumburga na jaře roku 1997. Účinkoval na četných mezinárodních festivalech, podnikl turné po Spojených státech, vystupoval v Japonsku i v Petrohradě. Věnuje se též komorní hře; vystupoval například s Josefem Sukem, s Panochovým kvartetem nebo s Magdalenou Koženou.


...jak jste si už asi všimli, naše aktivity jsou velmi bohaté...

Fotografie z koncertuFotografie z koncertuFotografie z koncertuFotografie z koncertuFotografie z koncertuFotografie z koncertuFotografie z koncertuFotografie z koncertu

 

!!!CELLO.CZ – již 34 let ve službách krásné hudby!!!