| |
nabídka koncertů pro rok 2024 a 2025 (klikněte na příslušný program):
JAN ŠKRDLÍK & KAREL KOŠÁREK • světová díla pro violoncello a klavír
HUDEBNÍ USEBRÁNÍ SE SKLENKOU MORAVSKÉHO VÍNA • od tématu zámků až po téma folklorní v hudbě pro violoncello
BAROKNÍ RECITÁL VIOLONCELLA S CEMBALEM • radost, mysterium a příroda v tónech
HUDBA V OBRAZECH A OBRAZY V HUDBĚ • společné malbohraní pro uši i oči
ŽIDOVŠTÍ SKLADATELÉ PRO SMYČCOVÉ NÁSTROJE • Smyčcové trio Gideon
SLAVNÉ VIOLONCELLOVÉ VARIACE • Jan Škrdlík (ČR) – violoncello & Petra Besa (Švýcarsko) – klavír
HUDBA SEFARDITŮ V KONTEXTU EVROPY • Jana Janků – zpěv, barokní harfa; Jan Škrdlík – violoncello
BEETHOVEN NAPŘÍČ ČASEM • Klavírní trio Kvodlibeto
RENDEZ-VOUS STARÉ A NOVÉ HUDBY • Jan Škrdlík a Jan Hanousek – violoncella
HUDBA PRO RADOST A POVZNESENÍ • Jan Škrdlík a Jan Hanousek – violoncella
 HUDBA V OBRAZECH A OBRAZY V HUDBĚ
Společné malbohraní pro uši i oči
Jan Škrdlík – violoncello
Jana Rambousková – klavír
Jana Rosie Dvořáková – livepainting PROGRAM:L. VAN BEETHOVEN (1770–1827)
Sonáta č. 5 D dur pro violoncello a klavír, op. 102/2
Allegro con brio •
Adagio con molto sentimento d'affetto •
Allegro – Allegro fugato VOLNÁ IMPROVIZACE VIOLONCELLA A KLAVÍRU
na obraz Jany Rosie Dvořákové, který vybere publikum MODEST PETROVIČ MUSORGSKIJ (1839–1881)
Obrázky z výstavy: Velká brána Kyjevská pro sólový klavír VOLNÁ IMPROVIZACE VIOLONCELLA A KLAVÍRU
na téma zvolené publikem spojené s livepaintingem Jany Rosie Dvořákové CLAUDE DEBUSSY (1862–1918)
Sonáta pro violoncello a klavír
Prologue. Lent •
Sérénade et Final. Modérément animé. Final Animé ------------ O PROGRAMU: Trojici umělců spojují zkušenosti s propojováním vizuálního i hudebního obsahu v průběhu procesu jejich tvoření. Namátkou můžeme zmínit například koncerty „Beethoven mezi obrazy“ úspěšně realizované v roce 2022 v Anglii, na kterých bylo střídáno provedení Mistrových skladeb a představení konkrétních obrazů inspirovaných těmito skladbami. Zvukový záznam, který vydala o rok později britská gramofonová společnost Silver Swan Record následně tyto obrazy (ne náhodou) učinila také součástí přebalu hudebního alba.
Nejen proto Sonáta č. 5 D dur L. van Beethovena zazní v pořadu jako první. Tato kompozice si totiž určitě nezadá s žádným světovým výtvarným dílem. Je mystická až nadpozemská, její melodie nebeská a místy připomínající chorál, její nálada střídá po vzoru nejslavnějších malířských pláten výbuchy světla a tmy. Skladatelův génius promlouvá v nejkomunikativnějším jazyce, který není ani pouze „hudební“ nebo „vizuální“, ale jaksi někde nad tím, jaksi „všechno ve všem“...
Třetí kompozice pořadu má autory hned tři. Jsou jimi sami interpreti, klavíristka Jana Rambousková a violoncellista Jan Škrdlík, a protože jejich hudební improvizace je inspirovaná obrazem Jany Rosie Dvořákové, který na místě vybírají posluchači, zpřítomňuje se zde zvukově i malířka. Posluchači si zvolí jeden obraz ze souběžné putovní výstavy maleb, která je součástí projektu. Přitom platí, že výběr jednotlivých obrazů, které mají být vystaveny (vždy na základě reálných prostorových možností v místě produkce) může pořadatel přenechat malířce nebo jej může provést sám (JANAROSIE.CZ). Elegantní štíhlé stojany pro umístění všech děl vozí umělci s sebou.
Důvod zařazení Velké brány Kyjevské pro sólový klavír Modesta Petroviče Musorgského snad není zapotřebí vysvětlovat. Stačí připomenout, že je součástí cyklu Obrázky z výstavy inspirovaného výstavou 400 grafických děl Viktora Hartmanna. Obraz, který konkrétně tvořil inspiraci pro skladbu, představuje architektonický návrh městské brány pro Kyjev.
Jestliže o předposlední kompozici platilo, že měla autory tři, nyní se role obrátí: Vznikne obraz, který bude mít rovněž stejný počet autorů. Podle pravidel livepaintingu bude totiž malířka malovat nový obraz přímo na pódiu inspirována hudební improvizací, kterou budou produkovat oba hudebníci. A což takhle zapojit i posluchače a požádat je, aby skladbě vymysleli téma? Kolik „autorů“ nakonec bude mít?
Závěr pořadu bude patřit Claude Debussymu a jeho Sonátě pro violoncello a klavír. Byla složena v době vzniku nového vizuálního umění: němého filmu. Ten také bude promítán přímo při živé produkci. Je plný akce, ale také krásných přírodních scenérií z prostředí Lednicko-Valtického areálu. Autorem fimu natočeného přímo pro tuto Debussyho Sonátu ve spolupráci s jejím interpretem Janem Škrdlíkem, který ve filmu také vystupuje, je dnes již zemřelý režisér Milan Růžička.
------------ O UMĚLCÍCH: Jan Škrdlík – Violoncellista Jan Škrdlík pochází z hudební rodiny. Violoncellu se věnuje od dětství. Počet jeho koncertních vystoupení v 50ti státech na 4 kontinentech vyjadřuje dnes již čtyřciferné číslo. Jím interpretované skladby tvoří širokou škálu od vrcholných partů pro různá komorní seskupení, přes violoncellové recitály s klavírem i bez něj až po četné sólové účinkování s orchestrem. Často vystupuje na pódiích Kruhů přátel hudby. Studoval u Jana Hališky na ostravské konzervatoři, dále u Bedřicha Havlíka na Janáčkově akademii múzických umění v Brně, u Luise Clareta v Barceloně a pak soukromě u Daniela Veise v Praze. Obdržel Prémii Českého hudebního fondu za propagaci českých děl v zahraničí a jiná ocenění. Byl členem Wallingerova kvarteta mezi lety 1991 až 2016. V letech 1997 až 2009 vyučoval na brněnské konzervatoři.
Umělecký záběr Jana Škrdlíka sahá od autentických dobových stylů až po tradiční českou romantickou a neoromantickou expresivní školu. Kritiky z Česka i ze světa se shodují na charakteru jeho hry: Vyznačuje se „...zřetelným a jistým vedení tónů i v těch nejzáludnějších partiích kompozice, vyniká zvukovou malebností a tónovou plasticitou, ušlechtilým tónem a kvalitní technickou připraveností...“ Pestrost a hloubku Škrdlíkova interpretačního umění dokreslují i jeho mimohudební aktivity: Je autorem několika básnických sbírek a tvůrcem uměleckého stylu zvaného nový suprarealismus. V letech 2020 a 2021 se k němu přihlásilo 17 umělců z 5 států světa vytvořením společného Manifestu ve formě filmové multikulturální performance. V rámci ní Jan Škrdlík interpretoval 6 sólových skladeb různých tvůrců zahrnutých do filmu. Pro jejich poslech a další informace navštivte cello.cz/manifest.
Bohatý život Jana Škrdlíka inspiroval i jiné význačné umělce. Když byl například violoncellistovi jednou z ateliéru ukraden (a posléze zlodějem vrácen) vzácný nástroj Adama Emanuela Homolky z roku 1842, ztvárnil tento příběh režisér Milan Růžička v krátkometrážním filmu Claude Debussy – Sonate pour violoncelle et piano. Jinou příhodu, kdy umělec marně reklamoval nedoručený balík s notami až byl nakonec vykázán z budovy pošty, zachytil skladatel Miloš Štědroň v komorní mikroopeře „Poštovní balada“...
Pro detailnější popis Škrdlíkovy umělecké činnosti navštivte Jan Škrdlík – violoncello (podrobné informace).
 Jana Rambousková – Narodila se roku 1994 v Brně a hře na klavír se věnuje od svých šesti let. Svá klavírní studia započala na ZUŠ Velká Bíteš u Marie Kalinové, pokračovala na ZUŠ Jaroslava Kvapila Brno ve třídě Moniky Czajkovské a v letech 2009 až 2015 studovala na brněnské konzervatoři u současného ředitele České filharmonie MgA. Davida Marečka, PhD. Již za dob svých studií na ZUŠ a na konzervatoři se zúčastnila několika soutěží, obdržela například 2. cenu v národním kole celostátní soutěže ZUŠ v roce 2008 nebo 2. cenu na soutěžní přehlídce Prague Junior Note 2008 a 2009. Od dob studia na konzervatoři se také intenzivně věnovala komorní a čtyřruční hře, i v této oblasti obdržela několik soutěžních cen, například 3. cenu na italské soutěži Kawai Prize ve Varallu v roce 2014 s Petrem Zapletalem.
Po dokončení studia na konzervatoři pokračovala ve studiu sólové klavírní hry na pražské Akademii múzických umění ve třídě doc. Ivo Kahánka. Za dobu svého studia také strávila rok na polské Akademii múzických umění v Krakově v rámci výměnného programu Erasmus+. Krátce spolupracovala na projektu Nejen operní koncert se zpěváky Ondřejem Slavičínským, Martinem Vydrou, Nikolou Uramovou a Marií Zíchovou, spolupracovala také s herečkou Michaelou Žitnou při interpretaci koncertního melodramu. Zúčastnila se několika mistrovských klavírních kurzů – na pražské konzervatoři s Avedis Kouyoumdjianem, v Berlíně s Tatianou Zelikman v rámci akademie Antona Rubinsteina, v letech 2017 a 2021 byla vybrána na účast na letních kurzech ISA vídeňské Univerzity hudby v rakouském Reichenau, kde spolupracovala například s Marcusem Schirmerem, Lilyou Zilberstein, Gottliebem Wallischem a Borisem Bermanem.
Kromě studia hry na klavír se 8 let věnovala pedagogické činnosti na základních uměleckých školách ve Velké Bíteši, Velkém Meziříčí a v Praze (Štefánikova 19). V současné době pracuje jako korepetitorka na Královské konzervatoři v Bruselu v pěveckých a houslových třídách. Od roku 2017 spolupracuje s violoncellistou Janem Škrdlíkem, o rok později se stává členkou Klavírního tria Kvodlibeto.
Jana Rambousková na pódiu s violoncellistou Janem Škrdlíkem a s Klavírním triem Kvodlibeto:
 
 Jana Rosie Dvořáková – Jana Rosie Dvořáková patří k osobnostem, které do světa umění vstoupily až na základě předcházejících hlubokých životních a lidských zkušeností. Přestože již od malička malovala a jako dítě chtěla ilustrovat dětské knížky, lákaly ji i mnohé jiné obory. Chtěla být učitelkou a později studovat botaniku. Nakonec ale vystudovala medicínu... V roce 2011 po mnohaleté úspěšné lékařské praxi konečně začíná částečně v tichosti svého pražského ateliéru a částečně v plenéru vytvářet první plátna, která se pro ni postupně stávají cestou k sobě i k druhým, potřebou, radostí i vášní... Přestože těžiště její tvorby v současnosti spočívá především v tématech stromů a jejich moudrosti, nebrání se ani jiným oblastem. Tak postupně vznikaly (a stále se rozšiřují) kolekce jako: „Místa, kde jste doma“, „Hudební motivy“ (hudba vnímaná srdcem a tělem), „Netradiční portréty“ (ukazující z jiných úhlů pohledu člověka v jeho jedinečnosti) nebo „Podoby ženy“ a další.
V roce 2018 došlo ke dvěma zlomovým momentům ve tvorbě Jany Rosie Dvořákové: V létě zmíněného roku obdržela prestižní cenu v Soutěži Národního parku Šumava, Rok pralesů, za dílo „Moudrost života“, obraz smrku z Boubínského pralesa (29x42 cm, olej) a v závěru roku pak došlo k navázání bohaté tvůrčí spolupráce s jejím nynějším partnerem violoncellistou Janem Škrdlíkem. S ním podniká mnoho vzájemně se inspirujících uměleckých počinů, do kterých oba přispívají nejen obrazem a hudbou, ale také svými básněmi, často v rámci společných akusticko-vizuálních originálních performancí.
Ve tvorbě Jany Rosie Dvořákové se odráží její láska k přírodě, toulkám krajinou, pozorování hvězd, objevování přírodních pokladů a krásy. Tvorba je pro ni cestou navracení se sama k sobě, k moudrosti svého těla, ke své duši, vlastní citlivosti, k objevování vlastní síly a jedinečnosti, k vyjádření ženy v sobě v jejích mnoha podobách.
...jak jste si už asi všimli, naše aktivity jsou velmi bohaté...       
!!!CELLO.CZ – již 34 let ve službách krásné hudby!!!
| |
